csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Hukovice

Kostel Navštíve...

1.leden 1976 byl počátečním dnem integrace obcí Bartošovic a Hukovic. Celkový počet obyvatel k tomuto dni činil 1643, z toho 328 v Hukovicích. Dodnes tvoří místní část obce Bartošovice.

Print Email

Historie obce Bílov

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896-1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Print Email

Historie obce Velké Albrechtice

Historie obce Velké Albrechtice

První písemná zmínka o obci je datována letopočtem 1414. Nelze však doložit datum založení obce. V roce 1424 se připomíná ve Velkých Albrechticích tvrz, což naznačuje možnost existence samostatného statku. Onoho roku 1424 zde zapsal majitel panství Jan z Kravař své manželce, opavské kněžně Anežce, věno. Ves je však určitě starší, což nasvědčují pozůstatky středověkého tvrziště (zapsaná kulturní památka), které je rámcově podle nalezených zlomků keramiky možné datovat do 13. - 14. století. V roce 1433 zastavil Jan z Kravař plat na Albrechticích Václavu Rúsovi z Doloplaz a Jan z Doloplaz pak postoupil r.1447 díl Albrechtic Mladotovi z Potštátu. V roce 1464 držela ves Markéta z Prusinovic, v roce 1476 Jiřík z Koválovic. Dějiny obce jsou poznamenány dědičnými spory o majetek a dluhy a obec byla mnohdy v držení několika pánů současně, posledními majiteli byl rod Sedlnitzkých z Choltic, patrně od roku 1651. Tento rod má dodnes na místním hřbitově rodinnou hrobku a jejich potomci žijí ve Švýcarsku.

Dědičné fojtství (rychta) ve Velkých Albrechticích se připomíná v roce 1520, od roku 1649 do roku 1913 jsou jmenováni dědiční rychtáři, kteří nemuseli chodit na robotu a neplatili daně. Posledním byl Josef Kober a sídlil na statku č.p.52/53, který je z velké části dodnes v původní podobě, avšak ve velmi zuboženém stavebním stavu, poznamenaném zejména hospodařením státního statku ve druhé polovině tohoto století.

Do velké míry jsou dějiny obce spjaty se sousedním Bílovcem, se kterým je územně obec propojena a který byl administrativním a hospodářským centrem území. K Bílovci a jeho panstvím ves patřila od roku 1492.
Etnicky byla obec součástí německého jazykového ostrova kolem Bílovce, odtud také německý název Gross Olbersdorf. Po 2.světové válce bylo až na výjimky původní obyvatelstvo odsunuto a samostatná obec byla osídlena českým obyvatelstvem. V roce 1976 byla obec integrována do Bílovce jako jeho místní část. Od 1.ledna 1991 je obec opět samostatná.

Podrobnější údaje o meziválečném období se nedochovaly nebo byly odvezeny původním obyvatelstvem v roce 1945.

Print Email

Historie obce Jistebník

Obec Jistebník vznikla na terase oderské nivy v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století. I když ve svém historickém vývoji prošla složitým obdobím, rybníkářství zůstalo její stálou dominantou. Jistebník leží v blízkosti Ostravy a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase. Malebná krajina, v níž se zrcadlí hladina rybníků, láká nejen k procházkám, ale i cestám za poznáním. Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy se svými porosty rákosu a malými ostrůvky jsou rájem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří. Snadná dostupnost, krása přírody a všestranné služby řadí Jistebník mezi nejnavštěvovanější místa v Poodří.
Jistebník (Stiebnig), Okres Nový Jičín

Samostatná obec rozkládající se v rovině oderské nivy v severovýchodní části okresu při železniční trati Přerov-Bohumín. První písemná zmínka je z roku 1373. Původně náležel Jistebník k panství bíloveckému, pánů z Kravař, později za pobělohorských konfiskací byl zvláštním samostatným statkem. V držení se zde vystřídalo několik rodů - Pražmové z Bílkova, Vilémovští z Kojkovic, Vanečtí z Jemničky, Želečtí z Počenic, Larisch-Mônichové a v 19. století Blücherové z Washlstattu. K rybnikářství se pojí zasvěcení farního kostela ze 16. století sv. Petru a Pavlu, patronům rybářského cechu. Obyvatelstvo se poněmčilo v 17. století v době rekatolizace, německá škola se poprvé uvádí k roku 1660. Vedle německé školy vznikly po první světové válce dvě menšinové školy v letech 1923-1926, obecná a měšťanská.

V meziválečném období se obec proslavila činností jednoho z nejlepších dětských pěveckých sborů v republice "Jistebnických zpěváčků", pod vedením sbormistra a učitele této školy Františka Lýska. V roce 1924 založen místní odbor Matice opavské, řídící české ochotnické divadlo. Jistebník se svým okolím je častým cílem stále většího počtu pěších turistů i cyklistů. NOvě zřízená cykloturistická trasa umožňuje detailnější poznání míst v chráněné krajinné oblasti Poodří, především mezi jistebnickými rybníky, jež se rozkládají od Studénky až po Ostravu a tvoří nádherné lužní háje, které právem lákají nejen návštěvníky, ale také inspirují již několik generací umělců.

Pomník padlým rudoarmějcům
Pamětní deska padlým rudoarmějcům je odhalena 6. května 1950, a to u příležitosti oslav 5. výročí konce 2. světové války. Deska je umístěna na bludném balvanu pod svahem hřbitova, proti úřadovně bývalého MNV (místního národního výboru). Obec byla osvobozena 2. května 1945. Původně byla na bludném balvanu umístěna pamětní deska Hanze Kudlicha, bojovníka za zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku. V červenci 1848 jako slezský poslanec v říšském sněmu ve Vídni předkládá návrh na zrušení roboty. Po dlouhosáhých diskuzích nakonec říšský sněm (31. 8. 1848) jeho návrh přijímá.

Pomník obětem fašismu
Původně pomník obětem 1. světové války odhalen v roce 1922 na počest padlým místním občanům v této válce (1914-1918). Pomník stál na návrší naproti hřbitovnímu vchodu. V roce 1961 byl z něj pořízen pomník obětem fašismu. Byl umístěn do parku proti hostinci ve vesnici (v místě dnešního prostranství před prodejnou Jednoty). Od roku 1975 je přemístěn do areálu zahrady smuteční obřadní síně.

Pomník T. G. Masaryka
Pomník s pamětní deskou "T. G. Masaryk čestný občan obce Jistebníka", připomíná historickou událost roku 1935.
6. března 1935, v předvečer 85. narozenin prezidenta republiky, obecní zastupitelstvo rozhodlo o jmenování T. G. Masaryka čestným občanem obce.
Autorem pomníku, který je od října 1994 umístěn před budovou obecního úřadu, je akademický sochař Miroslav Rybička.
Se jménem prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka je obec spjata ještě těmito událostmi:
V roce 1930, u příležitosti slavnostního otevření, tehdy nově postavené budovy české školy v obci, Výnosem Kabinetu Kanceláře prezidenta Čsl. republiky (ze dne 6. 6. 1930 čís. d./5411/30) a Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty (ze dne 26. 6. 1930 čís. 89224/30-I), se dostává české škole čestného pojmenování "Obecní a měšťanská škola T. G. Masaryka". V prosinci roku 1933, tehdy již po celé republice známý dětský sbor "Jistebničtí zpěváčci" , je prezidentem republiky pozván a přijat v audienční síni na Hradě v Praze. Pěvecký sbor na české škole v Jistebníku zakládá v roce 1929 František Lýsek.

Pomník Petra Bezruče
Dílo akademického sochaře Miroslava Rybičky.
Slavnostně odhalen 23. června 1973 při oslavách 50. výročí české školy v obci.
Petr Bezruč (slezský básník, vlastním jménem Vladimír Vašek), 21. září 1947 Jistebník navštěvuje, a to u příležitosti svého několikadenního pobytu v sousední obci Košatce n. Odrou. V té době slaví své 80. narozeniny. K narozeninám mu zasílá gratulaci tehdejší obecní zastupitelstvo a zároveň jej žádá o svolení, aby jeho jménem mohla být označena nádražní část obce "osada P. Bezruče". Bezruč k tomuto svolení dává. Dodnes se názvu "Bezručova osada" v obci používá, ale zcela neoficiálně. Nikdo nikdy ze zástupců státní správy v obci o oficiální povolení k užívání názvu příslušnou státní instituci nepožádal.

Pamětní deska ZŠ T. G. Masaryka
28. září 1993 byl u příležitosti 70. výročí české školy v obci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (čj. 761/93-SM-28) propůjčen základní škole čestný název "Základní škola T. G. Masaryka". Mramorová deska s tímto označením je na budově školy umístěna od 29. srpna 1996. Autorem desky je akademický sochař Miroslav Rybička.

Print Email

Kronika obce Jistebník - 2006

Do roku 2006 vstupuje naše obec Jistebník s 1 485 obyvateli, z nichž je 734 mužů a 751 žen. Ti všichni žijí ve 436 domech. Starostou obce je pan Josef Voral.

Na začátku tohoto roku je nejaktuálněji vnímána letošní zima. Oproti řadě posledních zim je už nyní dlouhá - trvá nepřetržitě už od listopadu 2005 se sněhem a náledím, s teplotami okolo -5° C a s často se opakujícími přívaly sněhu. S nimi v obci úspěšně bojuje obecním úřadem letos nově zakoupený traktor s pluhem, jenž trvale uvolňuje a činí průjezdnými místní komunikace. Vždyť sníh je nahrnut až do výšky plotů.

Plesová sezona
Ani letošní mimořádná zima nemůže zabránit pořádání plesů. Letošní plesová sezona je zahájena 21. ledna 2006 plesem chovatelů a pokračuje 28. ledna plesem sportovců TJ Jistebník, pak 4. února obecním bálem. Dne 11. února je dětský maškarní ples a 18. února hasičský ples. Plesová sezona je ukončena 4. března pochováváním basy. Je možno říci, že letošní plesy se vydařily a byly hojně navštěvovány.

Obecní knihovna
I když si mnozí lidé knihy kupují, jsou také ti, kdož si je i pravidelně půjčují, a to i v obecní knihovně. Zde je k začátku roku 2006 registrováno 82 čtenářů, mezi nimi 30 dětí do 15 let. Tito čtenáři knihovnu navštívili 678 krát a vypůjčili si 2.881 knih a časopisů. Z toho bylo 997 naučné literatury pro dospělé a 952 beletrie pro dospělé. Dětští čtenáři si vypůjčili v roce 2005 celkem 365 knih naučných a 567 beletristických. Čtenáři využívají také služeb dosud ještě bezplatného internetu.

V obecní knihovně je v současné době 5.231 svazků, z toho 1.596 naučné literatury a 3.635 svazků beletrie. Kromě toho knihovna půjčuje z okresního regionálního knižního fondu, které se každý rok obměňují. V roce 2005 to bylo 210 knih. Z uvedených údajů vyplývá, že obecní knihovna je v naší obci živou kulturní institucí, účinně sloužící vzdělávacím a kulturním potřebám občanů.
Vedoucí knihovny je v současné době paní Jana Majerová.

Z obecního zastupitelstva
Dne 27. února 2006 se konalo 15. řádné zasedání zastupitelstva obce. Na tomto zasedání byl PhDr. Jaroslav Pleskot jmenován novým kronikářem obce. Zastupitelstvo také schválilo: Dodatek ke zřizovací listině Základní školy T. G. Masaryka v Jistebníku. Dále prodej parcely č. 467 panu Jaroslavu Mamulovi, Jistebník 167. - Směnu části pozemku parc. č. 649/1 v majetku manželů Čopových, Jistebník 453 za část pozemku parc. č. 1323 v majetku obce Jistebník. - Změnu termínu přestavby kuchyně v Základní škole TGM, posunutí na rok 2007. - Návrh investičních akcí na rok 2006: rekonstrukce větší části veřejného osvětlení, dokončení rekonstrukce osvětlení v Základní škole TGM - garáž pod kulturním domem - rekonstrukce jedné opětné zdi pod kostelem - rekonstrukce šaten a sociálního zařízení Tělovýchovné jednoty do výše 400 000 Kč - oprava komunikací v obci - vybudování dvou dětských hřišť.

Letošní zima
Letošní zima je ve srovnání s řadou minulých zim neúměrně dlouhá. Poslední dny letošní zimy jsou v Jistebníku jistou nadějí ke změně počasí směrem k jaru. To však přichází jen velmi pomalu. Ve dnech 18. - 20. března je přes den oteplení až na +5° C, takže sněhu poměrně rychle ubývá, ale ne tak, že by u nás hrozily nějaké záplavy, jak se děje v jiných místech země. Nadále ještě zůstávají - byť zmenšující se - hromady sněhu, nahrnutého dříve při plužení traktorem a dosud zledovatělého. První jarní den letos nastává už 20.března v 19,24 hodin s teplotou 5 - 6° C.

Poslední dny měsíce března a několik velmi teplých dnů po nich a potom deště způsobují rychlé a intenzivní tání sněhu také na horách a zvednutí hladin mnohých řek v celé republice. Pokud jde u nás o Odru, opakuje se situace z let 1997 a 2002. Také letos Odra vystoupila z břehů v Košatce na lukách, škody však nevznikly. Ale je to v uplynulých 9 letech už čtvrtá povodeň. Nicméně po několika teplejších dnech a slunečním svitu začalo ještě 6. dubna vydatně sněžit při teplotě +1/+2° C a napadlo 2 - 3 cm sněhu, že vznikla kompaktní nová sněhová pokrývka. Ale na druhý den, 7. dubna, opět zase roztála. Letošní zima je nejdelší za posledních 60 let.

