Czech Arabic English French German Greek Hungarian Italian Korean Polish Portuguese Russian Slovak Spanish
  • Příroda

Chráněná krajinná oblast Poodří, přírodní rezervace

Srdcem regionu je Chráněná krajinná oblast Poodří, mokřad evropského významu chráněný Ramsarskou úmluvou. Vý­chodně a západně region sousedí se dvěma přírodními parky - Podbeskydím a Oderskými vrchy. Místně region náleží k oblasti Novojičínska.
Chráněná krajinná oblast Poodří byla vyhlášena na ploše 81.5 km2 k ochraně cenných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. Z této skutečnosti vyplývá také její tvar – zaujímá úzký pruh území v severní části Moravské brány orientovaný na jihu od obcí Vražné,Jeseníku a Bernartic severovýchodním směrem až k Ostravě.
Poodří je jednou z mála krajin v České republice, v níž je alespoň částečně zachován téměř přirozený vodní režim a kde je dosud možné sledovat fungující propojení regulacemi nespoutaného silně meandrujícího vodního toku a jeho nivy.

Zvláště chráněná území přírody v CHKO Poodří

1. Přírodní rezervace Polanský les
Komplex nejníže položeného lužního lesa  v  CHKO Poodří  se  systémem periodicky zaplavovaných ramen Odry. Zřízena jako státní přírodní rezervace Ministerstvem kultury České socialistické republiky v roce 1970. Do kategorie přírodních rezervací převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
Výměra: 59,17 ha
Katastrální území: Poruba – jih

2. Národní přírodní rezervace Polanská niva
Území, zahrnující meandrující tok Odry (v ochranném pásmu) s přirozenými břehovými porosty převážně keřových vrb, lužní les s množstvím  periodických i  trvalých tůní, louky, část jistebnické rybniční soustavy a odstavené rameno Odry (Polanecká tůň). Vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor usnesením rady Národního výboru města Ostravy č. 995/69. Do kategorie národních přírodních rezervací převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
Výměra: 122,30 ha
Katastrální území: Polanka nad Odrou

3. Přírodní rezervace Kotvice
Část studénecké rybniční soustavy s rozsáhlým litorálem, podmáčenými lesy na terasovém svahu s prameništi, přecházejícími až do dubohabřin. Lokalita je význačná z ornitologického a botanického hlediska. Zřízena jako státní přírodní rezervace Ministerstvem kultury České socialistické republiky v roce 1970. Do kategorie přírodních rezervací převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
Výměra: 105,48 ha
Katastrální území: Nová Horka

4. Přírodní památka Pusté nivy
Dochovaný zbytek lužního výmladkového lesa s mohutnými "trsy" lip a periodickými tůněmi.
Výměra: 0,74 ha
Vyhlášeno: 1998
Katastrální území: Kunín

5. Přírodní rezervace Koryta
Lesní porost na říční terase Odry, zčásti též v nivě. Lužní lesy svazu Alnion incanae (lužní lesy údolních poloh a okolí pramenišť s dominantní olší lepkavou a šedou). Na prameniště jsou vázána specifická rostlinná společenstva.
Výměra: 12,93 ha
Vyhlášeno: 1998
Katastrální území: Bartošovice

6. Přírodní památka Meandry staré Odry
Staré meandrující a dnes z větší části zazemněné koryto Odry s množstvím periodických a trvalých tůní a pestrou dřevinnou skladbou bývalých břehových porostů. Celé území se nachází v inundaci Odry.
Výměra: 25,7639 ha
Vyhlášeno: 1999
Katastrální území: Mankovice a Jeseník nad Odrou

