csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Pamětihodnosti v místní části Petřvaldík

Kaple sv. Antonína Paduánského
postavena r. 1876, dodnes zde probíhají bohoslužby.

Kaplička u mlýna v Zimném dole
postavena v r. 1852 (uvádí se i rok 1840) - byla postavena nákladem Františka Jurečky a Filipa Sýkory. Zvonilo se svítání, poledne a klekání, konaly se tam i pobožnosti a každoročně vedlo odtud dvakráte procesí do Velkého Petřvaldu v den sv. Fabiána a Šebestiána (20. ledna) a v den sv. Petra a Pavla (29. června). Chodilo se též do kostela ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Kaplička měla dřevěnou stanovou (jehlanovou) střechu, později sloužila jako sklad uhlí. Dnes ruina na které jsou zřetelná dvě okénka s lomenými oblouky.

Blahetova kaplička
ve svahu u silnice z obce k Zimnému dolu, u zemědělského družstva. Byla postavena pravděpodobně v r. 1848 Blahetou a Janečkou na mezi na hranici jejich polí (dle ústního sdělení). Dnes je to pouze torzo bez střechy mezi dvěma mohutnými lipami.

Socha sv. Antonína (u domu č. p. 44)
sochu dal postavit tehdejší majitel gruntu František Blaheta, dnes pouze torzo (dělená podnož, soklík, nástavec s nápisem v plytkém výklenku s lomeným obloukem: Tento/ swati Antonin/ gest postawen/ nakladem/ Frantiska Blaheti/ 1877, dále nástavcová římsa a romantická hlavice). Vlastní socha se sloupem se nedochovala.

Kamenný kříž s korpusem
u kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1817, výška 400 cm.

Pískovcový pomník 1. a 2. světové války
z r. 1932 - na křižovatce u školy, od akad. sochaře Juraně z Příbora. Motiv "Pryč s válkou!"

Fojtství (č. p. 4)
podle pozemkové knihy Petřvaldíku z let 1650 - 1690 dům koupil před r. 1690 za 320 zlatých Jakub Janečka (pravděpodobně od rodiny Rozehnalovy). Budova fojtství, kde se později nacházela i hospoda a obecní vězení (arest), má zachovalé klenuté sklepy.

Zburák (č. p. 38)
místní název staršího domu naproti kaple sv. Antonína. Stával zde bratrský sbor Boleslavských bratří, který nechal postavit Hanuš Petřvaldský. Když olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský nařídil zrušení sboru, Hanuš Petřvaldský jeho vyzvání nevyhověl a postavil se mu na odpor. Na jihozápad od sboru směrem k dnešní hospodě se pravděpodobně nacházel hřbitov (vykopány kosterní pozůstatky).

V roce 1889 bylo v katastru obce nalezeno 90 tolarů z let 1548 - 1645 a o rok později bylo na poli Pavlíny Dvorské objeveno v koženém váčku 22 tolarů českých, holandských, frankfurtských, polských, výmarských, brunšvických a španělských z r. 1645.

Tagy: Petřvald, Petřvaldík

VytisknoutE-mail