Zápis do mateřské školy
Ve dnech 3. až 7. dubna se konal zápis dětí pro školní rok 2006/2007. Celkem bylo do naší mateřské školy zapsáno 46 dětí, z nichž 6 dětí nebylo přijato z důvodu naplnění kapacity mateřské školy.

CC Jistebník mistrem České republiky
Žádná z předcházejících 13 ligových sezon nedopadla pro tým CC LKW R Mrožek Jistebník tak úspěšně, jako ta právě skončená. Do sezony vstoupil A tým CC Jistebník s novou trenérskou dvojicí Rostislav Brož - Radek Korený, kteří byli v této roli nováčky, a s dvěma hráči zaniknuvšího celku MEGASu Frenštát Ivanem Maruchničem a Michalem Bučkem. Do vyřazovací části nastoupil CC Jistebník jako lídr soutěže a jeden z velkých favoritů na celkové prvenství. V navazující části play-off dokázali jistebničtí pěti vítězstvími v základní hrací době a šestým ve finále dne 7. května zdolat všechny překážky a získat tak titul mistra České republiky pro sezonu 2005 - 2006.

Jaký tým se o tento úspěch zasloužil? Petr Krayzel (foto č. 1) a Pavel Myška, Michal Buček, Tomáš Hvolka, Jan Janovský, Ondřej Jelínek, Dušan Kašický, Vítězslav Komar, Oldřich Malý, Ivan Maruchnič, Tomáš Sluka, Marcel Žiga, Pavel Fejerčák, Jakub Bílek, Milan Čavera, Jaroslav Chalupka, Radim Jelínek, Tomáš Kratochvíl, Martin Pliska, Václav Potůček a Marek Šumník. Trenéři Rostislav Brož a Marek Korený, vedoucí mužstva Pavel Němec a Pavel Brož, lékař MUDr. Václav Kameníček, masér Jaroslav Kolář a prezident klubu Martin Pučok.

CC má v Jistebníku velmi dobré zázemí. Obec před lety vzala futsalový tým CC Jistebník pod svá "křídla" a finančně jej dostatečně podporuje v jeho potřebách. Ale také občané Jistebníku dojíždějí na každé domácí utkání do sportovní haly do Bílovce.

Jarní koncert
Oproti tradiční době konání jarního koncertu Dechového orchestru mladých (DOM) v měsíci dubnu, konal se letos za příjemného jarního počasí dne 13. května. Tentokrát byl pojat jako kytička maminkám k jejich svátku - ke Dni matek. Ten jsme u nás oslavili následující neděli, tj. druhou neděli v květnu - 14. května .

Žákovská soutěž
V období od 2. do 18. května se uskutečnil 3. ročník dětské výtvarné soutěže pořádané Obvodním oddělením Policie České republiky Bílovec. Stalo se již oblíbenou tradicí, že než se děti odeberou na prázdniny, zopakují si nenásilnou formou základní zásady bezpečnosti. Soutěž je zaměřena na děti základních škol ve správním obvodu Bílovec a má část individuální a skupinovou. Zadáním pro skupiny bylo vytvořit přechod pro chodce, reflexní doplňky pro chodce, semafor a dopravní hřiště. Díla byla vyhodnocena spolu s učitelkou Základní umělecké školy v Bílovci Ladou Majerovou a sociální pracovnicí Městského úřadu v Bílovci Evou Gebauerovou. Vítězem ve skupinové části soutěže se stal 5. ročník Základní školy TGM v Jistebníku. Děti přivezly diplomy a dárky od sponzorů za účasti starosty obce pana Josefa Vorala a zástupkyně ředitele školy paní Naděždy Richtárové. Rádi zaznamenáváme vítěze za Základní školy v Jistebníku: Lada Mariášová, Kateřina Štivarová, Markéta Suchá, Tereza Wojciková, Eliška Vilišová, Jan Bachořík, Jakub Dustor, Vítězslav Kalman, Daniel Fiala, Daniel Hořelica, Daniel Andrys, Miroslav Mikula, jenž je také vítězem individuální části soutěže.

Žákovské divadlo
Dne 20. května se po delší sobě uskutečnilo na jevišti kulturního domu divadelní představení žáků naší základní školy, a to pohádkové hry "O chytré Zdeničce". Režie hry se ujala paní učitelka Hana Sýkorová, hudební doprovod obstarala paní učitelka Alena Myšková a žákyně Hana Veselá. Při přípravě a studiu hry se ukázalo, kolik hereckých talentů máme na naší škole, ale také, jak významná je dramatická výchova a aktivita - vedle výchovy hudební a výtvarné, pro rozvoj estetického cítění a kultivovanosti života mladého člověka.
Do dramatického kroužku na škole se přihlásilo více než dvacet žáků a žákyň, převážně ze II. stupně školy.

Zasedání obecního zastupitelstva
Dne 29. května se konalo řádné 16. zasedání obecního zastupitelstva. Hlavní jeho náplní bylo projednání výsledků přezkoumání hospodaření obce Jistebník v roce 2005, rozpočet obce na rok 2006. Audit hospodaření obce prováděl Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě, odbor kontroly. Konečný závěr tohoto auditu byl, že při přezkoumání hospodaření obce nebyly zjištěny chyby a nedostatky, jež by ovlivnily konečný výsledek hospodaření. Tímto auditem byl schválen závěrečný účet hospodaření za rok 2005 v tomto rozsahu:
- příjmy celkem (v tisících Kč): 12 062; skutečnost: 12 081
- výdaje celkem: 12 220; skutečnost 12 189
- ztráta: 158; skutečnost 108.
V rozpočtu obce pro rok 2005 byla plánovaná ztráta 108 tisíc Kč, takže konečný hospodářský výsledek ve srovnání s rozpočtem byl lepší o 50 000 Kč.
Na rok 2006 byl obecním zastupitelstvem schválen tento rozpočet (v tisících Kč):
- příjmy celkem: 11 625
- výdaje celkem: 11 625.
Pro letošní rok je tedy plánovaný rozpočet vyrovnaný. V případě, že obecní rozpočet bude naplněn jak v oblasti příjmů, tak i výdajů, bude zůstatek na běžném účtu 2 607 tisíc Kč.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Ve dnech 2. a 3. června se v České republice konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Takové jsou výsledky voleb v naší obci:
- počet osob zapsaných do seznamu voličů: 1 182
- počet voličů, jimž byly vydány úřední obálky: 805
- počet odevzdaných platných hlasů: 804

Pro jednotlivé strany voliči hlasovali v naší obci takto:
ČSSD 369 hlasů
ODS 173 hlasů
KSČM 143 hlasů
KDU-ČSL 36 hlasů
Strana zelených 33 hlasů
Nezávislí 16 hlasů
SNK - Evropští demokraté 11 hlasů
Právo a spravedlnost 5 hlasů
Nezávislí demokraté 4 hlasy
Unie svobody - demokratická unie 3 hlasy
Strana zdravého rozumu 2 hlasy
Pravý blok 2 hlasy
4 VIZE 2 hlasy
Česká pravice 1 hlas
Helax - Ostrava se baví 1 hlas
Moravané 1 hlas
Koalice pro Českou republiku 1 hlas
Národní strana 1 hlas

Na horách v noci mrzne
O několik měsíců zpátky, do dob tuhé zimy, se vrátilo v noci na 2. června počasí v horských oblastech republiky. Zaznamenávám jako zvláštnost a historickou pozoruhodnost. Tak například obec Boží Dar v Krušných Horách se probudila do nefalšované zimy. Místo jarní zeleně pokrývala zem více než pěticentimetrová vrstva sněhu. Něco takového tu nebylo desítky let. Na Karlovarsku naměřili v pěticentimetrové výšce nad zemí osmistupňový mráz a ještě ve výšce dva metry naměřili teplotu -4,9° C, v Chebu zaznamenali přízemní mráz -6° C, na Labské boudě v Krkonoších klesla teplota na -3,4° C.

Počasí odpovídá spíše dubnu nebo říjnu
Počasí je pro svůj extrémní charakter trvale v popředí pozornosti. Počasí, jež provází první dny června rozhodně neodpovídá datu na kalendáři. Průměrné denní teploty se okolo 6. června u nás pohybují v rozmezí od 4 až do 7° C pod dlouhodobým průměrem a odpovídají spíše polovině dubna nebo října. Maximální teploty sotva dosahují 15° C.

Včelstva
Pro dlouhou letošní zimu a také choroby uhynulo celkově asi 18 % z 550 000 včelstev v České republice, jež chovatelé zazimovali. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde jsou ztráty v průměru čtvrtinové. Ztráty včelstev za zimní období 2005 - 2006 v Jistebníku činí podle statistiky základní organizace Českého svazu včelařů ke 3. červnu 60 včelstev. Z toho 12 včelstev uhynulo z důvodu ztráty matek, 41 proto, že se včelstva nepřesunula na další zásoby v úlech, 3 včelstva uhynula z důvodu varroázy, 2 včelstva z důvodu sušení myšmi a u dvou včelstev nebyl zjištěn důvod úhynu.

Osvětlení kostela
Dne 12. června rádi zaznamenáváme příjemnou událost v obci - od tohoto dne bývá každý večer osvětlen kostel. Je to pěkný příspěvek k dalšímu zkulturnění naší obce, zejména jeho estetickým působením.

3. ročník festivalu "Poodří Františka Lýska"
V sobotu 17. června žil Jistebník opět dětským sborovým zpěvem při 3. ročníku festivalu "Poodří Františka Lýska". Letos se ho zúčastňují tři dětské, resp. mládežnické pěvecké sbory. A to Pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové z Ostravy -Poruby, dále pěvecký sbor Kantiléna při Filharmonii Brno a konečně žákovský sbor Základní školy TGM v Jistebníku. Ten také festival zahájil za řízení Mgr. Jiřiny Matějové řadou písňových skladeb Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Součástí jistebnického programu bylo i vystoupení taneční skupiny Základní školy TGM v Jistebníku, již vede Mgr. Irena Ryšálková.

Dále se v Jistebníku představil pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové pod vedením Mgr. Olgy Blažkové. Zazpíval několik úprav lidových písní a několik skladeb Bedřicha Smetany a Johanna Sebastiana Bacha.

Závěr letošního festivalového programu patřil brněnskému pěveckému sboru Kantiléna za vedení Jakuba Kleckera a Zuzany Pirnerové. Tento přísně výběrový sbor čítající okolo 60 zpěváků, se zaměřuje na duchovní a vánoční tvorbu klasických českých i zahraničních skladatelů. Několik z nich také v Jistebníku předvedli. Mezi nimi mile působily skladby původního repertoáru "Jistebnických zpěváčků", jako byly tři ženské sbory Bedřicha Smetany (Má hvězda, Vyletěly vlaštovičky ...) a lidové písně v úpravě Františka Lýska (Rožnovské hodiny, V tym proskovskym černym lese, Už je jatelinka). Pozorně a s dojetím je sledovali dva dosud žijící "Jistebničtí zpěváčci" jako vzácní hosté letošního ročníku festivalu - Mařenka Blahetová-Richterová a Alois Hýl.

70 let tělovýchovy v Jistebníku
V sobotu 24. června se v areálu Tělovýchovné jednoty uskutečnily vzpomínkové oslavy sedmdesáti let trvání organizované tělesné výchovy v Jistebníku, tedy nejdříve Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a také 55 let kopané v Jistebníku. Slavnostní zahájení provedl současný předseda Tělovýchovné jednoty Jiří Novobilský, jenž zhodnotil sportovní činnost v obci a připomněl její bohatou historii. Všechny účastníky, hosty, sportovce přivítal starosta obce. Za krásného letního počasí byla sehrána na hřišti fotbalová utkání hráčů všech věkových kategorií. Průběh oslav doplnilo vystoupení gymnastek z VOKD a Vítkovic. Přemety, salta či cvičení na kladině nebývají v Jistebníku často k vidění, a tak diváci odměňovali jejich vystoupení zaslouženým potleskem.

Této sportovní slavnosti se zúčastnili i někteří významní sportovci, velmi příjemné bylo pro účastníky oslav setkání s olympioniky: Jiřím Raškou, olympijským vítězem ve skocích na lyžích v Grenoblu 1968 a účastníkem olympiády v Sapporu 1972, Adolfinou Tačovou, olympioničkou v Římě 1960 a v Tokiu 1964, kde získala stříbrnou medaili ve sportovní gymnastice, Ladislavem Madrym, účastníkem olympiády v Mnichově 1972 v parkurovém skákání a Josefem Mikolášem, reprezentačním hokejovým brankářem, účastníkem olympiády ve Squaw Walley 1960, s Milanem Syrým, bývalým hráčem Baníku Ostrava.

Sportovní atmosféru provázela dechová hudba Jistebnická 13 a hudební skupina MANGGO ze základní umělecké školy v Bílovci. Večer pak program oslav pokračoval karnevalem a slavnostním ohňostrojem.

Odcizení busty Petra Bezruče
Na přelomu června a července došlo v Jistebníku k politováníhodné události, k odcizení bronzové busty Petra Bezruče z pomníku před Základní školou TGM. Byl to jeden z nejzdařilejších portrétů básníkových, dílo akademického sochaře Miroslava Rybičky. Podle policejních zdrojů došlo k činu v době od 30. června do 5. července. Tento vandalský čin vzbudil oprávněné pohoršení v obci - vždyť tu busta přetrvávala déle než čtvrt století, aniž někoho něco podobného napadlo.

