csarenfrdeelhuitkoplptruskes

Vodní mlýn - Lesný mlýn Bernartice nad Odrou

Jedná se o významnou technickou památku s úplným mlýnským zařízením včetně vodního kola.Toho času je dle posudků odborníků jedním zmála nejlépe zachovaných vodních mlýnů na řece Odře od pramene řeky až po státní hranici s Polskem v Bohumíně. Ceněna je hlavně zachovaná celistvost a jednotnost mlecího zařízení a také původnost budovy. Je památkově chráněn.

Vytisknout E-mail

Vodní mlýn ve Skotnici

Pochází z 2. poloviny 19. století, kdy byl postaven pravděpodobně na starších základech. Unikátní je dochované a provozuschopné zařízení mlýna ze 30. let 20. století. Vodní mlýn se nachází ve středu obce na náhonu říčky Lubiny. Vodní kolo na svrchní dopad vody v kamenné lednici mělo plechové korce a pohánělo válcové stolice a jeden šrotovník s kameny.

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn beraní 1800 Bílov

Větrný mlýn beraní existoval roku 1800.

Majitel: 1929 Klepich. Špička

VČZM 1932, 317 (snímek); Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Burian, ČE 1958, 314



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn beraní 1867 Bílov

Větrný mlýn beraní, asi 500 m sz. od obce, v. svahu kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.

Postaven roku 1867, zrušen 1950, zřícenina.
Půdorysný rozměr 5,5 x 5,5 m.
Majitel: 1867 Josef Pater, 1928 Rudolf Bohusch.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1953, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1923, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1926, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Holandský větrný mlýn Petřvald

Holandský větrný mlýn u fojtství č.p. 20, na mírném návrší asi 400 m jihovýchodně od obce, asi 300 m za kostelem, měl č.p. 733.
Stál na místě staršího větrného mlýna beraního typu, který zvláště dobře sloužil v době velkého sucha roku 1849.
Budova holandského mlýna byla stavěna ze zvlášť formovaných cihel.
O zamyšlené stavbě, kterou hodlal provésti dědičný rychtář Václav Kudělka, podala 29. září 1857 správa petřvaldského statku oznámení ředitelství kapitulních statků v Olomouci. Roku 1875 byl mlýn v provozu. Převažovalo šrotování. Mlýnská křídla byla demontována poté, co těžce poranila krávu, a kratší dobu sloužil mlýn za obydlí.
Po roce 1950 byla budova rozebrána, materiálu bylo užito na stavbu domku horníka Staniševského č.p. 150.

Majitele: Václav Kudělka, dále Arnošt a Leopold Kudělkovi, Karel Stejskal st. a Karel Stejskal ml., 1945 československé státní statky.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Bývalý větrný mlýn (západně od obce) Velké Albrechtice

Větrný mlýn asi 2000 m západně od obce, na severním svahu kóty 312, vpravo od silnice z Butovic do Lubojat.
Doložen v letech 1800, 1880.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn beraní 1900 Bílov

Větrný mlýn beraní existoval kolem roku 1900.

Majitel: 1928 A. Schenk

Schenk. Kroček, Radostná země 1953, 61.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (se snímkem).
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn beraní 1867-1950 Bílov

Větrný mlýn beraní, asi 600 m sz. od obce, v. svah kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.
Postaven roku 1867, zrušen 1950.
Majitel: 1857 Josef Pater, 1928 Engelbert Pater.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1963, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1925, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn beraní č.p. 3363/1 Bílov

Větrný mlýn beraní č.p. 3363/1.
Existoval roku 1800. Vročení na trámě 1851.
Majitel: kolem 1929 A Linner.

KSPPOP Brno 2456/50, 11579/56.
Kroček, Radostná země 1956, 61.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (se snímkem).
Starý, ČL 1925, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Bývalý větrný mlýn (severně od obce) Velké Albrechtice

Větrný mlýn asi 400 m severně od obce, vpravo od silnice z Bílovce.
Doložen kolem roku 1880 a 1924.

Spec. mapa Opava 6-XVIII, 4060, 1924.
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Burian, ČE 1958, 314.




Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Vodní mlýn v Zimném dole Petřvald

