csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Mendel Johann Gregor Životopis

V malé vsi Hynčicích č.p. 58 (nyní č.p.69)v Dolním Slezsku tehdejšího Rakousko-Uherska, části Kravařsko (Kuhlaendchen), se 20. července 1822 narodil Johann Mendel. Jeho otec Anton Mendel, sedlák, veterán napoleonských válek a matka Rosine, roz. Schwirtlich měli již dvouletou dceru Veroniku. 22. července byl Johann pokřtěn v kostele sv. Petra a Pavla v Dolním Vražném a tento den potom vždy uváděl jako datum svého narození. Hynčice (Heinzendorf) byly osídleny převážně německým obyvatelstvem. Johann Mendel se narodil v německé rodině, ale asi z jedné čtvrtiny měl český původ.
- 1829
Mendelovým se narodila další dcera, Terezie.
- 1831-1833
Johann navštěvoval základní školu v Hynčicích, kde ho vyučoval učitel Thomas Makitta a farář z Dolního Vražného Jan Schreiber. Oba vedle základní výuky věnovali zvláštní pozornost výuce přírodopisu a tomu sloužila školní ovocná zahrada se včelínem. Už tam se projevilo Johannovo nadání.
- 1833-1834
Johann absolvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou, kde prokazoval velké teoretické znalosti (viz  www.mesto-lipnik.cz)
- 1834-1840
Následně Johann absolvoval s vynikajícím prospěchem šest tříd na gymnáziu v Opavě. Jeho otec byl v roce 1838 při robotě v lese vážně zraněn a nemohl už dále pracovat a podporovat syna na studiích. Johann jako jediný syn měl převzít rodinný statek, rozhodl se však pro pokračování ve studiích. Statek proto přebral jeho švagr Alois Sturm, manžel Veroniky.
Aby mohl pokračovat ve studiu, absolvoval Johann v Opavě kurz pro soukromé učitele a přivydělával si doučováním. Těžké fyzické a duševní vypětí však způsobilo jeho vážnější onemocnění, takže od velikonoc 1839 až do podzimu musel přerušit studium. Přesto postoupil do další třídy a v srpnu 1840 skončil gymnázium s nejlepším prospěchem.
- 1840
Johann se zapsal na Filozofický ústav při univerzitě v Olomouci, aby si dokončil středoškolské vzdělání, potřebné před studiem na vysoké škole. Jeho úsilí najít si práci však zůstalo bezvýsledné a Johann se dostal do ještě vážnější krize než v Opavě. Proto se vrátil domů na zbytek roku.
- 1841
Znovu se zapsal na studium v Olomouci. Našel si tentokrát práci a studia mu umožnila dokončit jeho mladší, tehdy třináctiletá sestra Terezie, která se zřekla části svého věna ve prospěch svého bratra.
- 1843
Mendelovy finanční záležitosti byly nadále vážným problémem a tak o své touze pokračovat ve studiu hovořil s profesorem fyziky na Universitě v Olomouci Friedrichem Franzem. Franz Mendelovi navrhnul vstoupit do Augustiniánského kláštera v Brně. Franz, jenž v klášteře jeden čas žil, napsal opatovi Františku Cyrillovi Nappovi (1792-1867) dopis na podporu Mendelovy kandidatury a Napp Mendela koncem září přijal. 9. října vstoupil do kláštera jako novic a přijal jméno Gregor. Od té doby se podepisoval už jen Gregor Mendel. V brněnském klášteře našel mimořádně příznivé prostředí pro rozvoj svého talentu. Opat Napp si Mendela od začátku oblíbil a vytvářel mu podmínky pro rozvíjení jeho schopností.
- 1845
Gregor Mendel zahájil studia na brněnské Teologické fakultě.
- 1846
Od vstupu do brněnského kláštera Mendel projevoval mimořádný zájem o přírodní vědy. Při studiích na Teologické fakultě navštěvoval se souhlasem a podporou opata Nappa přednášky o pěstování ovoce a vinařství. Napp, jenž napsal příručku o šlechtění rostlin, byl také předsedou Pomologického spolku a působil i ve výboru místní Zemědělské společnosti. Přednášky v brněnském filozofickém učilišti vykonával profesor Franz Diebl, který byl známý svými články a knihami o šlechtění rostlin.
- 1847
4. srpna byl Gregor Mendel vysvěcen za kněze. Pokračoval ve svých studiích na Teologické fakultě a v návštěvách přednášek na filozofickém učilišti.