Zemřel Jiří Halata
Dne 20. července 2006 zemřel ve Fakultní nemocnici v Ostravě Jiří Halata. Narodil se 15. března 1938 ve Frýdlantě nad Ostravicí v hudebně nadané rodině jako nejmladší ze tří sourozenců. Základní devítiletou školu navštěvoval nejdříve v roce 1944/45 ve Frýdlantě nad Ostravicí a potom v letech 1945 - 1953 v Jistebníku. Potom následovalo v letech 1953 - 1957 studium na Střední průmyslové škole v Kopřivnici a po základní vojenské službě začal Jiří Halata pracovat ve Vagónce Tatra Studénka.

V mládí byl aktivním činitelem ve sportu nejen jako aktivní hráč, ale i jako organizátor. Byl členem výboru TJ Sokol Jistebník, zakládajícím členem oddílu ledního hokeje Sokol Jistebník, a také předsedou TJ Sokol Jistebník. Velmi významná byla jeho aktivita jako organizátora výstavby kluziště, jeho osvětlení, vybudování vodovodní přípojky k postřikování kluziště, jakož i zhotovení mantinelů a dalších prací na hřišti TJ Sokol, například výstavby šaten.

Nicméně jeho největší zálibou a láskou byla muzika. V roce 1971 je při Základní škole v Jistebníku založen panem učitelem Františkem Šustkem žákovský dechový orchestr. Po odchodu Františka Šustka do penze v roce 1980 přebírá jeho taktovku neméně zanícený muzikant a dirigent jako umělecký vedoucí orchestru Jiří Halata. V době působení Františka Šustka se každým rokem složení orchestru měnilo. Někteří členové orchestru s opuštěním školy odcházeli, jiní, noví, přicházeli a opět se začínali učit hrát. Byl to soubor vpravdě dětský. Za vedení Jiřího Halaty je tomu sice také tak, ale někteří členové orchestru zůstávají i po opuštění školy a věnují se hraní a hudbě dál.

Ale činnost Jiřího Halaty v orchestru nespočívala jen v dirigování - tedy v nastudování skladby. Jiří Halata učí nově příchozí umění hry snad na všechny dechové nástroje, žesťové, dřevěné, a to zdarma. Původně ryze dětský orchestr se s věkem jeho členů postupně mění na orchestr mládežnický, rozšiřuje se početně až do velikosti orchestru středního až velkého. S tím se ovšem i repertoár stává stále náročnější, a tím se orchestr staví po bok renomovaným orchestrům na festivalech a přehlídkách, jako byly Zlatá trumpetka v Jistebníku, či festivaly v Pavlovicích u Přerova, v Dolním Benešově, v Havlíčkově Brodě, v Bechyni... Svým kvalitativním vývojem orchestr dosahuje uplatnění také na mezinárodním poli, když hraje v zahraničí, například v polském městě Swidnik spolu s dalšími orchestry z Polska, Maďarska, Ukrajiny. Hodnocení jistebnického orchestru tu vyznívá velmi dobře, když je označen jako "orchestr dechowy symfoničny". Jeho umělecké kvality způsobují, že je zván do Polska, na Ukrajinu i do Maďarska. A tam všude zaznívá jméno Jistebník. To vše umožnilo, že orchestr mohl v Jistebníku založit tradici mezinárodních festivalů mládežnických dechových orchestrů za účasti předních orchestrů domácích i zahraničních. A o to vše se za svého života zasloužil Jiří Halata.

Počasí v červenci
Počasí je i v červenci stále v popředí pozornosti. Je to dáno jeho letošní extrémní podobou, jak v období zimním, tak i jarním a letním. V kalendáři je datum 9. července a Česko zažívá první ze série tropických dnů. Skoro tři týdny se republika i blízké okolí praží ve vlně veder a teploměry ukazují na mnohých místech i přes 38° C. Nicméně při pohledu do statistik u nás zatím ještě nikde nepadl teplotní rekord. Ten drží Praha - Uhřiněves, kde 27. července 1983 naměřili 40,2° C. Ale byla letos překonána nepřetržitá řada tropických dnů za posledních 45 let. Letošní červenec patří vedle roků 1994 a 2003 k nejteplejším za několik uplynulých desetiletí. A počet tropických dnů s teplotou n ad 30 stupňů překročil patnáctku. Tak i v Jistebníku jsme měli od 10. července nepřetržitou řadu 15 tropických dnů a dlouhé trvání veder. Tím se léto trochu podobá uplynulé zimě, ta byla také neobvyklá co do své délky a doby, kdy ležel sníh, ale extrémní mrazy nebyly.

Práce v obci
Za horkého počasí letošního července intenzivně pokračují práce v obci. V této době se pracuje na rekonstrukci veřejného osvětlení v obci - výměn všech osvětlovacích těles, doplnění světel tam, kde ještě chybějí, jako například osvětlení chodníku ke kostelu či na ulici kolem TESA a k nádraží a už dříve osvětlení kostela. Také opravy rozvodových skříní. Dokončena byla také rekonstrukce jedné šatny a sociálního zařízení v areálu Tělovýchovné jednoty. Dále začíná oprava střech na přísálí kulturního domu a na zadní části smuteční síně. - Byla také zahájena rekonstrukce jedné opěrné zdi pod kostelem. - Na návsi bylo vybudováno dětské hřiště. A děti ho hned začaly využívat. V prázdninových dnech pokračuje stavba dětského hřiště také v areálu školního hřiště. - V areálu Tělovýchovné jednoty se připravuje stavba zpevněné plochy pro skatepark a pro zimní bruslení. K této stavbě dochází z iniciativy studentů, z nichž někteří dokončili základní školní docházku v roce 2005. Zaznamenáváme jako potěšující skutečnost v obci.

Také v srpnu
pokračují práce na rekonstrukci veřejného osvětlení v obci, započaté v měsíci červenci. Byla také dokončena rekonstrukce první opěrné zdi pod kostelem, včetně schodů, odvodnění a veřejného osvětlení.

Nyní si děti už mohou hrát na dvou dětských hřištích, a to na hřišti na návsi a na školním hřišti u základní školy. V této době zbývá udělat ještě slíbenou plochu v areálu Tělovýchovné jednoty, jež by měla sloužit jako skatepark i jako kluziště.

V současnosti se zpracovává studie penzionu pro seniory, projekt chodníků a autobusového zálivu na silnici od nádraží ke hřišti.


Výstava mláďat
Ve dnech 26. a 27. srpna se uskutečnila na hřišti u Základní školy TGM okresní výstava mláďat králíků a drobného zvířectva. Ke zdárnému průběhu i vysoké úrovni této akce přispěli také mnozí sponzoři.

Počasí v srpnu
Po tropickém červenci a části června přichází ochlazení a deště. První polovina letošního srpna je teplotně podprůměrná, ve dnech 7. až 12. srpna se denní teploty pohybují jen mezi 19 až 22 stupni. Přichází totiž studená fronta, jež přináší výrazně podprůměrné denní teploty. Zažíváme tak nejchladnější srpen za 45 let. Po tropickém červenci je polovina letošního srpna teplotně podprůměrná. Tato část srpna je šestá nejchladnější v porovnání se stejným obdobím za posledních 45 let. Průměrná teplota ve dne je podle Českého meteorologického ústavu dokonce nejchladnější od roku 1961.

Letní slavnost obce
4. Mezinárodní festival dechových orchestrů "Jistebník - Studénka"

Slavnost obce spolu s Festivalem dechových orchestrů se proti dřívějšku letos koná až 9. září na Návsi Jistebnických zpěváčků. V průběhu slavnosti byla otevřena ve spolupráci s L. a J. Mariášovými expozice firmy AMATI, vyrábějící hudební nástroje. Také bylo slavnostně otevřeno dětské hřiště, vybudované v červenci a srpnu, zasazena byla také mladá lípa.

Letní slavnost měla pak i svou večerní část, kdy k tanci a poslechu hrály dechové hudby Děrničanka, Swingový orchestr B. Pukovce z Příbora a Jistebnická 13. Slovem pak provázel Pavel Handl.

V rámci slavnosti se konal také 4. mezinárodní festival dechových orchestrů za účasti těchto hudeb:
- Dechový orchestr mladých (DOM) Němčice nad Hanou s mažoretkami
- DOM Prešov s mažoretkami
- Dechový orchestr města Štramberk
- DOM Vimperk
- DOM GODBA GLORIE - Slovinsko
- DOM Jistebník s mažoretkami

Festival pak pokračoval následující den 10. září ve Studénce a vyzněl jako odraz současných trendů, jimiž se ubírá dechová hudba ve skladbách i v reprodukci a prokazuje, že dnešní velké dechové orchestry, které úspěšně hrají repertoár od skladeb filharmonických až po moderní skladby, už nelze chápat jako "dechovku" z minulosti.

Zahájení školního roku 2006/2007
Byl zahájen 4. září. Počet zapsaných žáků ve škole oproti loňskému roku klesl ze 147 na 139 žáků. Škola je nyní organizována jako osmitřídní s devíti ročníky. Na I. stupni se žáci 3. a 4. ročníku vyučují ve společné třídě.

100 let varhan v jistebnickém kostele

V letošním roce 2006 uplynulo sto let od doby, kdy byly do kostela pořízeny na naléhání varhaníka a obecního tajemníka, nadučitele Vincence Bayera a za faráře Münstera velké kostelní varhany, neboť až do té doby se při obřadech hrálo pouze na harmonium. Varhany byly dodány varhanářskou firmou bratří Riegrových v Krnově. Varhany mají pět metrů velkou píšťalovou stěnu bohatě zdobenou "muzicírujícími" anděly. Potřebné peníze na pořízení varhan byly získány ponejvíce sbírkami, zbytek byl pokryt půjčkou u spořitelny, jejímž pokladníkem byl varhaník. Do té doby používané harmonium bylo dáno k dispozici varhaníkovi.


Počasí v září
Po chladnějším a deštivějším srpnu jsou u nás v prvních dvou týdnech září krásné a teplé slunečné dny s čistou oblohou a denními teplotami 21 až 25° C. Typické "babí léto". Stejné počasí trvá i v dalších dnech září až do konce měsíce. Podle zjištění meteorologů je letošní září nejsušší měsíc za posledních 45 let, od roku 1961.

Zájmové kroužky v Základní škole TGM
Počátkem října byla ve škole zahájena činnost zájmových kroužků. Největší zájem ze strany dětí je o kroužky výtvarných činností, proto byly zřízeny dva, a to pro žáky 1. - 6. ročníku. Žáci 1. - 5.ročníku mají dále možnost navštěvovat kroužek sportovní, žáci 6. - 9. ročníku kroužek dramatický (divadelní), dále kroužek ekologické výchovy a kroužek sportovních her. Žáci 4. ročníku mohou navštěvovat kroužek dopravní výchovy, žáci 8. a 9.ročníku pak kurz společenské (taneční) výchovy.


Kabaret
Komise pro občanské záležitosti (KPOZ) v Jistebníku uspořádala dne 14. října v sále kulturního domu tradiční setkání našich občanů s uměleckým pořadem "Evropský kabaret jede s vámi". Vystoupili v něm sólisté divadel, zpěváci, tanečníci. Byla to líbivá kabaretní procházka Evropou.

Komunální volby
Ve dnech 20. - 21. října se konaly v České republice komunální volby do obecních zastupitelstev. V Jistebníku se voleb zúčastnilo ze 1 202 zapsaných voličů 776 oprávněných voličů, což je 64,56 %.

Kandidáti, kteří byli zvolení do zastupitelstva obce, obdrželi hlasy takto:
1. Josef Voral 571 Sdružení nezávislých kandidátů
2. Mgr. Šárka Storzerová 521 - " -
3. Ing. Tomáš Mariáš 474 - " -
4. Mgr. Alena Myšková 473 - " -
5. Petr Habernal 421 - " -
6. Mgr. Alena Lipinová 420 - " -
7. Mgr. Hana Sýkorová 385 - " -
8. Vlastimil Němec 369 - " -
9. Miloslav Šelong 360 - " -

1. Vlasta Krayzlová 421 KSČM
2. Libuše Korpasová 338 KSČM
3. Ing. Petr Sládeček 271 KSČM
4. Ing. Michal Vörös 270 KSČM
5. Jana Čopová 171 KSČM

1. Ing. Tomáš Pleskot 165 ODS

Náhradníky za Sdružení nezávislých kandidátů - Za další rozvoj Jistebníku byli zvoleni:
1. Ing. Martin Halata
2. Mgr. Ludmila Veselá
3. Zdeněk Höpp
4. Vlastimil Vágner
5. Ing. Jaromír Lubojacký
6. Ladislav Majer

Náhradníky za Komunistickou stranu Čech a Moravy byli zvoleni:
1. Ing. Josef Bučko
2. Petr Krayzel
3. Vladimír Mamula
4. JUDr. Anna Nguyenová
5. Roman Konečný
6. Rostislav Straka
7. Mgr. Karin Schestagová
8. Iveta Tomášková
9. Radek Šichor
10. Josef Mácha

Náhradníky za Občanskou demokratickou stranu byli zvoleni:
1. Ing. Aneta Uhlová
2. Jaromír Rašek
3. Miroslav Sládeček
4. Jaroslav Tilscher st.
5. Růžena Mikesková
6. Ing. Simona Zegzulková
7. Jiří Vaněk
8. Jaroslav Tilscher ml.
9. Vratislav Stiller
10. Martin Pasker
11. Michal Volný

Zastupitelstvo obce Jistebník bylo zvoleno ve složení:
Sdružení nezávislých kandidátů 9 mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 5 mandátů
Občanská demokratická strana 1 mandát


Počasí v říjnu
Po neobvykle krásném CELÉM září v podstatě ještě letního charakteru, je mu podobný také říjen. Za zaznamenání snad stojí skutečnost, že v druhém říjnovém týdnu rozkvetl před Základní školou TGM tzv. "zlatý déšť" a v trávě podél cest se objevily kvetoucí pampelišky. - Pěkné slunečné počasí trvá i nadále s denními teplotami od 13 do 17° C, i když ranní teploty jsou už nižší, 3 - 5° C. Pokračování "babího léta"? Zřejmě ano, neboť až do konce měsíce, do 27. října, je u nás skoro jasno, slunečno, s denními teplotami 10 - 20° C. Skutečně krásný podzim, jaký u nás v obci už dlouho nebyl, stojí za zaznamenání.


