csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Historie vestibulu kostela Kujavy

HISTORIE – VESTIBUL KOSTELA:

Farnost je velmi stará. Původně ji tvořily dvě osady. Starší, založená na slovanském právu: Kugiawa, a blízko ní na německém právu kolem roku 1293 vzniká „ves Klementova “, již založil nepochybně – téhož roku připomínaný – tamnější fojt Clemens. Později splynuly obě osady v jednu obec, při čemž česká část se poněmčila a obec nesla jméno Clemendorf, Clementendorf, z toho pak Klemenendorf. V listinách je poprvé jmenována r. 1337.

Kolem roku 1510 připomíná se farář Matěj. Ten byl protestantským pánem odstraněn a fara neobsazena. Roku 1588 dosazen na ni protestantský pastor a r. 1594 vystřídán opět katolickým knězem.

Za třicetileté války byly od r. 1623 – pro nedostatek kněžstva – z Kujav obstarávány (asi 15 let) i Hladké Životice a Pustějov, nějakou dobu i Suchdol a Butovice. Ke konci třicetileté války vzali patronát fary olomoučtí biskupové (do r. 1789, kdy ji převzala Náboženská matice). Od roku 1784 přifařeny do Kujav (z Bílova) Pohořílky. R. 1844 tam postavena na místě staré zvonice kaple sv. Andělů strážných, v niž sloužena na žádost občanů mše asi 5x do roka.

Do roku 1689 obstarávali duchovní správu řeholní kněží sv. Augustina  z Fulneka (jeden z nich – Ignac Gebel – vystavěl r. 1686 také nynější kostel v H. Životicích).

Původní kujavský kostel byl velice starý. Vyhořel kolem r. 1713. Byly na něm 2 zvony. Větší s obrazem sv. Kříže a s nápisem: „Der-kam-uns-mit friedt-Clementendorf “. Menší s latinským nápisem „Králi slávy, přijď a přines nám mír – 1490“ (Oba nápisy mají stejný obsah). Z těch dvou zvonů byly po požáru ulity nové dva zvony, z nichž jeden volá z kujavské věže dosud. Byl ulit v Opavě r.1713 a má latinský nápis: „Na hlas tohoto zvonu ať se obracejí hříšnici, chvějí se pekelné mocnosti a unikají bouře s živelnými pohromami“.

Chrám byl po požáru narychlo opraven. Farář Josef Friedel usiloval od r. 1797 o stavbu nového kostela. Napoleonské války však zdržovaly. Po bitvě tří mocnářů u Slavkova (2.12.1085) táhly Kujavymi zástupy vojska. O Vánocích umístěn v obci i transport tyfem onemocněných ruských vojáků, z nichž 4 tam zemřeli. Také obyvatelstvo se nakazilo. V 81 dnech bylo 74 pohřbů. Farář Friedel  dosáhl toho, že 2 dny před svojí smrtí (9.9.1830) byl položen základní kámen k nynějšímu kostelu, dostavěn na podzim 1833 a slavně vysvěcen arc. Ferdinandem Maria Chotkem  12.6.1834.Kostel je v empírovém slohu.

Roku 1867 pořízeny (z radnice v Odrách) věžní hodiny. R 1881 přestaly jít. (Marně opravovány).

Roku 1902 věnoval místní rodák Ing. Arch. Freisler kostelu novou dlažbu (i v lavicích). R. 1912 dal vystavět kamenné schody od cvičiště (asi před hřbitovem ?) ke kostelu.

Kulturní památka od 3.5.1958 .

(autor neznámy)

Tagy: Kujavy


VytisknoutE-mail