Kujavy tvořily původně 2 osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.
Obec Kujavy vznikly přebudováním starší slovanské vsi Kuyawa, v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Z dějin obce víme, že v roce 1399 Adam a Otto Bešové z Kujav, kteří jako stoupenci markraběte Prokopa byli postižení církevní kletbou za to, že hubili duchovenské zboží. Drželi velké fojtství, které obsahovalo třináctinu všech pozemků. Ve druhé polovině 16. století musel spravovali farnost kněží z fulneckého konventu Za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím J. A. Komenský. 
Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14.století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony ( jeden z r.1490, druhý z 16.stol.), byl postaven kostel nový - nynější podoba. Obživu poskytovalo obyvatelům, ( 1790 - 116 domů a 809 obyvatel; 1851 - 136 domů a 933 obyvatel) převážně zemědělství a drobné řemeslnictví. Vlivem velmi dobrých půdních a klimatických podmínek, podložených pracovitostí obyvatel vesnice byla obec velmi výstavná. Za okupace se obec stala součástí Německa. Osvobozena byla 3.5.1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec nově dosídlena českým obyvatelstvem z Volyně a z vnitrozemí.

Osada byla založena na počátku 13. století slovanskými osadníky. Postupem času však v osadě převládli osadníci němečtí. Roku 1257 se osada nazývala Suchodol nebo Suchidol. Podle latinských listin z roku 1337 se nazývala Cuchenthal, roku 1430 Zauchenthal, a roku 1597 Zauchtl. Český název Suchdol se poprvé objevuje v 15. a 16. století.
Ve 13. století spadala osada pod panství fulnecké spravované Smilem z Lichtenburka. Poté se jejími pány stali páni z Kravař. Po krátkém období, kdy patřil Suchdol pod Helfštýn, se vrátil roku 1475 zpět pod fulnecké panství, které později koupil Jan ze Žerotína. V té době zde žilo jak katolické obyvatelstvo, tak i obyvatelstvo lutherské víry, které však v 18. století odešlo do Horní Lužice. Majitelé panství, do kterého spadal Suchdol, se poměrně často střídali až do roku 1806, kdy jej zdědila Valburga Truchsess-Waldburg-Zeil, známá dobrotitelka celého okolí. Posledním majitelem panství byl rod Chlumecký-Bauer, který jej vlastnil až do roku 1918.
Za zmínku určitě stojí také to, že v letech 1618-1621 v obci kázal Jan Ámos Komenský.

latinské názvy:	1337	Cuchenthal
		Ceuchenthal
		Cuchtenthal
česká jména:	1257	Suchodol, Suchidol
	15.-.16. stol.	Soudol, Sukdol
	17. stol.	Soudol, Suchdol
německá jména:	1430	Zauchenthal
		Zauchtenthal
	1597	Zauchtl

Koupaliště je jednou ze staveb, jež v obci vznikly společným úsilím občanů v akci "Z". Nachází se v osadě Chabičov a od roku 1974 je využíváno veřejností. V pozdějších letech zde byla postavena úpravna vody. V areálu koupaliště je umístěn velký balvan, který zde byl nalezen při výkopových pracích.

Smuteční obřadní síň, vybudovaná občany v akci "Z", byla v roce 1973 slavnostně otevřena pro veřejnost. U lesa Čaplovce, v klidném prostředí nedaleko obecního hřbitova, je důstojným místem posledního rozloučení.