Chodníky
Od samého začátku měsíce listopadu je započato s rekonstrukcí chodníků v Bezručově osadě, a to od nádraží až k domu rodiny Folgovy. Zatím jsou vyměňovány a pokládány obrubníky. Postupně jsou vyměňovány staré cementové dlaždice za nové, a se závěrem měsíce listopadu je celá rekonstrukce chodníku zcela dokončena. Chodník, podobně jako na jiných místech, je kvalitní, ale také pěkný.

Výlov
Téměř po celý říjen byly loveny všechny rybníky zdejšího podniku Chov ryb Jistebník, s.r.o. Ale vyvrcholením byl tradiční výlov pro veřejnost rybníků Bezruč a Křivý, k němuž letos došlo ve dnech 3. - 5. listopadu za velké účasti návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí. Hlavní parkoviště automobilů na ploše skladiště železniční stanice bylo vskutku přeplněno automobily z nejrůznějších míst. Návštěvníci si mohli pochutnat na různých úpravách ryb, a to nejen přímo na hrázi, ale také v restauracích Oáza či U Matěje. Tento výlov se vydařil ke spokojenosti návštěvníků i pořádajícího podniku Chov ryb Jistebník, s.r.o.

Ustavující zasedání obecního zastupitelstva

Dne 6. listopadu se konalo ustavující zasedání zastupitelstva obce Jistebník po komunálních volbách 20. a 21. října 2006.

1. Zasedání ověřilo platnost volby členů zastupitelstva obce.
2. Určilo starostu obce jako jednoho uvolněného člena zastupitelstva obce Jistebník.
3. Stanovilo pro volební období 2006 - 2010 pět členů rady obce.
4. Zvolilo do funkce starosty obce pana Josefa Vorala, do funkce místostarosty pana Ing. Tomáše Mariáše, do funkcí členů rady obce paní Libuši Korpasovou, paní Mgr. Alenu Myškovou a pana Vlastimila Němce.
5. Zřídilo finanční výbor ve složení: předsedkyně: paní Libuše Korpasová; členové: pan Miloslav Šelong, pan Vlastimil Vágner.
6. Ustavilo kontrolní výbor ve složení: předseda Ing. Michal Vörös; členové Petr Habernal a Zdeněk Höpp.

Setkání Olympioniků
Dne 24. listopadu se v Jistebníku uskutečnilo setkání členů Českého klubu olympioniků - region Severní Morava.

Začalo už ve 12 hodin besedou některých olympioniků na základní škole. Zúčastnili se jí olympionici Jiří Raška, Adolfína Tačová, Josef Mikoláš, Vlastibor Konečný a dále olympionici Mácha a Radimec. Potom následovalo setkání všech olympioniků se starostou Jistebníku panem Josefem Voralem na obecním úřadě, prohlídka motocyklových veteránů u akadem. sochaře pana Rybičky a po autogramiádě pak společenský večer v kulturním domě se slavnostní večeří a volnou zábavou. Setkání v Jistebníku se zúčastnilo 26 olympioniků, organizačních prací se ujal pan Ing. Josef Bučko.

Stojí za zaznamenání, že někteří olympionici jsou letos v Jistebníku už podruhé, když se zúčastnili už oslav 70 let trvání Tělovýchovy v Jistebníku dne 24. června.

Jistebničané baví Jistebník
V neděli 26. listopadu kulturní komise uspořádala už tradiční zábavný večer tradičně nazývaný "Jistebničané baví Jistebník". V programu tentokrát účinkovalo mnohem více účinkujících, ať to byla řada ochotníků, hudebníků, ale i žáků školy, než vletech minulých. Tento, u našich občanů oblíbený, zábavný večer byl také letos hojně navštíven velmi spokojenými návštěvníky z řad našich občanů.

Počasí v listopadu
První polovina listopadu má charakter podzimu. Střídá se velká oblačnost s proměnlivou, nastaly také deště, přeháňky, někdy i vydatnějšího či trvalejšího charakteru. A jsou i trvalé a silné větry, ponejvíce jižních směrů, ale velmi chladné, občas už i sněžení a teplota ve dne je +2/ -2° C a v noci i -3/-2° C. V polovině listopadu je většinou oblačno, ale i polojasno s ranními teplotami -5/-8° C, denní teploty pak vystupují na 8/10° C, někdy i na 12° C. Ve druhé polovině měsíce dochází k výraznému oteplování - v noci až na 10° C, ve dne na 14 - 15° C, je oblačno, polojasno i jasno. Že by "Jarní týden" v listopadu? Pro zajímavost zaznamenání hodnou: dne 15. listopadu padl také teplotní rekord z roku 1926 v České republice - v Praze v Klementinu naměřili letos v tento den 16,1°C, ale také v Kladně 16° C a v Českých Budějovicích 16,4° C. Letošní denní teploty koncem listopadu jsou do 10° C.

Celkově: letošní podzim je v Česku nejteplejší od roku 1961, tedy nejteplejší za 45 let. Průměrná teplota za září - říjen - listopad byla 10,8° C , což je 2,6° C nad dlouhodobým průměrem. Dosud nejteplejší měsíce od roku 1961 byly před šesti lety, kdy, průměrná teplota se pohybovala 1,9° C nad dlouhodobým průměrem.

Mikulášská nadílka v mateřské škole
Dne 6. prosince připravila mateřská škola pro děti mikulášské překvapení. Odpoledne děti navštívil se svým doprovodem v kulturním domě Mikuláš a naděloval. Návštěva byla doprovázena také pěkným zábavným programem. A na své si mohly přijít také děti mimoškolní, pro něž byly také připraveny nadílkové balíčky. Děti měly jistě pěkné zážitky, na něž budou také pěkně vzpomínat.

Rozsvícení vánočního stromu obce
Dne 8. prosince bylo v naší obci zahájeno vánoční období s vánoční náladou tradičním rozsvícením vánočního stromu obce. Stalo se tak před kulturním domem za hudebního doprovodu dechové hudby "Jistebnická 13". Při vstupu dovnitř kulturního domu byli všichni návštěvníci počastováni z rukou žákyň naší základní školy domácími koláčky, což zajisté působilo velmi pěkným dojmem. A potom tu nacházeli mnoho různých vánočních i jiných upomínkových předmětů, jak to už každoročně bývá.

Koncert Dechového orchestru mladých - "Prosincový"
Den na to, v sobotu 9. prosince, uskutečnil v kulturním domě Dechový orchestr mladých (DOM) svůj tradiční vánoční koncert. Ale jestliže předloni to byl ještě tradiční koncert vánoční, pak v minulém roce to byl adventní a letos je to koncert nazvaný "Prosincový". V jeho programu zaznělo 15 skladeb českých i zahraničních autorů, v nichž se velmi dobře uplatnily jako sólistky na flétny Magda Maléřová, Anna Matějková, Veronika Goldová a Barbora Janošková, na klarinet Lenka Halatová, jež zároveň příjemně překvapila krásným sólovým zpěvem. Sólo na trubku hrál Martin Halata a na pozoun Jindřich Trojek. Stálým zpěvákem orchestru je Jiří Kokeš, jenž i v tomto koncertu zpíval několik skladeb. Orchestr střídavě řídili jeho současní dirigenti Petr Habernal, Martin Maléř a Jan Lubojacký.

Koncert byl také příležitostí ke křtu nového DVD orchestru.

Orchestr čítá v současné době okolo 50 členů a má téměř symfonické obsazení. Orchestr sám a jeho aktivita je důkazem, jak vedle dramatické výchovy také hudba pozitivně ovlivňuje rozvoj estetického cítění a kultivovanost života mladého člověka, v neposlední řadě i vědomí odpovědnosti vůči celku.


Půlnoční mše
Ti, kdo se mohli letos na Štědrý večer projít na "půlnoční", jistě nebyli zklamáni. Skupina mladých i starších zpěváků nacvičila celou vánoční mši a krásné vánoční písně se nesly naším chrámem. Snad ani v budoucnu tato snaha nevymizí a občané se zas budou moci těšit na krásné chvíle jímavých melodií.

Počasí v prosinci
Počasí jako v závěru listopadu je podobné i na začátku prosince. První prosincová dekáda je o trochu teplejší s nočními teplotami 5 až 8° C, ale s denními 10 - 15° C, a s oblohou nejčastěji oblačnou, občas i slunečnou. Druhá dekáda prosince začíná po rozpuštění ranních mlh až jasnou oblohou s denní teplotou 5° C, noční okolo 0° C.

Teplé počasí má vliv na zvířata i rostlinstvo. Snad nejvíce jsou zmateni ptáci, někteří z důvodu teplého počasí dokonce zmeškali odlet do teplých krajin. Zpívající kosy bylo možno slyšet v první polovině prosince také v Jistebníku. Ale nejsou to jen ptáci. Dny jsou sice krátké, ale je teplo, a tak dochází ke květu. Tak je možno vidět také u nás v prosinci o Vánocích pampelišky, kvetoucí prvosenky a samozřejmě sedmikrásky.

Sníh nepřišel ani týden po Vánocích, i když v noci teploty klesají třeba až k nule.

Takový byl v naší obci Jistebníku běh života a událostí v roce 2006, jak jsem zaznamenal.

Jaroslav Pleskot
Kronikář

Josef Voral
starosta obce

Print Email

Historie - starostové obce Jistebník

Starostové obce
Po vzniku Československé republiky (28. října 1918) jsou v obcích zakládány tzv. lidové rady, které jsou tvořeny zástupci jednotlivých politických stran. V Jistebníku lidová rada vzniká pod vedením Adolfa Tramplera, učitele německé školy. První volby do obecních zastupitelstev v nové republice jsou konány na podzim roku 1919. Prvním starostou obce Jistebníku je zvolen Vincenc Auguste, majitel statku. Je zvolen za vítěznou stranu ve volbách, a to německou sociální demokratickou stranu, která získala ve volbách 15 mandátů. Dalších 9 mandátů získala německá nacionální strana.

Starostou obce je Vincenc Auguste znovuzvolen i ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1923. 12. prosince 1927 umírá. Po jeho smrti až do nových voleb, které se konají na podzim 1928, vede úřední záležitosti náměstek starosty Jan Wetscherka.

Ve volbách v roce 1928 je starostou obce zvolen Arnošt Berger. V roce 1931 ve volbách do obec. zastupitelstva je starostou obce zvolen Ernst Pasker, železničář - penzista. Ze zdravotních důvodů se úřadu vzdává, proto na 18. května 1932 jsou vypsány volby nové.

Novým starostou obec je zvolen Ernst Höpp, penzista, bývalý strojvůdce u ČSD. Je zvolen za nacionální socialistickou stranu dělnickou (Henleinova NSDAP). 25. října 1933 vláda ČSR vydává zákon č. 201, podle něhož strany a spolky, které vyvíjí činnost státu nepřátelskou, mohou býti rozpuštěny a jejich majetek zabaven. Na základě tohoto zákona byla dne 25. ledna 1934 (dekretem prezidenta republiky) NSDAP rozpuštěna a její činnost zastavena. Mandáty připadající nacionálním socialistům v obcích okresech, v zemském zastupitelstvu, v Poslanecké sněmovně a Senátě, byly jim odňaty. Mandáty pak byly rozděleny mezi strany loajální státu.

Jmenování nových členů obec. zastupitelstva, obecní rady a starosty provádí okresní úřady. Do funkce starosty v Jistebníku je jmenován Otto Niklasch, sociální demokrat. Poprvé se v té době členem obecní rady v obci stává též zástupce české menšiny, a to Josef Vavrečka, učitel. Další volby do obecního zastupitelstva jsou plánovány na podzim roku 1938. Ale... 9. října 1938 cca ve 13.00 hodin odpoledne obsazují obec německá okupační vojska. Ihned, téhož dne je do funkce starosty na místo Otty Niklasche, dosazen Ernst Berger, místní řezník. Setrvává v úřadu velmi krátce. Asi po týdnu je vystřídán Adolfem Hermannem, autodopravcem. Ani ten nevyhovuje představám německých důstojníků, je rovněž po velmi krátké době vystřídán Maxem Schönerem, železničním zaměstnancem. Do funkce starosty je jmenován 21. prosince 1938 zemskou radou (LANDRAT) v Bílovci na návrh NSDAP. Ve funkci starosty je po celou dobu okupace.
 
