csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Fürstenberská rodová hrobka Kunín

Fürstenberská r...
kříž a Fürstenb...
Fürstenberská r...

Mezi méně známé památky v Kuníně náleží fürstenberská rodová hrobka na hřbitově. Návštěvníci obce většinou zavítají na zrekonstruovaný zámek u hlavní cesty, málo z nich však zavítá na kunínský hřbitov, kde se hrobka nachází. S historií zámku však velmi těsně souvisí. Roku 1872 totiž koupil zámek landkrabě Ernst Egon (celým jménem Ernst Filip Leonhrad Friedrich Egon) z Fürstenberka. Nový majitel kunínského zámku se narodil jako osmé dítě držitele fideikomisního (svěřeneckého) panství Weitra (česky Vitoraz) v Dolních Rakousích landkraběte Friedricha Karla z Fürstenberka. Rod náležel k nejstarším a nejvznešenějším v Rakousku a dokonce i v celém Německu. V průběhu 18. století se však rozdělil na dvě základní větve - knížecí a landkraběcí. Zatímco větev knížecí učinila hlavním sídlem starobylý hrad Křivoklát v Čechách a kvete v německém Donaueschingenu dodnes, druhá větev landkraběcí učinila svým sídlem právě staré slovanské město Vitoraz a v průběhu tohoto století úplně vyhasla. Landkrabě Ernst Egon vstoupil po ukončení právnických studií do státních služeb a delší dobu byl činný při místodržitelstvích ve Štýrském Hradci, Innsbrucku a v Brně. Na počátku 50. let ze státních služeb vystoupil a věnoval se správě statků svého otce. V roce 1854 byl landkrabě Ernst Egon obléněn arcibiskupským statkem Horní Moštěnice a o několik let později koupil statek Přestavlky u Přerova. Jeho starší bratr Friedrich Egon byl totiž již od roku 1853 arcibiskupem na jednom z nejvýznamějších stolců monarchie, v moravské Olomouci, jak se zdá, svého mladšího bratra se ujal. Roku 1872 pro něj zakoupil zámek a statek Kunín podporoval jej i rodinu nadále.


Bylo to tehdy velmi neobvyklé. Ernst Egon pojal totiž za manželku ženu z plebejských kruhů, Karolinu Buzekovou. Už z těchto důvodů byl proto vyloučen přísnými rodovými zákony z podílu na fürstenberském rodovém dědictví. V kunínské zámecké knihovně se dodnes nachází kniha fürstenberských rodových zákonů, ve které jsou zatrženy (snad rukou landkraběte) pasáže hovořící o neplnoprávných dědicích, kteří morganistickým sňatkem poškodili nedotknutelnou prestiž rodu. Když landkrabě Ernst Egon v roce 1889 ve Vídni zemřel (v domě svého bratra a olomouckého arcibiskupa), bylo již dávno předtím rozhodnuto, že jeho tělo bude pohřbeno na kunínském hřbitově.

Cihlová stavba nesoucí v průčelí fürstenberský znak byla postavena patrně řadu let předtím. Vedle náhrobku landkraběte Ernsta Egona je zde umístěn také náhrobek další, ukrývající popel jeho jediné dcery Gabriely, která zemřela ve věku pěti let v roce 1870. Tuto dceru nezná žádná genealogická práce a my můžeme dodat, že zesnulá dceruška nesla jméno po své tetě Gabriele provdané za markraběte Pallavicini. Nástupcem Ernsta Egona se stal jeho jediný syn Josef Friedrich, sloužící jako nadporučík u dragounského pluku č.6 prince Alexandra Hassenského. Rovněž on pojal za choť neurozenou ženu Marii Wrazilovou a nezanechal s ní žádných potomků. Když 12. září 1906 po dlouhé nemoci zemřel, zároveň s ním vymřela nečetná, zchudlá, nicméně zajímavá kunínská odnož rodu. Také on byl pochován v ro- dové hrobce na kunínském hřbitově. Již v roce 1895 musel ale landkrabě Josef Friedrich panství Kunín pro dluhy odprodat a jeho novým majitelem se stal velkoprůmyslník Viktor rytíř Bauer. Jeho rodina pocházela z Brna a na kunínský zámek zajížděla pouze příležitostně. Teprve syn Viktor, známý autor politologické literatury, sídlel na zámku v Kuníně častěji. Zde také onemocněl na zápal slepého střeva jeho nejstarší syn Dr. Heinz - Günther Bauer. Byla to smutná historie. Podle pamětníků je rodina odmítla nechat operovat v novojičínské nemocnici a vyžadovala jeho převoz do Brna. V novojičinské nemocnici také nadějný mladý muž, absolvent vídeňské konzervatoře a několika dalších zahraničních škol zemřel ve věku pouhých 26 let. Náhrobek mladého muže tak doplnil náhrobní kameny Fürstenberků v rodové hrobce v Kuníně. Podle tradice v hrobce odpočívá také tělo jeho otce, Dr. Viktora Bauera, který zemřel těsně před koncem války roku 1945. Na zhotovení jeho náhrobku ale již nezbyl patrně čas...

Tagy: Kunín

Vytisknout E-mail