csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Historie obce Petřvald

Založení obce kladou historikové do doby první biskupské kolonizace koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že Petřvald byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině "Instrumentum testamenti episcopi Brenonis" z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrowicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera; napřed Němec a nešlechtic, se stává jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 9 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Počátkem 15. století jsou zprávy o Petřvaldě řídké a dobou husitskou zanikají vůbec. První zpráva o husitských válkách se objevuje až roku 1447 se jménem Petra z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky ve spojitosti se soudní pří. Dalším jménem objevujícím se v rodokmenu je Hanuš, až po posledního z nich označeného číslem IV., který zdědil roku 1596 všechen majetek rodu. Tento Hanuš IV. byl jedním z prvních mužů tehdejšího rytířstva moravského a bedlivý obhájce svobod a privilegií šlechty moravské. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii". Hanuš IV. byl jedním z 30 direktorů rytířstva, kteří spravovali Země koruny české po Stavovském povstání r. 1618.

Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy (velitelství bylo ve Fulneku). V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných, jak o tom svědčí kniha Registr (Olomouc - Kapitulní archiv) vypracovaná prvním správcem petřvaldského panství Mikulášem Heegerem v roce 1654

Roku 1623 zkonfiskované léno pánů Petřvaldských bylo v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920, kdy následkem pozemkové reformy přešel velkostatek do vlastnictví drobných pachtýřů.
Výsledky germanizace z doby Marie Terezie a Josefa II. byly znát i na pračeském Petřvaldě. Úřední řečí panství byla němčina, zápisy v české škole byly německé.
Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Není však udáno, je-li do tohoto počtu zahrnuta i osada Dvorek, která byla založena 1789 a roku 1790 měla již 24 domů a 107 obyvatel.

Po napoleonských válkách, za nichž se vlny vojska několikrát převalily i přes Petřvald, se objevily u obyvatel touhy po větší politické svobodě podle zásad volnosti a rovnosti. Státní bankrot sice mnoho rodin ožebračil, ale přece to byla doba pozvolného zotavování a klidného hospodářského vývoje.
Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech. Žádá ústavu, přeje si úplné zrušení roboty a rovnoprávnost ve školách a v úřadech. Roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní, jimiž jsou obcím uděleny některé funkce politické a soudní, a všechny obce se stávají sobě rovnými. Obyvatelstvo si volí své obecní zastupitelstvo (obecní výbor) a svého starostu. Prvním starostou v Petřvaldě byl od roku 1853 Václav Kudielka, majitel fojtství, a byl starostou 27 let. Byl také zvolen poslancem na Zemský sněm moravský za venkovské obce. Ačkoliv okres, za nějž byl zvolen, byl skoro výhradně český, náležel Kudielka po dobu svého poslancování v letech šedesátých a sedmdesátých jako člen německé, tzv. ústavověrné straně. V. Kudielka zemřel roku 1880.

1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Aby byl alespoň částečně nahrazen úbytek pracovních sil, povolují školní úřady osvobození školáků nejvyšších ročníků od pravidelné docházky v době polních prací. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf. Neúroda v roce 1917 dále vysává již tak zbědovanou obec. Poslední válečný rok 1918 byl rokem nebývalé stagnace života hospodářského, kulturního i společenského.
Památný den převratu a vzniku samostatného svobodného státu československého, 28. říjen, byl v obci oslaven 3. listopadu. Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby, po nichž se poprvé v kostele zpívala hymna "Kde domov můj". Odpoledne se konal průvod s hudbou za účasti všech občanů. 21. prosince 1918 se konala v obci také oslava příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. V neděli 15. června 1919 byly v Petřvaldě první volby do obecního zastupitelstva podle nového volebního řádu. K volbám byly předloženy 4 kandidátní listiny a volilo 595 voličů. Volené strany: Němečtí sociální dělníci, Československá strana sociálně demokratická, Republikánská strana československého venkova a Volné sdružení středu. Starostou byl zvolen Albert Šíp za Republikánskou stranu československého venkova.

Okupace. Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i naše obec. Od 10. října byla obec okupována více než 6 let. Novým místním starostou se stal Němec Rudolf Scheuter z osady Dvorek. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisti.
V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč, rotmistr stihač, padl v roce 1940 v letecké bitvě o Anglii. Byl vyznamenán francouzským válečným křížem a čs. Válečným křížem "In Memoriam". Jeho jméno je zapsáno v kapli královského letectva ve Westminsterském opatství spolu s dalšími čs. letci, kteří padli v bojích o Londýn jako příslušníci královského anglického letectva. Štábní rotmistr letectva Oldřich Havlík odešel přes Polsko, Rumunsko, Sýrii do Francie.
Rychlý spád událostí ve Francii nedovolil, aby mohl zasáhnout účinně do boje. V Anglii je zařazen do 311. čs. bombardovací perutě a vykonal 13 nočních operačních letů na Německo a zdařilý let nad Itálii. Dne 15. dubna 1942 se nevrátil z náletu na Dortmund. Při zpáteční cestě byl jeho letoun zasažen a jeho život skončil v hořících troskách na půdě Holandska. Byl vyznamenán čs. Medailí "Za chrabrost" a čs. Válečným křížem "In Memoriam".
Ve středu 2. května 1945 vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla silně poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty.

20. května 1945 byl vytvořen Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 českoslovenští socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů. V rámci tehdejších zákonů a trendů dochází k rozvoji vesnice. Je postaveno mnoho nových budov např. zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím. Opravena je taky sokolovna a budova národního výboru.
Na podzim 1956 byla nově vystavěna jako součást obce část Harty, do které byli přestěhováni obyvatelé vesnice téhož jména, která musela ustoupit stavbě letiště.
Roky 1968-69 neprobíhaly v obci nijak bouřlivě a v období normalizace se obec vyvíjela stejně jako většina celého tehdejšího československého státu. Přibyla nová požární zbrojnice, 2 hospody, kino, fotbalový stadion s tribunou a velkými šatnami. V obci byla taky dokončena kanalizace a vodovod.
Škodu na obecním majetku způsobila demolice petřvaldského zámku v roce 1967, kterým obec ztratila největší část své historie.

Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 bylo v následujících volbách v roce 1990 zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Do něj bylo zvoleno 11 občanů zastupujících koalici Občanského fóra a Čsl. strany lidové. KSČM získala 4 křesla. Starostou obce byl zvolen Vojtěch Myška za koalici. Od té doby se v obci, stejně jako v celé republice, mnohé změnilo. Mnoho starých budov bylo opraveno. Přibyla řada nových obchodů, opravena byla i náves a vzniklo několik akciových společností a podniků.

Tagy: Petřvald

VytisknoutE-mail