7. Přírodní rezervace Rákosina
Přírodní rezervace se nachází v katastru Jistebníka mezi železniční tratí a rybníky Bezruč a Bažantí. Je to jedna z nejrozsáhlejších terestrických rákosin v chráněné krajinné oblasti Poodří s navazujícími mokřady, loukami, lesním porostem a rozptýlenou zelení. Součástí rákosiny je několik otevřených vodních ploch s trvalou mělkou vodní hladinou. Území lemuje z jižní a východní strany náhon Mlýnka s břehovými porosty tvrdého luhu. Vodní plochy částečně zarůstají plovoucími vodními rostlinami, na ně navazují společenstva rákosin, vysokých bažinatých bylin a vysokých ostřic a dále pestrá luční společenstva mozaikovitého charakteru v závislosti na vodních a vláhových poměrech. Zoologicky významná lokalita pro mokřadní druhy bezobratlých, pro obojživelníky, vodní ptactvo a ptactvo rákosin, bahňáky
Vyhlášeno: 2002
Výměra: 16,2524 ha
Katastrální území: Jistebník

8. Přírodní rezervace Bartošovický luh
Rezervace zahrnuje přirozeně meandrující tok Odry, ekosystém Horního Bartošovického rybníka s litorálními porosty a s přilehlými drobnými vodními plochami, mokřady a rákosinami, souvislý pás aluviálních luk se zvodnělými příkopami a se skupinami rozptýlené mimolesní zeleně, zalesněnou terasu s četnými prameništi a lesními mokřady a ovocný sad v terase s tradičními ovocnými odrůdami zdejšího regionu. Jednotlivé ekosystémy tvoří harmonicky a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů Odry a se soustředěním zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Vyhlášeno: 2002
Výměra: 296,9088 ha
Katastrální území: Bartošovice, Hukovice, Hladké Životice a Pustějov

9. Přírodní rezervace Bařiny
Část pravobřežní říční terasy Odry s porosty dubohabřin na svazích, s četnými prameništi a pod patou svahů lesními porosty střemchových jasenin, obohacených prvky karpatské květeny. Rovinná část území je protkána řadou potůčků, drobných mokřadů s vodními plochami, na prosvětlených místech i s rákosinami. V severní části na jaseniny navazují bažinné olšiny se stálou vodní hladinou nad úrovní terénu, v okrajích s porosty vysokých ostřic. Vytváří harmonický celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů vod a bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Vyhlášeno: 2002
Výměra: 42,2041 ha
Katastrální území: Bernartice nad Odrou, Kuní

VytisknoutE-mail

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy a Středisko ekologické výchovy

Záchranná stani...

V prostorách Stanice pro záchranu živočichů funguje organizace, která je součástí Českého svazu ochránců přírody - nejpočetnější nevládní organizace v České republice, která sdružuje zájemce o ochranu přírody a životního prostředí. V tomto profesionálním, specializovaném zařízení se zabývá druhovou ochranou živočichů a ekologickou výchovou a osvětou. Nachází se zde téměř 70 chovatelských zařízení, samostatná expoziční část, karantenní pracoviště, ošetřovna a další nezbytné provozní a technické zázemí. V areálu stanice se rozkládá sad o rozloze 1ha na němž se nachází 60 mizjících odrůd ovocných stromů. Hlavní činností Záchranné stanice jsou tzv. Záchranné programy, jejímž cílem je aktivní podpora ohrožených druhů, posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení a to za pomocí záchranných chovů, introdukcí, reintrodukcí, záchranných přenosů a jiných metod. Jedním z takových  největších projektů je návrat orla skalního do České republiky. Projekt spočívá ve vypuštění slovenských mláďat orlů získaných se souhlasem vládních institucí ochrany přírody Slovenské republiky, za spolupráce odborných organizací, včetně nestátních. Projekt bude realizován minimálně po dobu pěti let. Cílem je vytvoření stabilní hnízdní populace, tak jako tomu bylo v Moravskoslezských Beskydech před 150 lety. Raritou je také chov ovcí Valaška, jejich selekce a rozšíření. Od roku 2000 je stanice zapojená do tohoto záchranného programu a stala se také spoluzakladatelem Klubu chovatelů a příznivců ovcí plemene Valašská ovce. Dne 20. května 2006 byla veřejnosti otevřena stálá expozice „Příroda a lidé Poodří“. Seznamuje návštěvníky s krajinnou oblastí Poodří, podává informace o vzniku CHKO, jejím zařazení do soustavy NATURA 2000, jako významné ptačí oblasti. Návštěvník se zde může podrobně seznámit s péči o krajinu v této oblasti, získat informace o rybniční soustavě, rybnikářství, historii a osobnostech regionu Moravského Kravařska, fauně a flóře, geologii a geomorfologii. Záchranná stanice v Bartošovicích se během roku významně změní. Třicet let staré budovy se opraví, vybavení stanice se zmodernizuje, přibudou zde také nové voliéry a ubikace pro volně žijící zvířata. „Dostavba stanice o osmnáct nových chovatelských zařízení by nám měla pomoci v tom, abychom se dostali o jeden, dva stupínky výše a udrželi se na nějaké té pomyslné špici mezi záchrannými stanicemi pro živočichy“, sdělil vedoucí záchranného zařízení Petr Orel s tím, že podstatnou část finančních nákladů na tuto akci uhradí Evropská unie z Operačního programu Životního prostředí. Pro rodinné skupiny nebo jednotlivce je otevřeno ve volných dnech (soboty, neděle a státní svátky) a to v období od 1. 5. do 31.10. Pracovní dny jsou vyhrazeny programům pro organizované skupiny (max. do 30 osob) po předchozí objednávce.