- 1848
Při studiu čtvrtého ročníku na Teologické fakultě navštěvoval doplňkové přednášky o zemědělství v brněnském filozofickém učilišti. V červnu Mendel získal osvědčení o absolvování fakulty a začátkem srpna se stal duchovním v nemocnici na Pekařské ulici.
- 1849
Styk s utrpením nemocných však na Mendela působil tak silně, že málem onemocněl. Velkorysý opat Napp mu opět vyšel vstříc a nabídnul mu učitelské místo na gymnáziu ve Znojmě, které Mendel s radostí přijal. Tak 7. října začala jeho kariéra učitele, vyučováním řečtině, latině, němčině a matematice.
- 1850
Mendelovo učitelské působení na gymnaziu ve Znojmě bylo úspěšné a tak po roce výuky mu ředitelství školy doporučilo, aby si složil na univerzitě ve Vídni učitelskou zkoušku, jež by mu zajistila trvalé místo. Mendel si zvolil přírodopis a fyziku. Mendel zkoušku nesložil a bylo mu řečeno, že ji může opakovat nejdříve za jeden rok. Jeho práce z fyziky byla hodnocena kladně, ale neuspěl při zkoušce ze zoologie. Mendela více zajímala fyzika a zřejmě nestačil zvládnout široký rozsah přírodních věd. Příčinou neúspěchu byla jeho soukromá příprava bez studia na univerzitě. Když F. C. Napp zjišťoval, proč Mendel nebyl na zkoušce úspěšný, bylo mu navrženo, aby byl vyslán na univerzitu do Vídně na studia přírodních věd.
Mendel se ze zkoušky vrátil do Brna.
- 1851
Navzdory neúspěchu při zkoušce ve Vídni byl na jaře povolán na dva měsíce suplovat přednášky z přírodních věd na brněnském Technickém učilišti za onemocnělého profesora Jana Helceleta. I zde byl jako učitel velmi úspěšný. Opat F.C. Napp nadále podporoval Mendela v úsilí o dosažení dalšího odborného vzdělání a tak 27. října Mendel vstoupil na univerzitu ve Vídni.
- 1851-1853
Na univerzitě během čtyř semestrů navštěvoval Mendel přednášky ze zoologie, botaniky, chemie, mikroskopické botaniky, paleontologie, matematiky a fyziky. Při studiu se mj. seznámil s kombinatorikou, kterou později využil pro plánování a vyhodnocení svých pokusů s křížením rostlin.
- 1853
Ukončil studium ve Vídni a po návratu do Brna nastoupil místo suplujícího učitele přírodopisu a fyziky na tehdejší německé vyšší reálce v Brně. Ředitelství školy oceňovalo jeho mimořádně dobré pedagogické působení.
- 1854
Mendel připravoval program rozsáhlého výzkumu. Ideu své výzkumné práce si zřejmě vytvořil již během studia na univerzitě. Prováděl předběžné pokusy, opatřoval si semena mnoha (postupně až 40) odrůd hrachu. Stal se učitelem fyziky a přírodních věd na Technickém učilišti v Brně.
- 1855
Počátkem roku se stal členem přírodovědné sekce Hospodářské společnosti v Brně.
- 1854-1856
Ověřoval čistotu odrůd hrachu - stálost jejich znaků.
- 1856
Začal hybridizační pokusy s odrůdami hrachu v klášterní zahradě. Na jaře se přihlásil podruhé ke zkouškám na univerzitu. V tomto roce byl mimořádně pracovně přetížen - kromě učení a příprav na zkoušku začínal nejtěžší etapu svých pokusů s křížením hrachů. Proto již v lednu těžce onemocněl. V květnu pak jel do Vídně skládat zkoušky. Při zkoušce 5. května se dostal do sporu s profesorem botaniky Fenzlem, a proto neuspěl. Podstatou neshody byl nejspíš rozdíl v názoru na oplozování u vyšších rostlin, Fenzl zastával názor, že embryo vzniká z pylového zrna. Mendel se nervově zhroutil a musel od zkoušky odstoupit. Do Brna se vrátil nemocen a zřejmě byl jeho stav vážný, protože 31. května do Brna přijel Mendelův otec se svým bratrem. Neúspěch na zkoušce ho však neodradil od dalšího studia a výzkumné práce a soustředil se hlavně na svoje pokusy. I po neúspěšné zkoušce ve Vídni pokračoval ve výuce na reálce v Brně. Zkoušku už se potom nepokoušel opakovat a zůstal zatupujícím učitelem až do r. 1868.