V terénní sníženině na cestě z Petřvaldíku do Košatky, v místech odedávna místními nazývaném Zimný důl, stával vodní mlýn. Objekty mlýna zde stojí stále, ale mlýn už několik desetiletí, podobně jako mnoho jiných v Poodří, nemele
První zmínka se vztahuje k roku 1776, kdy Košatský mlýn (mlýn však stojí na katastru Petřvaldíka) či mlýn v Zimném dole prodala kapitula Jiřímu Kubíčkovi. Mlynář byl zproštěn roboty, za to však byl povinen odvádět 57 zl. čtvrtletně na mlecí činži do vrchnostenských důchodů. Kdyby mlýn prodal, byl povinen 10 % kupní ceny odvést vrchnosti, dále musel platit vrchnímu na přídavku 3 zl. a kancelářskému 30 kr. ročně. Byl též povinen veškeré deputátní obilí, jakož i slad pro panský pivovar v Petřvaldě mlíti zdarma.
Další osudy až do počátku 20. století nejsou známy. Až v kronice obce Petřvald na Moravě se uvádí, že: "R. 1901 byla na Lubině katastrofální povodeň, při níž byl smeten jez u Dvorku (Petřvald), nebyl již opraven a od té doby byl zrušen i mlýn v Petřvaldě na č. 66 a mlýn v Zimném dole byl upraven na motorový."
Povodňové události na Lubině a zničení jezu u Dvorku jsou poněkud odlišně zachyceny v knize Geschichte der ehemals sudetendeutschen Gemeinden - Gurtendorf, Engelswald und Rosenthal z r. 1976: "Počátkem srpna r. 1880 byl jez na Dvorku, z kterého vedl náhon na valchu, mlýn a pilu v Petřvaldě a mlýn v Zimném dole, zničen povodní. Východně od něj byl potom postaven nový, opět dřevěný jez. V r. 1914 došlo za vysoké vody k protržení náhonu východně od jezu a voda při každé zvýšené vodě prudkým proudem vytékala průrvou ven a odnášela půdu v okolí. Po 1. světové válce v letech 1919-1920 nebyl jez už postaven a náhon zůstal od řeky odpojen. Valcha byla přestavěna na truhlářství s benzínovým pohonem strojů, mlýn a pila v Petřvaldě byly zastaveny a mlýn v Zimném dole přešel též na motorový pohon."
Samotný mlýn je jednopatrová zděná budova s kamennými základy a sedlovou střechou krytou taškami (dříve břidlicí), podkroví bylo dřevěné, u náhonu stála mlýnice, později byla přistavěna strojovna, vedle stála pila. Dnešní, nedaleko osamoceně stojící, malá přízemní cihlová ruina bez střechy již v ničem nepřipomíná kapličku (později sloužící jako sklad koksu).

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn Suchdol nad Odrou

Větrný mlýn asi 2300 m jz. od obce, kóta 276, vlevo od silnice do Makovic, při hranici katastru, poblíž polního rozcestí.
Roku 1875 v provozu.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Bericht, 335.
Burian, ČE 1958, 314.


Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská


Vytisknout E-mail

Větrný mlýn u severního konce obce Suchdol nad Odrou

Větrný mlýn u severního konce obce, kóta 286, při silnici k Živořícím. Roku 1875 v provozu.

Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Bericht, 335.
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Dřevěný větrný mlýn - Kletné

Větrný mlýn stál těsně za obcí. Roku 1875 byl v provozu.

Obec žádala roku 1803 o povolení stavby větřáku pro Matese Bergera, ale nevíme, s jakým výsledkem. Téhož roku povolila fulnecká vrchnost stavbu větřáku o jednom složení bývalému Kletenskému fojtu, Andresu Johnovi (č.p. 5) pro jeho syna za určitých podmínek, ale se zákazem mletí, když okolní vodní mlýny budou mít dost vody. Mlynář ještě téhož roku zákaz porušil.
Větřák byl postaven na pozemku gruntu č.p. 1, matese Dresslera, ale po smrti Andrese Johna, (který roku 1806 zemřel společně s více jak 50 obyvateli Kletného na tyf, zavlečený ruskými a rakouskými vojáky po bitvě u Slavkova do okolí Fulnecka).
Obec roku 1810 prodala větřák s vědomím jeho dědiců za 600 zlatých Andresovu synovi davidu Johnovi 2.
Z kupní sumy byly vyplaceny dědičné podíly čtyřem Davidovým sourozencům po 120 zlatých. Avšak jednomu z nich měl David ročně dávat na výživu 4 měřice rži, Dresslerovi ročně 1 zlatý nájmu z pozemku a přednost při mletí.
U mlýna byl postaven domek mezi léty 1828 - 1834.
Roku 1839 prodal David John větřák svému synovi Davidu Johnovi 2. Ten měl ročně odvádět vrchnosti 3 zlaté. A měl právo bydlet na usedlosti č.p. 57. 
Po smrti Davida Johna 2 přechází usedlost do nájmu Schenkových bez zmínky o mlýně.

Dřevěný větrný mlýn v Kletném byl v roce 1875 v živnostenském provozu (Bericht). Větřák stál blízko východního okraje obce, ve vzdálenosti 318 m od místní kaple, azimut 100 stupňů, na parcele vedle katastru č.p.1103.
Je zakreslen na katastrální mapě obce z roku 1833, dále pak na mapách z roku 1880 a z roku 1938, kdy již nestál.
Mlýn pravděpodobně zanikl roku 1890 - 1900.


Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn holandský Kujavy

Větrný mlýn holandský, asi 500 m východně od obce. Založen roku 1856, 1875 v provozu.
Majitel: k roku 1929 Jindřich Barvík.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Myška, větrné mlýny na Bílovecku 6 (snímek), 7; Naše vlast 1948, 150.
Špička, VČZM 1932, 317 (snímek); Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (snímek).
Bericht, 334.
Deutsch-mähr.-schles. Heimat 1931, 171 (snímek).
Vilímovský, Dějiny zemědíl. Průmyslu v Československu, 453.
Burian, ČE 1958, 314.


Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

Větrný mlýn 1875 Kujavy

Větrný mlýn roku 1875 v provozu.

Bericht, 334.


Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

Vytisknout E-mail

  • 1
  • 2