VytisknoutE-mail

Příroda Regionu Poodří - fauna

  • Čáp bílý

    Čáp bílý

    Velký pták, často hnízdí v lidské blízkosti. Živí se obojživelníky, drobnými hlodavci, nepohrdne plazy a větším hmyzem. Na hnízdě často klape zobákem. © www.RegionPoodri.cz
  • Husa velká

    Husa velká

    Největší z hus. V Poodří místy hnízdí v rákosinách, mimo hnízdění se vyskytuje v hejnech. Charakteristický hlas - kejhání. Při letu tvoří klínové formace. © www.RegionPoodri.cz
  • Kachna divoká

    Kachna divoká

    Hojný druh, v Poodří s celoročním výskytem. Hnízdí na zemi, v dutinách i ve větších starých hnízdech na stromech, někdy do jednoho hnízda snáší více kachen. Kachna je nenápadně zbarvená, peří kačera je naopak vybarveno výrazně. © www.RegionPoodri.cz
  • Kormorán velký

    Kormorán velký

    V Poodří hojný druh, navíc se zde zdržují i protahující hejna. Živí se rybami, za kterými se potápí. Ptáci dlouho vysedávají na stromech, kde se upravují a suší si peří. © www.RegionPoodri.cz
  • Ledňáček říční

    Ledňáček říční

    Velmi pestře zbarvený pták velikosti vrabce, v Poodří hojný. Loví drobné rybky, na které číhá usazený nad vodou na větvích a kořenech stromů. Ve strmých březích si vyhrabává hnízdní nory až 2 metry dlouhé. © www.RegionPoodri.cz
  • Moták pochop

    Moták pochop

    Štíhlý dravec velikosti káněte s charakteristickým "kymácivým" letem. Létá nízko nad zemí. Loví ve volné krajině. Tažný druh. © www.RegionPoodri.cz
  • Potápka roháč

    Potápka roháč

    V Poodří pravidelně hnízdí na rybnících. Velký skoro jako kachna, zaujme výraznou siluetou a zdobnými růžky na hlavě. Loví pod vodou. Živí se vodními živočichy. © www.RegionPoodri.cz
  • Racek chechtavý

    Racek chechtavý

    Veliký jako holub, skvělý letec. Hnízdí v koloniích v porostech na mělkých vodách nebo ostrůvcích. Potravu hledá ve volné krajině, nepohrdne odpadky, s chutí se živí třešněmi. V Poodří ubývající druh. © www.RegionPoodri.cz
  • Rosnička zelená