- 1862
Stal se členem Přírodovědného spolku v Brně. Zahájil meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Meteorologická pozorování prováděl s velikou přesností až téměř do konce svého života.
- 1863
Dokončil hlavní část svých experimentů s hrachy.
- 1864
Zpracoval výsledky svých pokusů s křížením hrachů a rukopis přečetl na pokračování ve dvou schůzích Přírodovědného spolku v Brně 8. února a 8. března.
- 1866
Publikoval svoji přednášku z předchozího roku v Brně pod názvem "Versuche über Pflanzen-Hybriden” (Pokusy s rostlinnými kříženci), jež je základní prací objasňující princip dědičnosti. Na samém konci roku poslal Mendel otisk své klasické práce známému botanikovi Nägelimu do Mnichova v očekávání, že v něm nalezne jeho pochopení a podporu, čímž mezi nimi začala několikaletá rozsáhlá korespondence.
- 1868
Gregor Mendel byl zvolen na místo zesnulého F.C. Nappa do funkce opata Augustiniánského kláštera, funkce se ujal 30. března.
- 1869
Byl zvolen vicepresidentem Přírodovědného spolku v Brně, na jehož schůzi 9. června přednášel o svých pokusem s křížením jestřábníků (Hyeracium). Stal se členem Včelařského spolku moravského.
- 1870
Opublikoval svoji práci s jestřábníky. Začal intenzivně včelařit a také spolupracovat s F. Živanským, starostou Včelařského spolku moravského. Spolu s Živanským se v září zúčastnil včelařského sjezdu v Kielu v Německu.
- 1871
V klášterní zahradě nechal Mendel postavit včelín a osadil ho postupně až 50 včelstvy. Byl zvolen za prvního náměstka starosty Včelařského spolku moravského (do r.1873), zúčastňoval se spolkových jednání, kde několik let podával informace o svých včelařských výzkumech a pozorováních.
- 1872
Mendel dostal od císaře za svoje zásluhy v církevních a veřejných funkcích Komturský kříž řádu Františka Josefa.
- 1874
Schválením zákona, kterým se klášterům ukládalo podstatné zvýšení příspěvku do náboženského fondu, začal beznadějný spor Mendela s rakouskou vládou, jenž se vlekl až do jeho smrti. Spor ho stál hodně energie a přispěl značně ke zhoršení jeho zdravotního stavu.
- 1876
Mendel byl zvolen místoředitelem správy Moravské hypoteční banky (v r. 1881 se stal jejím ředitelem).
- 1883
Po nachlazení onemocněl na zánět ledvin a musel se vzdát veřejné činnosti. V létě se léčil v Rožnově a velmi si oblíbil valašský kraj. Nemoc se však zhoršovala.
- 1884
Dne 6. ledna Mendel zemřel. Pohřben byl 9. ledna na ústředním hřbitově v Brně.

Snad ani netušil, jak významné jsou jeho objevy tří zákonů dědičnosti, které se staly základem genetiky. Skromný vědec, křížící na zahrádce starobrněnského kláštera trpělivě celou řadu druhů rostlin, ponejvíce hrachu, dospěl k objevům, z nichž vyvodil zákonitosti o přenosu znaků z rodičů na potomky. Uznání plodů své mravenčí práce se nedožil. Zlom ve společenském pochopení a přiznání prvenství jeho objevům nastal až po roce 1900. Dnes se výsledky jeho výzkumů uplatňují nejen při šlechtění rostlin a živočichů, ale zejména v medicíně i v dalších vědních oborech. Genetika tvoří základ i pro současné vědecké pokusy množení buněk či klonování. V Rodném domě v Hynčicích vypovídá o Mendelově životě a díle muzejní expozice. Každoroční oslavy dokazují vážnost, kterou místní občané slavnému rodáku věnují. V Novém Jičíně pak zdobí Smetanovy sady pozoruhodný Mendelův pomník (sochaře Josefa Obetha - 1931), který překonal nepřízeň obou totalitních režimů.
Více se o životě Johanna Gregora Mendela můžete dovědět také z knihy Vítězslava Orla: Gregor Mendel a počátky genetiky. (Tato kniha je nyní součástí naší nabídky.)

Tagy: Hynčice

Vytisknout E-mail