2. května 1945 je Jistebník osvobozen. 4. května 1945 je ustanoven 15členný MNV. Předsedou MNV je Alois Zvoník. 26. května 1946 jsou konány volby do Národního shromáždění. Na základě výsledků těchto voleb byl také ustaven MNV. Předsedou MNV je zvolen Josef Herz (KSČ). Pro nemoc se koncem roku 1947 funkce vzdává. 11. ledna 1948 je za předsedu MNV zvolen Karel Golka. 3. února 1950 se funkce předsedy vzdává, na jeho místo je prozatimně povolán Jan Kašinský. Ten počátkem roku 1952 na funkci rezignuje, ve funkci ho střídá Josef Vozák, ml. V roce 1954 (volby se konají 16. května 1954) je do funkce předsedy MNV zvolen Václav Lazecký. V roce 1957 (volby do MNV se konají 19. května 1957) je předsedou zvolen Ladislav Bula. Ten je z funkce odvolán během roku 1959, na jeho místo je zvolen člen rady Jindřich Zajíc. Ve volbách do MNV v roce 1960 je předsedou znovu zvolen Václav Lazecký. Počátkem roku 1962 se pro nemoc funkce vzdává, na jeho místo je zvolen František Janša, ml. V únoru 1963 z funkce předsedy odchází, na jeho místo je povolán Jan Světlík, tehdy tajemník. V roce 1964 (volby jsou konány v červnu 1964) je předsedou zvolen Alois Baďuřík. V letech 1970-1987 je předsedou MNV Josef Konečný. 14. října 1987 ve věku 54 let umírá. V prosinci téhož roku je na místo předsedy zvolen Miroslav Matěj. Je posledním předsedou MNV. Ve volbách, již do obecního zastupitelstva, v roce 1990 je do funkce starosty obce zvolen Ludvík Graja. Ve volbách v roce 1994 (listopad 1994) je starostou obce zvolen ing. Miloslav Kubiš, ml. Po volbách v roce 1998 je starostou obce zvolen Josef Voral.
 

Print Email

Historie obce Šenov u Nového Jičína

Léta páně 1258 až 1293

Šenov byla v dávné minulosti vesnicí původu českého. Kdy byla založena nelze přesně zjistit. Podle historických pramenů připadá její založení do let 1258 - 1288. Další prameny řadí její založení do roku 1293, a to společně s Kunínem. Podle půdorysu je to typická lesní lánová obec.

Léta páně 1949 až 1993

Obec Šenov byla samostatnou obcí do 31. prosince 1948. Městské národní výbory obou obcí, jak MNV v Novém Jičíně na schůzi ze dne 23. prosince 1946, tak MNV v Šenově na schůzi ze dne 20. července 1948 se usnesly na sloučení. Rada Okresního národního výboru v Novém Jičíně na schůzi dne 1.září 1948 se rovněž usnesla vyslovit souhlas a doporučit sloučení uvedených obcí.
Ke dni 1. ledna 1949, byla obec Šenov sloučena s městem Nový Jičín a od té doby existovala pod názvem Nový Jičín II, a to až do 31. prosince 1993.

Již v roce 1990, kdy byla obcím zákonem dána možnost osamostatnění, začali občané Šenova usilovat o odtržení od města. V tomto roce se jim to nepodařilo, protože byl záměr na odtržení zmařen.
V roce 1993 byla ustavena v Šenově "Občanská komise" a její členové znovu začali provádět přípravy k osamostatnění obce. V červnu roku 1993 bylo občanské komisi doručeno stanovisko zastupitelstva Města Nový Jičín k rozdělení jejich obce. Zastupitelstvo Města Nový Jičín vyjádřilo nesouhlas s rozdělením. I přes nesouhlas zastupitelstva, město vyhlásilo konání místního referenda v Šenově s otázkou:
"Přejete si aby místní část Nový Jičín - Šenov na celém svém katastrálním území byla samostatnou obcí s platností od 1. 1. 1994?"
Referendum se konalo dne 7. srpna 1993. Z celkového počtu 1446 oprávněných občanů jich přišlo k referendu 861. Odevzdáno bylo 824 platných hlasů, z nichž:

  • s odpovědí ANO bylo 788 hlasovacích lístků
  • s odpovědí NE bylo 36 hlasovacích lístků

Z těchto počtů vyplývá, že 54,49 procent občanů vyslovilo své "ANO" pro oddělení Šenova od Nového Jičína.

Na základě výsledků místního referenda, podalo Město Nový Jičín dne 13. září 1993 "Návrh na oddělení části obce" včetně všech příloh na Ministerstvo vnitra České republiky.
Občanská komise v Šenově si při jednání s tehdejšími představiteli Města Nový Jičín stanovila podmínku, že veškeré materiály, které budou zaslány na MV ČR jako podklady k oddělení obce, chce mít k dispozici, aby si je před odesláním přečetla. Až v těchto materiálech se občanská komise dočetla, že část občanů Šenova a jeden podnik, zaslali městu Nový Jičín své stanovisko - nesouhlas s oddělením Šenova.
Aby na MV ČR měli informace z obou stran, občanská komise zaslala dne 22. září 1993 na MV ČR vlastní stanovisko k oddělení Šenova.
Ministr vnitra Jan Ruml podepsal "Rozhodnutí o vzniku obce Šenov" dne 18. října 1993. Proti tomuto rozhodnutí poslalo Město Nový Jičín dne 26. 11. 1993 rozklad. Dne 30. prosince 1993 podepsal ministr vnitra Jan Ruml rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 18. října 1993 o vzniku obce Šenov u Nového Jičína ke dni 1. lednu 1994. 

Život člověka je zvláštní.
Jednomu přináší radost a úspěch, druhému zase utrpení.
Je třeba hodně lásky, tolerance, porozumění, pochopení a citu,
bychom si navzájem pomáhali k lepšímu životu.

ŽIVELNÉ POHROMY

Povodeň v roce 1997 u nás

V červenci roku 1997 postihly povodně také naši obec. Tato povodeň zasáhla mnoho občanů naší obce, tím, že se jim voda dostala do bytů, sklepů a do jejich objektů. Byly postiženy i firmy na území obce. Také byla zaplavena obecní Mateřská škola, Školní 454.
Voda velmi poškodila i lávku u Toyoty a také musela být zabezpečena lávka, včetně plynového vedení před lávkou u Pošty. Před touto lávkou voda podemlela a utrhla část místní komunikace na ulici Malostranská.
V těchto dnech náročných na psychické i fyzické vypětí, jsme si vyzkoušeli, jak se lidé dovedou chovat v kritických chvílích. Našly se podniky i podnikatelé, kteří přispěli jak finančně tak svojí technikou na likvidaci následků po povodni.
Podle údajů Okresního úřadu Nový Jičín, referátu regionálního rozvoje, bylo v okrese Nový Jičín povodní postiženo celkem 49 obcí.
Proto byla dne 10. července 1997 v obci zorganizována humanitární sbírka pro občany postižených oblastí našeho okresu. Akce byla velmi úspěšná. Se svou pomocí přišlo přes 80 našich občanů. Také byla vybrána částka v hotovosti, za kterou byly nakoupeny trvanlivé potraviny. Veškeré věci ze sbírky starosta Vladimír Demeter s panem Jiřím Jurečkem odvezli dne 11. července 1997 na krizový štáb Okresního úřadu, který tuto humanitární pomoc rozděloval podle požadavků krizových míst.
V dalších dnech obec za vlastní prostředky nakoupila základní potraviny, ochranné a dezinfekční prostředky a starosta obce a místostarostka PhDr. Libuše Panáčová je osobně odvezli do nejvíce postižené obce Troubky na Přerovsku.

Povodně v roce 2002 v Čechách
V roce 2002 naše oblast na Moravě nebyla naštěstí povodněmi postižena. Přívaly sto a víceleté vody velmi postihly hlavně Čechy.
Ihned jakmile jsme se ze sdělovacích prostředků dozvěděli, že v některých obcích v Čechách byly zničeny téměř všechny domy, uspořádali jsme dne 15. a 16. srpna 2002 veřejnou sbírku věcí, které obyvatelé postižených obcí potřebovali nejvíce. Nebyly to potraviny ani oděvy, ale hlavně čistící a dezinfekční prostředky, pracovní nářadí, hadry a montérky. Této sbírky se zúčastnilo přes 75 občanů a firem, kteří přispěli věcnými i finančními příspěvky.
Již v pátek 16. srpna 2002 ráno odjíždělo pět pracovníků obce s vybranou pomocí ze sbírky do obce Tchořovice na Strakonicku. Dále do Tchořovic odjela technika, a to nákladní automobil a bagr i s jejich řidiči.
Mimořádné zastupitelstvo obce schválilo uvolnit částku ve výši sto tisíc korun, ze které bude tato humanitární pomoc uhrazena.

Povodně v roce 2009 u nás

V červenci roku 2009 jinak poklidná řeka Jičínka, která protéká naší obcí, stačila během několika minut svého rozvodnění odnést téměř vše, co jí stálo v cestě a rozlít se do okolí a vyplavit domy i zahrady. Při této bleskové povodni ze dne 24.6.2009 bylo během 30 minut postiženo 130 domácností, 14 podnikatelských objektů, mateřská a základní škola, pošta, obchod, obecní byt. Dále byly postiženy objekty jako je most U Kostela, mostu u Fojství a penzionu Mc Limon, lávka u Toyoty, pošty a Arpexu, chodníky, komunikace, veřejné osvětlení, místní rozhlas a ploty. Celková škoda na obecním a soukromém majetku byla vyčíslena na 110 miliónů Kč. V rámci škod z povodní pomáhaly sbory dobrovolných hasičů, vojenských útvarů i dobrovolné organizace. Tímto bychom chtěly poděkovat za jejich pomoc a snahu zmírnit následky těchto událostí.

Print Email

1999 - výročí založení obce - 600 let Bartošovice

3. červenec 1999 se stal významným dnem pro naši obec. V rámci oslav 600. výročí založení obce uspořádala TJ Sokol I. ročník fotbalového turnaje starých gard "O pohár starostky obce", na sále OB vystoupila Borovanka a lidový vypravěč. Oslavy 600.výročí založení obce vyvrcholily vysvěcením obecních symbolů v kostele sv. Petra a Pavla. Poté následovalo slavnostní setkání představitelů obce, zástupců spolků a organizací, starostů okolních obcí v prostorách zámku. Téhož dne proběhlo setkání "padesátníků" a pouťová zábava v prostorách zámku. Při příležitosti 600. výročí založení obce byla vydána publikace o historii obce, vlaječky, samolepky a další propagační materiály. V tomto roce byla provedena oprava kostelních hodin, na kterou přispěli občané formou veřejné sbírky. Po několika desítkách let byly kostelní hodiny opět zprovozněny. V závěru roku se obec Bartošovice stala členem sdružení obcí - Region Poodří. Byla zpracována strategie rozvoje obcí se zaměřením na cestovní ruch a turistiku. 18.12.1999 se konal v místním kostele vánoční koncert dětského pěveckého souboru Ondrášek z Nového Jičína. V roce 2000 byla zahájena III. etapa plynofikace, čímž byla ukončena plynofikace celé obce. Bylo vybudováno dílo v hodnotě téměř 18 mil. Kč. Zplynofikována je i většina obecních objektů a bytů. Na jaře byla zahájena rekonstrukce zámeckého parku. Stromy přestárlé a poškozené byly vykáceny, místo nich byla provedena náhradní výsadba 100 kusů stromů a 2300 keřů. Terénní úpravy a založení trávníků bude průběžně pokračovat. V zámku byla provedena oprava balkónu s položením dlažby. Na podzim byla zahájena poslední etapa regulace Bartošovického potoka pod hrází na horním konci obce. V tomto roce byl připraven projekt kulturních a sportovních akcí pod názvem: "Vraťme obci společný kulturní život a tradice, bavme se sami." Cílem projektu bylo organizačně propojit činnost současných aktivních spolků v obou částech obce a vytvořit z nich tým, který se bude podílet na organizaci akcí v obci. Vstup do Nového roku 2000 byl zahájen Silvestrovskou zábavou v Hukovicích a následovala plesová sezóna. Jarní měsíce byly věnovány akcím zaměřeným na ochranu přírody, na úklid obce. 30. duben - v dopoledních hodinách II. ročník "Bartošovických okruhů" v délce 5, 10, 15 km. Trasy jsou určeny pro všechny věkové kategorie a jsou vedeny po okolí obou částí obce. Ve večerních hodinách byl uspořádán v areálu ve středu obce I. ročník "Sletu čarodějnic" a stavění máje. Akce s nebývalým úspěchem a účastí. 24.června se konaly "Hry bez venkovských hranic", účastní se obce Regionu Poodří - Bílov, Kujavy, Pustějov, Hukovice a Bartošovice. Soutěžilo se v netradičních disciplínách - hod řepou, válení sudů, lovení kaprů, dojení, stavění stohu slámy a hod syrovými vejci. I přes nepřízeň počasí velice zdařilá akce. 1.7. tradiční setkání "Padesátníků" s pouťovou zábavou v zámku. 5.7. II. ročník v kopané starých gard "O pohár starostky obce". Ve dnech 20. - 22. 10. proběhla výstava ovoce a zeleniny, spojené se soutěží o "Jablko vesnice". Vystavovalo se ovoce, zelenina a ostatní výpěstky a produkty našich občanů. Ženy z obou částí obce napekly tradiční koláče (pecáky). 28. 10. proběhl Den otevřených dveří ve Stanici pro záchranu živočichů s otevřením nových prostor. Rovněž v těchto dnech probíhal tradiční výlov rybníka. Byly připraveny rybí speciality a občerstvení přímo u rybníka nebo v reprezentativních prostorách zámku.