    Rosnička zelená

    Roztomilá zelená žabka s přísavkami na prstech, které jí umožňují vyšplhat na listy keřů a jiných rostlin. Zde se vyhřívá a lapá hmyz. Rozmnožuje se ve velmi mělkých, hustě zarostlých okrajích rybníků a tůní. © www.RegionPoodri.cz
  • Šídélko brvonohé

    Šídélko brvonohé

    Hojná vážka , která se vyskytuje kolem stojatých i pomalu tekoucích vod. Zdržují se na sluncem ozářených listech. Vyznačuje se třepotavým letem. © www.RegionPoodri.cz
  • Skokan ostronosý

    Skokan ostronosý

    Od velmi podobného skokana hnědého ho rozezná jen skutečný odborník. Žije v lesích s mokřady, prameništi a mělkými tůněmi, výskyt svědčí o dobře zachovaném vodním režimu. Ve vrcholném období rozmnožování se pokožka samců výrazně prokrvuje. © www.RegionPoodri.cz
  • Skokan zelený

    Skokan zelený

    Středně velký trávově zelený skokan osidluje menší zarostlé vodní plochy s hloubkou kolem 0,5 m (tůně, mokřady, menší rybníky). Živí se hlavně hmyzem. © www.RegionPoodri.cz
  • Užovka obojková

    Užovka obojková

    V Poodří hojná, obzvláště na březích vod. Středně velký had (dorůstá až do 120 cm) s charakteristickými bělavě žlutými skvrnami za hlavou. Živí se obojživelníky, hlodavci, někdy uloví i ptačí mládě nebo rybku. © www.RegionPoodri.cz
  • Vážka obecná

    Vážka obecná

    Vážka, která se vyskytuje kolem stojatých a pomalu tekoucích vod. Vyhledává otevřenou krajinu s loukami. Sluní se a odpočívá na vysokých stéblech, na kterých číhá na kořist. © www.RegionPoodri.cz
  • Volavka popelavá

    Volavka popelavá

    V Poodří velmi hojná, hnízdí i zimuje. Živí se rybami, obojživelníky a drobnými hlodavci. V korunách stromů vytváří početné hnízdní kolonie. © www.RegionPoodri.cz

Krajina Poodří je krajinou, která se vidí jen málo. Nepřehlédnutelným prvkem Poodří utvářející krajinu oderské nivy je rozptýlená zeleň. Louky jsou protkány sítí potoků a jezer obklopených rákosinami a stromořadími hlavatých vrb. Krajina je bohatá nejen na floru, ale i faunu. Na okolních polích můžete pozorovat řadu ptáků - zejména dravců (káně lesní, poštolka obecná). Ze savců je pole domovem hraboše polního, zajíce polního a spatřit lze také srnce obecného. Z hnízdících mokřadních a vodních druhů ptáků zde můžeme pravidelně spatřit volavku popelavou, potápku roháč, husu velkou. Z kachen zde hnízdí například kopřivka obecná. Staré stromové porosty jsou domovem mnoha ptačích druhů (brhlíka lesního, lejska bělokrkého). Ve zdejších vodách jsou hlavní chovnou rybou kapr obecný šupináč a lysec.

VytisknoutE-mail

Příroda Regionu Poodří - flora

  • Česnek medvědí

    Česnek medvědí

    Jarní bylina rostoucí v lužních lesích, která na svoji přítomnost upozorňuje zejména charakteristickou vůní a nápadnými bílými květy. © www.RegionPoodri.cz
  • Kapradiník bažinný

    Kapradiník bažinný

    Je ohroženým druhem mokřadních olšin, nesnáší vysušení terénu. Z Poodří v minulých 50 letech téměř vymizel, nyní se postupně navrací díky péči ochranářů. © www.RegionPoodri.cz
  • Kohoutek luční

    Kohoutek luční

    Růžově kvetoucí bylina představující jednu z ozdob vlhkých luk. © www.RegionPoodri.cz
  • Kosatec žlutý