Úvodem  bych si nejprve dovolil čtenáře seznámit s historií obce Bravantice, neboť se domnívám, že málokdo ví něco o jejím vzniku. Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370.  Již v létech 1270 až 1280 zde přivedl jistý HANKE pocházející z Porýní-Vestfálska celkem 32 rodin a založil po obou stranách vodního hradu, (jedná se o budovu, ve které sídlilo vedení Státního statku) jehož vznik se datuje k 9. století, BROFANSDORF, později BROSDORF, což znamená Bravantice. Bravantický zámek byl vystavěn k ochraně severojižní obchodní cesty proti loupežným přepadením. Úkolem hradního pána a posádky bylo dbát na pořádek a bezpečnost.
Do roku 1945 se na zámku vystřídali různé šlechtické rody, z nichž nejznámější je rod Blucherů. V obci bydlelo celkem 1.187 obyvatel.
Na jihozápadním okraji se vybudovala umělá vodní nádrž pro hospodářské účely. V roce 1949 se v obci založilo JZD, které se později stalo součástí Státního statku Bílovec. V roce 1979 se staly Bravantice místní částí města Bílovce. V roce 1998 se v obci uskutečnilo referendum, které rozhodlo, že se obec Bravantice k 1.1.1999 znovu osamostatnila. Výsledek referenda byl jasným znamením o necitlivém postoji města Bílovce. Nechci hodnotit období 20-ti let, protože si myslím, že mimo dvou akcí ve prospěch Bravantic není ani co hodnotit. Jedna akce byla nedokončená výstavba nákupního střediska v roce 1988 a druhá v roce 1998, kdy u příležitosti výročí 100 let založení základní školy byla opravena fasáda. Nejvíce se na obci projevily záplavy v roce 1997, neboť ještě v současnosti se občané potýkají s jejími následky.
Od roku 1999, kdy se obec Bravantice osamostatnila, se máme čím chlubit. Ještě ve stejném roce se rozjely přípravy k plošné plynofikaci celé obce. Následovalo alespoň částečné vybavení Sboru dobrovolných hasičů, kterým se v prvé řadě zakoupilo hasičské vozidlo, které splňuje požadavky jak na technický stav tak i na vybavenost. Zde je nutno podotknout, že mimo zabezpečení výjezdu k požáru či živelným pohromám se tato organizace stará i o různé kulturní vyžití z nichž nejznámější je tradiční zábava ?Pochování basy?. Dále zde působí myslivecké sdružení Sezina, Svaz českých rybářů, Sokol a další drobné zájmové skupiny, které rovněž pořádají kulturní akce. Jinými slovy bych si dovolil vyjádřit svou spokojenost nad tím, když se nám daří. Je to známka toho, že začínáme žít a zvedat hlavu. Existuje již veliká řada akcí, kterými se můžeme pochlubit. Jen ve stručnosti uvádím, že jsme pro děti vybudovali nové školní hřiště, zplynofikovali ZŠ a MŠ, je vybudována  kompletní plošná plynofikace a další.
V letošním roce, tedy v roce 2002, máme před sebou dva veliké cíle. Jeden je ten, že připravujeme prostor pro slavnostní odhalení pamětní desky  bývalému rodákovi  Bravantic, Antonu HANKEMU, který jako významný člen speleologické společnosti v Terstu objevil rozsáhlé podzemní jeskyně na rozhraní hranic mezi Itálií a Slovinskem. Jedná se o oblast ŠKOCJANSKÝCH jeskyní, která byla zanesena do seznamu světového  dědictví UNESCA. Slovinská republika kvůli mimořádným přírodním a kulturním hodnotám prohlásila v roce 1996 oblast Škocjanských jeskyní za oblastní park. Také hrob Antona Hanke je podle článku 6. tohoto zákona prohlášen za kulturní památku.
Druhý cíl je započatí s generální opravou [zahájení generální opravy????] místní komunikace na malé straně. Je to jen částečný výčet akcí, které jsou připravované a průběžně řešené. Do dalšího období máme záměr na využití celého zámeckého areálu. Bude se především jednat o vybudování Domu s pečovatelskou službou, vybudování bytů ze stávajících objektů, kompletní vyčištění zámeckého parku tak, aby mohl sloužit široké veřejnosti, vybudování turistické ubytovny, propojení cyklostezky s okolními obcemi a mnoho dalších záměrů tak, aby se do obce Bravantice vrátilo kulturní a veřejné dění. Je to mnoho práce, ale jestliže jsme v průběhu 3 let dokázali, že to jde, myslím, že postupně se nám splní vše.
Starosta obce Bravantice Ivo Kočíš

Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370. Roku 1478 se stal spolumajitelem Bravantic polský šlechtic Jan z Chobran, který držel tvrz a panství bravantské až do roku 1602. Mezi pozdějšími držiteli panství jsou uváděni hrabata z Vrbna (1651-1722), svobodní páni Řeplínští z Berečka v letech 1722-1797 a od roku 1835 Blucherové z Wahlsttatu. Velkostatek byl roku 1926 zčásti zredukován pozemkovou reformou, kdy z něho vznikl bravantský a zbyslavský zbytkový statek. V roce 1945 byl zkonfiskován. Po zrušení vrchnostenské správy byla obec součásti okresů Opava (1850-1855, 1868-1896), Klimkovice (1855-1868), Bílovec (1896-1960) a od roku 1960 okresu Nový Jičín. V letech 1850-1899 podléhala okresnímu soudu v Klimkovicích, pak soudu v Bílovci a v Novém Jičíně. Za první republiky byly v Bravanticích dvě samostatné německé školy a česká menšinová škola Bravantice byly až do osdunu Němců roku 1945-46 německé. V obci žilo od vzniku ČSR asi 15 rodin českých zemědělských dělníků. Po osvobození byly Bravantice postupně osídleny českým obyvatelstvem z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších míst a z Volyně. V roce 1979 se obec Bravantice stala místní části města Bílovce. V roce 1998 bylo v obci referendum, které rozhodlo, že k 1. 1. 1999 se obec Bravantice znovu osamostatnila.

U příležitosti 130. výročí založení byla provedena výstava dětských prací, vystavení fotografií související s historií školy, různé školní pomůcky, vysvědčení i žákovské knížky z dávných let. Výstavka se uskutečnila v budově Základní školy dne 10. a 11.12.2005.