Print Email

Historie obce Bartošovice 1968-1990

V roce 1968 bylo rozhodnuto využít prostor v zámku, byla otevřena Zámecká vinárna. Na svou dobu byl provozován exkluzivní podnik (byla nabízena teplá jídla, zmrzlina , široký sortiment vín a destilátů). Byla započata výstavba nové tělocvičny a kotelny u základní devítileté školy. K nejaktivnějším organizacím patřil Svazarm - automotoklub, který uspořádal již 9. ročník motokrosu pro jezdce Severní Moravy. Na této akci se též aktivně podílel ČSČK. V této době byly postaveny dvě samoobsluhy se smíšeným zbožím na horním a dolním konci obce. 9. května 1969 byla předána do užívání tělocvična, školní dílny, na podzim byla do provozu uvedena nová kotelna na tuhá paliva. 16.1.1970 byl v novém kině s kapacitou 100 diváků slavnostně promítnut širokoúhlý film. Opět v létě postihla obec obdobná pohroma jako v roce 1966. Po vydatných deštích se 4. srpna poprvé v tomto roce vylila z břehů Odra, Bartošovický potok zaplavil část obce. 10. srpna v ranních hodinách nastala průtrž mračen, během hodiny se zvedla hladina potoka o 2 metry. Kalné vody zatopily 45 domů, 23 občanů muselo být evakuováno. Obec apelovala na slib představitelů státu regulovat Bartošovický potok a vystavět další protipovodňové hráze. 1.9.1970 byl zahájen provoz v rekonstruované mateřské škole. V roce 1971 byla otevřena "panelárna" JZD, která vyráběla prefabrikáty silážních věží, byla ukončena stavba protipovodňové hráze na Hukovickém potoku, inovovány obřadní místnosti v zámku. Nutno zmínit velice dobré výsledky TJ Sokol v kopané. Žáci postoupili do nejvyšší soutěže v republice a jejich soupeři se stali i takové kluby jako Baník Ostrava, VŽKG Ostrava a další. Po dva roky naši nejmladší reprezentanti psali historii republikové kopané. V roce 1972 byl regulován potok, ZDŠ byla napojena na vodovod, opravovány byly byty starého zámku, přestavěny 4 hotelové pokoje. Farní budova byla církví předána do užívání Vlastivědného ústavu Nový Jičín. S rozvojem místní dopravy byly vybudovány autobusové zastávky na horní konec obce.K 1.1.1973 byl uskutečněn převod připojení JZD k Vysoké škole veterinární v Brně, došlo ke sloučení v jeden celek. 20.7. byla zahájena přístavba oddělení jeslí při mateřské škole. V kopané muži obsadili 2. místo okresního přeboru, dorost pokračoval úspěšně v krajské soutěži I A třídy.V roce 1974 ukončena výstavba kuchyně a jídelny v zámku a předána ŠZP VŠV, byly postaveny nové hygienické prostory na sále Osvětové besedy. V roce 1975 byla provedena přeložka potoka ve středu obce v délce 300 metrů a potok se dostal přibližně do původního koryta. 21.1.1975 bylo otevřeno oddělení jeslí v mateřské škole a byl tak předán celý objekt s plným vybavením,včetně prádelny. Začal pracovat ženský pěvecký soubor Oktet a v září byl založen tenisový oddíl "Bates".První leden 1976 byl počátečním dnem integrace obcí Bartošovic a Hukovic. Celkový počet obyvatel 1643, z toho v Hukovicích 328. Do konce roku byla ukončena hrubá stavba přístavby základní devítileté školy. V únoru 1978 byla stavba ukončena a předána do užívání. Od roku 1978 se součástí ŠZP VŠV stala kovodílna, byla subdodavatelem VŽKG Ostrava. Vyráběla šnekové přihrnovače a hrabicové dopravníky pro senážní věže. Zároveň prováděla jejich montáž po celé republice. Součástí podniku byla i dřevodílna. V roce 1978 prováděl Svazarm opravy v pískovně, a tak se zde mohly konat "Kontrolní závody československých reprezentantů" v motokrosu. V tomto roce se v pískovně pořádal ještě krajský terénní motokrosový závod.23.2.1980 byla slavnostně předána po generální přestavbě ZDŠ, byly provedeny přesuny pošty a MNV v budově č. p.135. V 80. letech narůstá aktivita v oblasti sportu a tělovýchovy. Aktivně pracuje ZRTV TJ Sokol, Svazarm. (kynologové pořádali II.celostátní přebor ve výkonu služebních psů). Svazarm byl nadále nájemcem pískovny a další motokrosové závody nesly od roku 1983 název "Písková rokle". Žáci školy postoupili do celostátního kola Poháru rozhlasu, v Běhu deníku Práce, družstvo chlapců zvítězilo v krajském finále a 5 žáků školy se stalo přeborníky okresu v lehké atletice. Organizace pořádaly řadu kulturních a společenských akcí. 12.6.1983 byla zahájena výstavba zdravotního střediska a do konce roku byla ukončena hrubá stavba. Na hřbitově byla adaptována smuteční místnost.28.10.1983 byla otevřena Stanice pro záchranu sov a dravců. Zpočátku měla stanice k dispozici 15 voliér o rozměrech 3 x 3 x 3 metrů, zahradní domek s přípravnou krmení, místnost pro chov laboratorních zvířat.Hlavním úkolem v roce 1984 zůstala výstavba zdravotního střediska, opravovalo se schodiště v zámku, bouraly se stavby hospodářských budov u mlýna na Odře. ZDŠ připravila pro občany soutěž generací - 1. ročník štafetového běhu 100 x 1000 metrů. Celkem se běhu, který trval 8,5 hodiny, zúčastnilo 236 běžců. Nejstarším účastníkům bylo přes 60 let, nejmladší nechodil ještě do školy. V samotném závodě zvítězili dospělí, ale zvítězili všichni, kteří se zapojili.V roce 1984 dobudoval ŠZP VŠV velkokapacitní teletník pto 850 kusů zvířat. V závěru roku 1985 byl zahájen provoz internátní školy pro 56 dětí a 7 vychovatelů z Namibie v zámku a základní škole. V roce 1986 byla po 40 měsících dokončena výstavba zdravotního střediska v celkové hodnotě 2 359 000 Kč. V roce 1987 byla zahájena výstavba sportovišť základní školy,travnaté hřiště pro kopanou, víceúčelové hřiště s běžeckou dráhou. Dále byla provedena rekonstrukce elektroinstalace v zámku a v sále Osvětové besedy, regulace části Bartošovického potoka.V roce 1988 byla provedena úprava potoka směrem k zámku a na horní konec.Byla ukončena výstavba sportovišť. Děti z Namíbie opouštějí obec,stěhují se do Prachatic.Výborné výsledky dále získali žáci školy ve sportu. Zdatné děti - soutěž 5. tříd, žáci zvítězili v okrese, v republice obsadili 19.místo.V roce 1990 pokračovaly práce na regulaci potoka, byla provedena úprava a výsadba zeleně na hřbitově. Proběhla demolice "panské " sýpky z 2. pol. 18. století na Zámeckém dvoře. Kamenný erb Podstatských z Prusinovic byl odvezen do Vlastivědného muzea v Novém Jičíně.

Print Email

Významné letopočty z historie obce Kunín

1288 -1311 majitelem zboží kunvaldského Blud III.
1370 rok, ke kterému se vztahovaly oslavy 600- stého založení obce, majitel pán z Kravař, Vok 1369 -1380
1382 nejstarší písemná zmínka o obci Kunvald (do roku 1947 název obce Kunvald, později Kunín)
14. - 15. stol náleží ponejvíce ke zboží Starojickému, někdy byl od něj odloučen, jako např. roku 1380 (Ignác ze Žampach)
1464 Anna z Michalovic (rod z Cimburka a Jičína)
1497 - 1515 Kunvald přísluší ke zboží Jickému
16. stol. Kunvald patří ke zboží Fulneckému
1584 vznik kunvaldského statku oddělením od fulneckého panství
1584 - 1621 majitelé Estera a Jan Cetryšové z Kyšperka
1592 vznik samostatného malého kunvaldského panství
1598 soupis moravských pivovarů, na něm uveden i rytířský pivovar v Kunvaldu
1621 - 1653 dědictví po Cetryších, majitelem se stává sestra Judita a synové
1653 prodej zboží Kunvaldského Gabrielovi hraběti Serényimu, zemskému komořímu za 65.000 zl.
5. května 1653 - na popud hraběte přesídleno do Skoronic 23 rodin z Kunvaldu
1654 postaven u statku Martina Schneidra č. 87 výminkářský dům, zde byly tajně vyučovány děti v bratrské víře
1660 velké mrazy natropily mnoho škod
1664 majitel syn František, tou dobou čítá zboží kunvaldské 78 36/64 lánu a 237 osídlených domů od konce 17.stol. - náboženská rekatolizace, utužení poddanských povinností
31. března 1691 smlouva po smrti Františka hr. Serényiho o rozdělení majetku, statek Kunvald obdržel syn František (brzy umírá), majetek tedy drží vdova Marie Magdalena, rozená hraběnka Thunova, zemřela 1703
1703 zboží kunvaldské patří sestře Eleonoře Barboře
1707 robotní smlouva, avšak utiskování ze strany správce Dittricha je tak zlé, že poddaní utíkají do Lužic
1714 - 1715 řádění moru
1723 majitelka Eleonora hraběnka Harrachová, týden po sv. Jakubovi přichází na místa panství tajný kazatel Kristián David, Moravský bratr
1724 pokračování tajných schůzek u Davida Nitschmanna
1724 - 1781 hromadný útěk poddaných z kunvaldského panství do hornolužického Ochranova
1726 - 1734 stavba barokního zámku na místě staré tvrze
1729 neznámý olomoucký sochař dodal šest dekorativních soch pro balustrádu
1757 Marie Eleonora zůstavila v závěti zboží kunvaldské synovi Františku Xaverovi hraběti Harrachovi
1759 ustaven kaplan na řešení situace v Kunvaldě (hromadné útěky poddaných)
1760 povodeň
1779 povodeň
1781 panství přebírá Walburga Harachová, hraběnka Truchsess Zeill - Waldburgová jako dědictví
1783 obnovení školy, která byla v Kunvaldě již v 16. století a zanikla v době třicetileté války
1786 hrabě Klement Truchsess Zeil, který se zabýval vzduchoplavbou, vypustil svůj balón o tři roky dříve než bratři Mongolfiérové z Francie
1792 rozšíření školy na dvojtřídní, přeměna na Výchovně vzdělávací ústav, umístěný na zámku
1797 vznik dědičného fojtství
1805 řádění tyfu
1807 - 1809 ústav v Kunvaldě navštěvuje Palacký
1810 F. Biela přijat na Fulnecké panství jako stavitel
1810 - 1811 postavení kostela Vyzdvižení sv. Kříže v Kunvaldě
14. září 1812 kostel posvěcen
1813 ustanovení vlastního kunvaldského faráře
1814 uzavření Výchovně vzdělávacího ústavu nařízením Moravského gubernia v Brně. Obnovení německé obecné školy
1816 panství mělo 1.634 obyvatel
1829 dědické řízení , panství Kunvaldské připadá Bedřichu Emilu Schindlerovi, po jeho smrti roku 1867 se stává jeho nástupcem syn Friedrich Georg Schindler, ten náhle umírá roku 1870
2.pol. 19. stol. založení dvou cihelen a mlékárny v Kunvaldě
1866 cholera
1869 přistavěny věže ke kostelu stavitelem Chytilem
1872 dědicové prodávají panství lankraběti Ernstu Egonovi z Fürstenberka
srpen 1880 povodeň
1880 257 domů, 2.105 obyvatel (30 Čechů)
1895 zadlužený majitel prodává panství Viktoru rytíři Bauerovi
červen 1896 krupobití
1911 majitelé Marie, Petr a Viktor Bauerovi, na zámku nejčastěji pobývá Dr. V. Bauer
1920 vznik německé měšťanské školy
1. 5. 1921 zahájeno vyučování v české menšinové škole
1929 elektrifikace obce
1938 zřízen obecní vodovod
1942 věže oloupeny o všechny zvony
1945 blížící se fronta nutí vdovu Bauerovou k odchodu, po odjezdu zůstává zámek zanechán svému osudu
5. května 1945 osvobození Kunvaldu
1946 odsunuto 1.132 osob do Německa
1951 založení JZD v Kuníně
1953 počet obyvatel v obci 1.434, kroniku obce píše pan Klement Musil, ředitel ZŠ
1956 první televizor v obci si pořídil Richter František
1956 oprava zámku, dne 20. 9. 1956 zbořen dřevěný přechod, který spojoval 1. poschodí zámku s místností nad sakristií kostela
1958 největší povodeň v dějinách Kunína, pokračovatelem ve psaní kroniky se stává pan Bohuslav Horák
1961 ukončení pálení surového lihu v místním lihovaře
10. června 1961 otevřeno širokoúhlé kino
22. 7. 1966 povodeň
22. 10. 1967 slavnostní poklep na základní kámen nové školy (kámen pochází ze Žulové)
1968 sloučení JZD se Semenářským státním statkem v Novém Jičíně
1970 začlenění Státního statku do školního podniku VŠV Brno
13. září 1970 otevření nové základní školy
1970 oslavy 600-stého výročí založení obce, navázání družby s obcí Skoronice
1972 poslední údaje v první kronice
1975 sloučení Kunína s Novým Jičínem, od té doby nebyla samostatná kronika vedena
1980 počet obyvatel 1.721
1983 pořízeny dva nové zvony do kostela ( 98 kg - tón Fis, 220 kg - tón D)
1986 dokončení oplocení obory o výměře 200 ha
1987 pořízen třetí zvon (490 kg - tón A), brzy praskl a po roztavení byl znovu ulit
17. 11. 1989 klidný průběh revoluce
24. 11. 1990 volby do obecního zastupitelstva
6. 12. 1990 veřejné zasedání obecního zastupitelstva, starostou zvolen pan František Kojetinský, místostarostkou ing. Milada Mahďáková
1. 1. 1991 osamostatnění obce
15. 2. 1991 první obecní bál
1991 počet obyvatel 1.802, zřízena Chráněná krajinná oblast Poodří, oslava 70. výročí založení české školy v Kuníně, opět začala být vedena kunínská kronika panem Bohumilem Horákem, pamětní knihu daroval obci podnikatel pan Lubomír Merenda
16. 11. 1991 první vítání občánků
11. 12. 1992 schválen znak a prapor heraldickou komisí ČNR
1. 1. 1993 vznik České republiky
15. 7. 1993 přiznání znaku a praporu obci Kunín
28. 11. 1993 posvěcen prapor místním farářem p. Konrádem Schaffartzikem
26. 8. 1993 obecní úřad přemístěn do budovy č. 69 (bývalá horní MŠ)
1993 započata plynofikace obce
31. 12. 1994 počet obyvatel 1.827
18. - 19. 11. 1994 druhé volby do obecního zastupitelstva, starostou znovu zvolen pan František Kojetinský, místostarostkou ing. Milada Mahďáková
1994 započata výstavba kanalizace, rok před tím dokončena kanalizace na Suchdolské ulici
jaro 1995 dokončena plynofikace obce
květen - říjen 1995 výstava obrazů a nábytku pocházejících z kunínského zámku v Okresním vlastivědném muzeu v Novém Jičíně, vydána brožura - Perla moravské barokní architektury"
1995 výstavba benzínové čerpací stanice v obci
8. 12. 1996 posvěcení rekonstruovaných varhan biskupem p. Františkem Václavem Lobkowiczem
1997 vybudována kanalizace se dvěma čistírnami odpadních vod 
17. 5. 1997 vysvěcení kaple Fürstenberků
prosinec 1997 první otevření hrobky Schindlerů na hřbitově za účelem provedení průzkumu ostatků hraběnky, organizované Okresním vlastivědným muzeem v NJ
31. 12. 1997 počet obyvatel 1838
24. 5. 1998 pietní akt – mše v kostele k 170. výročí úmrtí hraběnky Marie Walburgy a 200. výročí narození Františka Palackého, odhalení pamětní desky na hřbitově krajany z Leimenu
28. 5. 1998 vernisáž výstavy „Mezi srdcem a rozumem – Kunínský vzdělávací ústav“ v Novojičínském zámku 
1. 8. 1998 otevření cyklotrasy „Moravská brána“ 
listopad 1998 třetí volby do obecního zastupitelstva, starostou zvolen František Kojetinský, místostarostkou Dagmar Novosadová
31. 12. 1998 počet obyvatel 1847
10. 7. 1999 1. zámecká slavnost v areálu zámku se slavnostním průvodem kostýmovaných účinkujících, za účelem zviditelnění a upozornění na havarijní stav budovy zámku
21. 7. 1999 zámek Kunín byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy převeden do vlastnictví obce
29. 9 1999 zastupitelstvem schváleno členství obce v Regionu Poodří
31. 12. 1999 na počest nového tisíciletí jsou na pomezí obcí Kunín a Šenov vysazeny stromy (Kunín – vrba, Šenov – jabloň)
31. 12. 1999 počet obyvatel 1872
27. 5. 2000 slavnostní uložení ostatků hraběnky Marie Walburgy do hrobky na hřbitově, ostatky hraběnky při slavnostní mši v kostele vystaveny v prosklené rakvi, mši sloužil František Lobkowicz
1. 7. 2000 2. zámecká slavnost pojatá jako benefice na záchranu zámku
31. 12. 2001 počet obyvatel 1845
1. 2. 2002 po rekonstrukci zahájena výroba v cihelně Cidem
v průběhu roku 2002 zahájen přesun technologií mlékárny do provozu v Ostravě-Martinově
29. 6. 2002 v rámci IV. zámecké slavnosti veřejnosti zpřístupněno 1. patro zámku po rekonstrukci
13. 11. 2002 volby, starostkou zvolena Dagmar Novosadová, místostarostkou Ing. Milada Turská
22. 11. 2002 odhalení pamětní desky u původní obecné školy školnímu inspektorovi a badateli Aloisu Hausotterovi
31. 12. 2002 počet obyvatel 1823
28. 6. 2003 1. svatební obřad ve Velkém sále zámku, snoubenci Pavla Šablaturová a Vladimír Vymětal
26. 9. 2003 kolaudace zámku po rekonstrukci
31. 12. 2003 počet obyvatel 1814
2004 ukončení provozu Mlékárny Kunín, výroba přesunuta do Ostravy-Martinova
27. 5. 2004 slavnostní otevření zámku, poděkování za obnovu zámku v kostele, za účasti Jeho Osvícenosti Franze-Josefa z Walburg-Zeilu
listopad 2004 veřejná sbírka na opravu sochy Panny Marie na kostele, vybráno 83 337 Kč
31. 12. 2004 počet obyvatel 1825
1. 12. 2005 ukončení provozu cihelny Wienerberger
31. 12. 2005 počet obyvatel 1838 
červen-září 2003 rekonstrukce základní školy 
7. 9. 2006 založen Klub seniorů
1. 11. 2006 volby, starostka Dagmar Novosadová, místostarosta Miroslav Vlček
11. 12. 2006 odstřel dvou komínů, bourání starých budov v areálu bývalé cihelny
31. 12. 2006 počet obyvatel 1844
červenec-srpen 2007 rekonstrukce mateřské školy
31. 12. 2007 počet obyvatel 1842
17. 3. 2008 schváleno členství v Mikroregionu Odersko
14. 12. 2008 návštěva ze Skoronic, vystoupení dětí ze Sokronic pod vedením Marie Holcmanové
31. 12. 2008 počet obyvatel 1846
2008-2009