    Kosatec žlutý

    Vytrvalá žlutě kvetoucí bylina. © www.RegionPoodri.cz
  • Kotvice plovoucí

    Kotvice plovoucí

    Kriticky ohrožený druh živinami bohatých nížinných rybníků. Plovoucí listové růžice jsou ukotveny ve dně plodem, z něhož vyrostly, takže jimi vítr nemůže pohybovat po hladině rybníka. Plody mají charakteristický tvar kotvy s ostnitými výběžky. © www.RegionPoodri.cz
  • Nepukalka plovoucí

    Nepukalka plovoucí

    Kriticky ohrožený plovoucí kapraďorost se vyskytuje na některých rybnících s šetrným způsobem hospodaření. Koncem léta a v září se pod jednotlivými lístky objevují velmi tvrdé. © www.RegionPoodri.cz
  • Orsej jarní

    Orsej jarní

    Nízká, časně zjara žlutě kvetoucí bylina, jež je typická pro lužní lesy, vlhké louky a křoviny. © www.RegionPoodri.cz
  • Plicník lékařský

    Plicník lékařský

    Jarní bylina lužních lesů typická barvoměnou svých květů od růžového poupěte až po modré odkvétání. © www.RegionPoodri.cz
  • Prvosenka vyšší

    Prvosenka vyšší

    Časně zjara žlutě kvetoucí bylina, která často roste v lužních lesích společně se sněženkou podsněžníkem. © www.RegionPoodri.cz
  • Sasanka hajní

    Sasanka hajní

    Bíle kvetoucí jarní bylina v lesích, kterou můžeme spatřit ve společnosti dalších časně zjara kvetoucích bylin jako plícníku lékařského, prvosenky vyšší, dymnivky duté atd. © www.RegionPoodri.cz
  • Sasanka pryskyřníkovitá

    Sasanka pryskyřníkovitá

    Časná jarní bylina lužních lesů lišící se na první pohled od sasanky hajní těžko přehlédnutelnými žlutými květy. © www.RegionPoodri.cz
  • Sněženka podsněžník

    Sněženka podsněžník

    Ohrožená (ale v Poodří hojná), bíle kvetoucí bylina, která se řadí k prvním nepřehlédnutelným poslům jara především v lužních lesích. © www.RegionPoodri.cz
  • Stulík žlutý

    Stulík žlutý

    Vytrvalá žlutě kvetoucí vodní bylina s dlouhým tlustým oddenkem. Jedná se o druh mrtvých říčních ramen či tůní. © www.RegionPoodri.cz
  • Zvonek rozkladitý

    Zvonek rozkladitý

    Luční bylina s fialově modrými květy rostoucí často společně s kopretinou bílou, škardou dvouletou aj. © www.RegionPoodri.cz

Poodří - táhlá linie Nízkého Jeseníku, členitý horizont Beskyd a Podbeskydí, Odra vinoucí se v mnohačetných meandrech, zelený pás luk s korunami mohutnými dubů, lip a vrb, jiskřící hladiny rybníků, kudrnaté okraje lužních lesů skrývající temná oka tůní, vzdálené střechy vesnic mezi poli. Třeba těmito letmými obrázky by bylo možné charakterizovat krajinu, krajinu jakých u nás zůstalo málo.   Osou oblasti je řeka Odra vstupující do CHKO z Nízkého Jeseníku ještě jako rychle proudící bystřina se štěrkovým dnem. Po několika kilometrech u Jeseníka nad Odrou se tok v nivě Moravské brány zklidňuje, řeka se začíná výrazněji zahlubovat do měkkých nivních hlín a objevují se první z nesčetných meandrů.   Charakteristickým a krajinářsky velmi výrazným prvkem Poodří jsou aluviální louky a rybníky. Vznikaly na místě rozsáhlých lesů během středověké kolonizace v průběhu 13. a 14. století, kdy byla podél oderských přítoků zakládána první sídla. Jejich rozsah se během staleté historie mnohokrát měnil, svědky čehož jsou rybniční hráze, opuštěné rybniční náhony či zbytky zemědělských usedlostí. Louky a pastviny byly pravděpodobně prvními umělými kulturami nahrazujícími lesní komplexy. Dodnes se zachoval pruh aluviálních luk, táhnoucí se po obou březích Odry v celé délce území. Jedná se o největší systém pravidelně zaplavovaných luk v České republice, jehož výměra činí více než 2 300 ha. Celý zdánlivě jednolitý luční komplex se při bližším zkoumáním rozpadá na pestrou mozaiku řady typů travních porostů, které mají v závislosti na vláhových a půdních poměrech odlišnou floristickou skladbu.

