Větrný mlýn beraní, asi 700 m sv. od obce, poblíž křižovatky polní cesty na kótě 246 a silnice do Sedlnice. Roku 1875 v provozu.

Areál vodního mlýna s komplexem vodohospodářských staveb je nemovitou kulturní památkou. Byl budován od konce 15. století až do století 20. Objekty jsou zastřešeny sedlovou střechou z 2. poloviny a konce 19. století. Mlýnice včetně přilehlé místnosti pro turbíny a agregát je zachována bez úprav. Na Odře nad mlýnem je vybudován střechovitý dřevěný jez. Budova je zrekonstruovaná, v době výlovu - podzimních slavností je zde umístěna výstava.Nachází se asi 2 km od středu obce směrem k řece Odře.

Tento domek č.p. 94 je dochovaným typickým příkladem původního architektonického vzhledu obce.

Název: fara čp. 164 a 389
Identifikátor: 8-1687
Obec: Suchdol nad Odrou
Lokalizace: parc.č.: 168/1, 168/2, st.
Statut památky: KP

Barokní stavba vybudovaná r. 1730 podle projektu vídeňského architekta J. L. Hildebrandta z roku 1730. Budova má symetricky uspořádanou šířkovou dispozici s devíti okenními osami. Kompoziční střed stavby tvoří tříosý patrový rizalit, k němuž se ze stran přimykají přízemní křídla s dvěma okenními a jednou vstupní osou. K nim přiléhají zahradní zídky s bránami s půlkruhovými štíty. Fasádu křídel a přízemí středního rizalitu člení pásová rustika, na rizalitu doplněná ještě lisénovými rámci. Obdélná okna jsou vložena v šambranách s lištou, úchyty a klenákem, stejné rámování mají i pravoúhlé portály s nadsvětlíky. Boční a dvorní fasády jsou členěny obdobně jako průčelí. Všechny plastické detaily (šambrány, portály, sokly) jsou provedeny v kameni. Objekt má strmou sedlovou zvalbenou střechou s pálenou krytinou. Uspořádání interiéru odpovídá odlišné funkční náplni pravé a levé části budovy - pravé křídlo sloužilo jako katolická škola s bytem učitele, v levém křídle a střední patrové části byly prostory využívané farou. Komunikační osy interiéru tvoří dvě chodby procházející po stranách středního rizalitu celou hloubkou stavby a ústící do dvora. Levá chodba spojuje prostory v křídle s prostora v rizalitu, je v ní i nástup na schodiště do patra. Všechny prostory jsou zaklenuty barokními klenbami - nejčastěji valenými a valenými s různými typy výsečí (styčnými, koutovými trojpaprsčitými). V hlavním sále v patře rizalitu je necková klenba se štukovým zrcadlem. V budově se dochovalo množství cenných původních detailů - barokní mříže, okna, okenice a některé dveřní výplně včetně kování.