zateplení budov základní a mateřské školy

24. 6. 2009 ničivá blesková povodeň, zaplavena velká část obce, velké škody na soukromém i obecním majetku (zatopeno cca 250 domů, 15 demolic) 
2009 dokončen Dům se sociálními byty, č. p. 33 – 12 bytových jednotek 
2009 výstavba povodňových domků, č. p. 461 – 468 a výstavba povodňového bytového domu se 4 byty, č. p. 75
31. 12. 2009 počet obyvatel 1890
28. 6. 2010 uděleno čestné občanství paní Anni Friedrichové, rodačce z Kunína žijící v SRN
16. - 19. 9. 2010 návštěva partnerského města Leimen
31. 10. 2012 počet obyvatel 1902
2009-2011 obnova obecního majetku postiženého povodní – komunikace, mosty, mateřská škola, zámek a zámecký park, hřiště a šatny TJ, zdravotní středisko, kanalizace, výstavba nových ČOV, chodníky
31. 12. 2011 počet obyvatel 1894
14. 9. 2012 slavnostní otevření expozice Kunínského muzea na zámku
14. - 16. 9. 2012 oslavy 250. výročí narození hraběnky Marie Walburgy a 200. výročí vysvěcení kostela Povýšení svatého Kříže
31. 12. 2012 počet obyvatel 1891
od 7. 1. 2013 knihovna přemístěna do zrekonstruované místnosti na obecním úřadě

Print Email

Historie obce Bartošovice 1991-1998

V roce 1991 se obec přihlásila k programu "Obnova vesnice". K 30.6. bylo zrušeno oddělení jeslí v mateřské škole. Byla zahájena privatizace provozoven Jednoty (potraviny, textil, restaurace). Soukromé podnikání se rozšířilo na 27 zařízení (především v oboru služeb). Byla dokončena 4. etapa regulace potoka. V dubnu roku 1992 prodal obecní úřad "Národní dům" a po rekonstrukci objektu byla v listopadu téhož roku uvedena do provozu pekárna. Základní škola na základě projektu byla přijata mezi 22 škol České republiky, které byly zařazeny do projektu "Zdravá škola". Ve škole vzniká nové Fit centrum - jako první zařízení tohoto druhu na školách okresu. Z kulturních akcí se konal I. ročník "Srazu nerodáků" s pouťovou zábavou. Tato úspěšná akce se stala prvním krokem k založení nové tradice "Setkání padesátníků" konané každoročně v době konání bartošovické pouti. Osvětová beseda začala vydávat "Bartošovický občasník", který se po čase stal pravidelným měsíčním periodikem s názvem "Zpravodaj Bartošovic". ŠZP vrátil v rámci restitucí 530 ha půdy. Nově byla vybudována linka k údržbě traktorů s mazací a mycí linkou s uzavřeným oběhem vody. Na byty byla rekonstruována budova bývalé STS. V roce 1993 byla provedena rekonstrukce obecních bytů v kolonii a vybudována čistička odpadních vod. Bylo započato s rekonstrukcí kabin na hřišti. Školní sportovní klub začal samostatně organizovat odpolední a večerní sportovní činnost v tělocvičně a posilovně. Kino a knihovna přešlo pod správu obce. Velký úspěch měl první obecní bál s předtančením profesionálních tanečních párů i tanečního souboru žáků školy. K poslechu a tanci hrála skupina Pavla Nováka. Změny nastaly v Mysliveckém sdružení 14. prosince 1993 bylo Myslivecké sdružení Bartošovice samostatně registrováno. 29.března 1994 soudním rozhodnutím zůstal zámek definitivně v majetku obce. Stromy v zámeckém parku byly napadeny chorobou a tak muselo být vykáceno 35 vzrostlých jilmů. Další práce pokračovaly na rekonstrukci kabin, byla vybudována místnost bufetu a sociální zařízení. Občané měli v obci k dispozici pobočku České spořitelny, bylo otevřeno řeznictví v části přestavěné hasičské zbrojnice. V pískovně na horním konci obce se začal opět těžit písek. Od školního roku 1993-94 začaly všechny děti z Nové Horky opět navštěvovat naši základní školu. Podařilo se zajistit výuku hry na hudební nástroje v základní škole, aby žáci nemuseli dojíždět. V soutěži Zdatné děti získali žáci 5. třídy opět přední umístění v republice, skončili na 6. místě. V roce 1995 probíhala přestavba obecního domu č.p. 320, generální oprava vodovodu v domě č.p. 138. Na opravu střechy a fasády zámku bylo v tomto roce vydáno 792 151,- Kč. Po 40 letech se přestěhovala školní jídelna do zámku a budova č.p. 148 i se školními dílnami a částí přístavby kotelny byla vrácena v restituci. Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce 1995 přestěhován vojenský raketový útvar do Frýdku-Místku (z Hukovic - Lapače). V roce 1996 pokračovaly práce na opravě fasády zámku. V domě č.p. 320 bylo adaptováno 5 obecních bytů s čističkou odpadních vod. Na základě velkého zájmu obyvatel obce bylo rozhodnuto o plošné plynofikaci obce. Byl zpracován projekt. Soutěž Zdatné děti se z 5. třídy základních škol přesunula do 6. třídy a v tomto roce naši žáci získali opět vynikající umístění v rámci republiky skončili na 2. místě. V roce 1997 se hlavní akcí roku stala oprava omítek dvou stran a střechy zámku. Náklad vzrostl na 1 400 000,- Kč. Pokračovala plynofikace obce. Nákladem 3 350 000,- Kč byla vybudována vysokotlaká přípojka plynu, včetně regulační stanice. Byla zahájena I.etapa výkopu středotlakých rozvodů na dolním konci obce nákladem 5 950 000,- Kč. Nezapomenutelným, nejen pro občany naší obce, zůstane červenec roku 1997, kdy území celé republiky postihly rozsáhlé povodně. Svůj účel splnily vystavěné hráze a regulované části Bartošovického i Hukovického potoka. Podle odhadů zachytila hráz na horním konci obce více než 1 000 000 kubíků vody. Hráz mezi naší obcí a Sedlnicí se naplnila po okraj. Tato hráz, které se v předcházejícím období nepřikládal význam, chránila obec obrovskou měrou před pohromou. Zadržela 350 000 kubíků vody. Hráze nápor vody vydržely. Na dolním konci obce byly zatopeny rodinné domy vodou z řeky Odry a poškozených hrází rybníků. Na horním konci obce, kde nebyla provedena regulace potoka, zatopila voda několik rodinných domů. Katastrofické záplavy na Severní Moravě byly označeny za stoletou vodu. Na Lysé hoře je překonán stoletý srážkový rekord, 6.7. spadlo na metr čtvereční 234 litrů vody. Povodní byly způsobeny velké škody na majetku obce, občanů a zemědělských porostech. V lednu 1999 byla zahájena II. etapa plynofikace ze středu obce směrem na horní konec. Akce byla předána včetně oprav komunikací v měsíci srpnu. V průběhu roku byla opravena Meinertova hrobka. V zámeckém parku byly vybudovány chodníky v délce 1,5 km.