VytisknoutE-mail

Platan javorolistý (Platanus acerifolia) Bartošovice

Největší platan v České republice, zvaný Josefínin, nachází se vedle bartošovického zámku.
Stáří: cca 170 let
Obvod kmene (vždy měřeno ve výšce 1,3 m od země): 760 cm
Výška: 32 m 

Pověst spojená s platanem: Po smrti životní družky Josefa Jiřího Meinerta, který působil v Bartošovicích, hraběnky Josefíny Pachtové (+6. prosince 1833 v Bartošovicích), jako výraz věrné lásky, nechal Meinert, který zemřel o 11 let později, postavit hrobku a na jaře příštího roku vysadil u zámku před oknem své pracovny strom dovezený z Anglie. Byl stejně vzácný a nevšední jako Josefínina osobnost. Platan javorolistý je dnes nejmohutnější a nejstarší evidovaný strom u nás. Dnem 27. října 2001 byl přejmenován na Josefínin.

VytisknoutE-mail

Topol černý (Populus nigra) Jistebník

 

Jeden z největších exemplářů původní provenience v Poodří - roste na levém břehu Odry, naproti ústí Lubiny. Stáří: cca 80 let Obvod kmene: 510 cm Výška: 29 m

www.jistebnik.cz

VytisknoutE-mail

Památné stromy Bravantice

V Bravanticích v břehovém porostu potoku Jamníka se nalézají 2 jasany ztepilé o obvodu 530 a 478 cm. Proti hřbitovu se nacházejí v počtu 6-ti kusů duby o obvodu 435, 420, 410, 385 a 467cm. Jedná se o chráněné stromy.

VytisknoutE-mail

Řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus) Bartošovice

Pětikmenný exemplář nebývalých rozměrů roste na pravém břehu Odry, asi 100 m severně od Dolního rybníka.
Stáří: neurčeno
Obvod nejsilnějšího kmene: 100 cm
Výška: 7 m

VytisknoutE-mail

Buk lesní červenolistý (Fagus silvatica) Suchdol nad Odrou

Buk lesní červe...

Lokalita: Katastrální území Suchdol nad Odrou. Strom roste mezi hřbitovem a Sokolovskou ulicí. Nad křižovatkou ve směru na Hladké Životice vpravo.
Obvod kmene: 510 cm.
Výška: 25 m.
Přibližný věk: 200 let.
Zdravotní stav: Mohutný solitér v dobrém stavu.

VytisknoutE-mail

Dub letní 2 (Quercus robur) Kunín

Krajinná dominanta nad obcí, bohužel v roce 2000 poškozen bleskem. Strom se nachází vpravo od cesty z Kunína do Suchdolu nad Odrou. Za zahradami rodinných domů (za autosalonem na křižovatce odbočit vpravo a remízkem za zahradami do kopce). Stáří: cca 150 let. Obvod kmene: 280 cm. Výška: 20 m.

www.kunin.cz

VytisknoutE-mail

Dub letní (Quercus robur) Kunín

Strom roste na kunínském "výletišti" napravo od pódia u centra obce. Obvod kmene: 560 cm, ve výšce 2 m se kmen větví ve tři hlavní větve. Výška: 25 m. Přibližný věk: 300 let.
www.kunin.cz