Print Email

Historie obce Bartošovice 1945-1967

V květnu 1945 byl ustanoven první národní výbor. Veškerou správu již od prvních dnů svobody převzali noví a staronoví obyvatelé. Dne 14.září byl doplněn národní výbor na počet 25 členů a volby do něj se během příštích měsíců několikrát opakovaly. Změny nastávaly na základě výsledků paritního zastoupení politických stran v ústavodárných orgánech. Pro školní rok 1945-46 byla obecná škola organizována jako pětitřídní. V budově mateřské školy byla otevřena poradna pro matky a děti, do níž 2 x měsíčně docházel lékař. 1.1.1948 bylo v sále Národního domu otevřeno státní kino "Beseda" s kapacitou 270 míst, promítalo se 3 x týdně. V roce 1950 byl v obci zřízen svépomocí rozhlas. Bylo založeno JZD. Od 1.1.1950 se stala součástí národního výboru i matrika pro Bartošovice, Sedlnice a Hukovice. Od roku 1950 bylo v obci zřízeno sídlo Učňovské školy zemědělské (do roku 1955 zaměřeno na chovatelství, od roku 1955 rozšířeno i obor pěstitelský). V roce 1958 jsou v obci dvě myslivecké honitby, organizace Sokol, Jednota, ČSPO, ČSČK, Svaz zahrádkářů, Obvodový včelařský spolek. V roce 1959 se Bartošovice poprvé ve své historii dostaly do seznamu železničních stanic v jízdním řádu. Mezi Studénkou a Sedlnicí byla zastávka Bartošovice, ovšem bez železniční budovy a bez zastavení vlaku. V této době byl přestavěn v centru obce na č.p.138 obchod na samoobsluhu. V roce 1963 byla dokončena výstavba vodovodu, realizována stavba letního kina. V roce 1966 byla ukončena činnost zemědělského odborného učiliště v zámku. V tomto roce postihla obec průtrž mračen s následnou povodní. V pátek 22. července se v dopoledních hodinách rozpoutala prudká bouře. Srážky byly tak vydatné, že během dvou hodin spadlo 90 mm vody. Z kopců, svahů a polí se valily přívaly vod, koryta se plnila kalnou bahnitou vodou. Hladina Bartošovického potoka po celé délce se během krátké chvíle zvýšila o několik metrů. Proud vody strhával všechno, co se nalézalo v jeho dosahu. Výsledek povodně byl hrůzný. 11 rodinných domů bylo ihned srovnáno se zemí, vážně bylo poškozeno 167 domů. Pojišťovna likvidovala 317 pojistných událostí. Uhynuly stovky domácích zvířat. Jen to jediné bylo dobré, nebyly ztráty na lidských životech. Řadu jednotlivých případů, ale také celou situaci popisuje publikace, která vyšla v roce 1967 s názvem "Vodě neunikneš". Povodeň určila na řadu let rozvrh práce občanů obce. Rovněž činnost organizací byla zaměřena na práce při obnově vesnice.

Print Email

Historie obce Petřvald

Založení obce kladou historikové do doby první biskupské kolonizace koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že Petřvald byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině "Instrumentum testamenti episcopi Brenonis" z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrowicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera; napřed Němec a nešlechtic, se stává jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 9 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Počátkem 15. století jsou zprávy o Petřvaldě řídké a dobou husitskou zanikají vůbec. První zpráva o husitských válkách se objevuje až roku 1447 se jménem Petra z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky ve spojitosti se soudní pří. Dalším jménem objevujícím se v rodokmenu je Hanuš, až po posledního z nich označeného číslem IV., který zdědil roku 1596 všechen majetek rodu. Tento Hanuš IV. byl jedním z prvních mužů tehdejšího rytířstva moravského a bedlivý obhájce svobod a privilegií šlechty moravské. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii". Hanuš IV. byl jedním z 30 direktorů rytířstva, kteří spravovali Země koruny české po Stavovském povstání r. 1618.

Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy (velitelství bylo ve Fulneku). V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných, jak o tom svědčí kniha Registr (Olomouc - Kapitulní archiv) vypracovaná prvním správcem petřvaldského panství Mikulášem Heegerem v roce 1654

Roku 1623 zkonfiskované léno pánů Petřvaldských bylo v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920, kdy následkem pozemkové reformy přešel velkostatek do vlastnictví drobných pachtýřů.
Výsledky germanizace z doby Marie Terezie a Josefa II. byly znát i na pračeském Petřvaldě. Úřední řečí panství byla němčina, zápisy v české škole byly německé.
Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Není však udáno, je-li do tohoto počtu zahrnuta i osada Dvorek, která byla založena 1789 a roku 1790 měla již 24 domů a 107 obyvatel.

Po napoleonských válkách, za nichž se vlny vojska několikrát převalily i přes Petřvald, se objevily u obyvatel touhy po větší politické svobodě podle zásad volnosti a rovnosti. Státní bankrot sice mnoho rodin ožebračil, ale přece to byla doba pozvolného zotavování a klidného hospodářského vývoje.
Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech. Žádá ústavu, přeje si úplné zrušení roboty a rovnoprávnost ve školách a v úřadech. Roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní, jimiž jsou obcím uděleny některé funkce politické a soudní, a všechny obce se stávají sobě rovnými. Obyvatelstvo si volí své obecní zastupitelstvo (obecní výbor) a svého starostu. Prvním starostou v Petřvaldě byl od roku 1853 Václav Kudielka, majitel fojtství, a byl starostou 27 let. Byl také zvolen poslancem na Zemský sněm moravský za venkovské obce. Ačkoliv okres, za nějž byl zvolen, byl skoro výhradně český, náležel Kudielka po dobu svého poslancování v letech šedesátých a sedmdesátých jako člen německé, tzv. ústavověrné straně. V. Kudielka zemřel roku 1880.

1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Aby byl alespoň částečně nahrazen úbytek pracovních sil, povolují školní úřady osvobození školáků nejvyšších ročníků od pravidelné docházky v době polních prací. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf. Neúroda v roce 1917 dále vysává již tak zbědovanou obec. Poslední válečný rok 1918 byl rokem nebývalé stagnace života hospodářského, kulturního i společenského.
Památný den převratu a vzniku samostatného svobodného státu československého, 28. říjen, byl v obci oslaven 3. listopadu. Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby, po nichž se poprvé v kostele zpívala hymna "Kde domov můj". Odpoledne se konal průvod s hudbou za účasti všech občanů. 21. prosince 1918 se konala v obci také oslava příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. V neděli 15. června 1919 byly v Petřvaldě první volby do obecního zastupitelstva podle nového volebního řádu. K volbám byly předloženy 4 kandidátní listiny a volilo 595 voličů. Volené strany: Němečtí sociální dělníci, Československá strana sociálně demokratická, Republikánská strana československého venkova a Volné sdružení středu. Starostou byl zvolen Albert Šíp za Republikánskou stranu československého venkova.

Okupace. Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i naše obec. Od 10. října byla obec okupována více než 6 let. Novým místním starostou se stal Němec Rudolf Scheuter z osady Dvorek. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisti.
V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč, rotmistr stihač, padl v roce 1940 v letecké bitvě o Anglii. Byl vyznamenán francouzským válečným křížem a čs. Válečným křížem "In Memoriam". Jeho jméno je zapsáno v kapli královského letectva ve Westminsterském opatství spolu s dalšími čs. letci, kteří padli v bojích o Londýn jako příslušníci královského anglického letectva. Štábní rotmistr letectva Oldřich Havlík odešel přes Polsko, Rumunsko, Sýrii do Francie.
Rychlý spád událostí ve Francii nedovolil, aby mohl zasáhnout účinně do boje. V Anglii je zařazen do 311. čs. bombardovací perutě a vykonal 13 nočních operačních letů na Německo a zdařilý let nad Itálii. Dne 15. dubna 1942 se nevrátil z náletu na Dortmund. Při zpáteční cestě byl jeho letoun zasažen a jeho život skončil v hořících troskách na půdě Holandska. Byl vyznamenán čs. Medailí "Za chrabrost" a čs. Válečným křížem "In Memoriam".
Ve středu 2. května 1945 vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla silně poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty.

20. května 1945 byl vytvořen Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 českoslovenští socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů. V rámci tehdejších zákonů a trendů dochází k rozvoji vesnice. Je postaveno mnoho nových budov např. zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím. Opravena je taky sokolovna a budova národního výboru.
Na podzim 1956 byla nově vystavěna jako součást obce část Harty, do které byli přestěhováni obyvatelé vesnice téhož jména, která musela ustoupit stavbě letiště.
Roky 1968-69 neprobíhaly v obci nijak bouřlivě a v období normalizace se obec vyvíjela stejně jako většina celého tehdejšího československého státu. Přibyla nová požární zbrojnice, 2 hospody, kino, fotbalový stadion s tribunou a velkými šatnami. V obci byla taky dokončena kanalizace a vodovod.
Škodu na obecním majetku způsobila demolice petřvaldského zámku v roce 1967, kterým obec ztratila největší část své historie.

Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 bylo v následujících volbách v roce 1990 zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Do něj bylo zvoleno 11 občanů zastupujících koalici Občanského fóra a Čsl. strany lidové. KSČM získala 4 křesla. Starostou obce byl zvolen Vojtěch Myška za koalici. Od té doby se v obci, stejně jako v celé republice, mnohé změnilo. Mnoho starých budov bylo opraveno. Přibyla řada nových obchodů, opravena byla i náves a vzniklo několik akciových společností a podniků.

Print Email

Lihovar Kunín

Print Email

Historie zámku v Kuníně

Zámek v Kuníně náleží mezi nejcennější barokní zámky celé severní Moravy a Slezska. Na místě staré jednopatrové tvrze zde v letech 1726 - 1734 nechala hrabata z Harachu vybudovat malý venkovský zámek. Ne velké rezidenční sídlo, ale spíše místo odpočinku členů rodu, který byl svými úřady spojen s metropolemi tehdejší Evropy. Architektem zámku byl věhlasný Johann Lucas von Hildebrandt (autor slavného zámku Belveder prince Evžena Savojského ve Vídni), který celých třicet let působil rovněž ve službách hraběcího rodu Harachů. Pro strýce stavitele, salcburského arcibiskupa Františka Antonína Harracha přebudoval také lezní rezidenci arcibiskupů - známý palác Mirabell. Zahradní průčelí kunínského zámku nápadně připomíná slavnou salcburskou rezidenci. Ne náhodou jí rakouští turisté nazývají také jako "malý moravský Mirabell".

Zámek, kde studoval Pa1acký

Continue Reading

Print Email

Zámek v Kuníně od roku 1999 až do dnešní doby

Zámek Kunín prošel rozsáhlou rekonstrukcí a postupně se do něj vracejí původní sbírky. Je zde umístěna muzejní zámecká expozice, zřízena letní galerie, informační centrum a restaurační zařízení.

Zámecké slavnosti
V roce 1999 začala Obec, Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně a Historický pěší pluk číslo 7 s tradicí Zámeckých slavností v Kuníně, které se pořádají na upomínku vzletu balónu v zámeckém parku v Kuníně roku 1786, s beneficí, věnovanou obnově a záchraně zámku v Kuníně. Slavnost se každoročně odehrává v areálu zámku, zámeckého parku, přilehlého kostela Povýšení Svatého Kříže a místního hřbitova na přelomu června a července..
Slavnosti se zúčastnilo na tři tisíce návštěvníků, pro které byl připraven celodenní a celovečerní program: návštěvnické vstupy do zámku, parku a na hřbitov s průvodci, historický jarmark v areálu zámeckého parku, ukázky historických řemesel, vystoupení skupin dobové hudby, , vojenské ležení, účast historických vojenských pluků a kostýmovaných účinkujících, zámecká jízdárna,... Samozřejmě nechybělo ani občerstvení.
Atmosféru dne a večera Vám přiblíží alespoň několik fotografií.

Print Email

130 let založení školy v Trnávce

U příležitosti 130. výročí založení byla provedena výstava dětských prací, vystavení fotografií související s historií školy, různé školní pomůcky, vysvědčení i žákovské knížky z dávných let. Výstavka se uskutečnila v budově Základní školy dne 10. a 11. 12. 2005.

Print Email

Emauzy - historie

Emauzy vznikly parcelací vrchnostenského dvora v r. 1786. Založil je kníže Karel Lichnovský. Do r. 1848 patřily k oderskému panství. Od r. 1850 se staly částí obce Vražné. Dnes má osada podél silnice I/47 v k.ú. Vražné u Oder přibližně 45 obyvatel.

Print Email

Historie obce Bravantice

Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370. Roku 1478 se stal spolumajitelem Bravantic polský šlechtic Jan z Chobran, který držel tvrz a panství bravantské až do roku 1602. Mezi pozdějšími držiteli panství jsou uváděni hrabata z Vrbna (1651-1722), svobodní páni Řeplínští z Berečka v letech 1722-1797 a od roku 1835 Blucherové z Wahlsttatu. Velkostatek byl roku 1926 zčásti zredukován pozemkovou reformou, kdy z něho vznikl bravantský a zbyslavský zbytkový statek. V roce 1945 byl zkonfiskován. Po zrušení vrchnostenské správy byla obec součásti okresů Opava (1850-1855, 1868-1896), Klimkovice (1855-1868), Bílovec (1896-1960) a od roku 1960 okresu Nový Jičín. V letech 1850-1899 podléhala okresnímu soudu v Klimkovicích, pak soudu v Bílovci a v Novém Jičíně. Za první republiky byly v Bravanticích dvě samostatné německé školy a česká menšinová škola Bravantice byly až do osdunu Němců roku 1945-46 německé. V obci žilo od vzniku ČSR asi 15 rodin českých zemědělských dělníků. Po osvobození byly Bravantice postupně osídleny českým obyvatelstvem z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších míst a z Volyně. V roce 1979 se obec Bravantice stala místní části města Bílovce. V roce 1998 bylo v obci referendum, které rozhodlo, že k 1. 1. 1999 se obec Bravantice znovu osamostatnila.

Print Email

  • 1
  • 2