Meinert Josef Jiří

Jak tento romantický příběh o netradiční Popelce začal? Josefína Canal de Malabail (*23. srpna 1771 na zámku v Bartošovicích) po rodičích zdědila bartošovické panství, Sedlnici Dědičnou a Slatinu. Provdala se za hraběte Pachtu z Rájova, kterým se narodil syn Karel Pachta. Josefína se po krátkém manželství od manžela odloučila. Výchovy se ujal profesor Josef Jiří Meinert. Meinert nemohl nepodlehnout Josefíninu půvabu a kouzlu.

Josefína jeho lásku opětovala a umožnila mu tak vstup do nejvyšších kruhů. Její počínání v tehdejší době bylo však společností přijímáno s nevolí a byli nuceni odcestovat na nějaký čas do Berlína, kde se jim  narodila dcera Fany a syn Hugo Meinertovi. Profesor Meinert získal na staroměstském gymnáziu uznání a také popularitu svou literární a publicistickou činností. Později se Meinert stal profesorem na vysokoškolské katedře v oboru etiky, estetiky, dějin umění a filozofie. Jeho zájem směřoval především k historickým tématům, ke studiu středověkých listin a církevních dějin na Moravě, ke studiu numismatiky a posléze i etnografie a folklóru. Nejvýznamnějším dílem byla sbírka z roku 1817 s názvem ,,Der Fylgie Alteteutsche Volksieder in der Mindart des Kuhländchens“. Při svém pobytu v Bartošovicích jej zaujalo lidové nářečí a zvyky zdejšího lidu. Začal sbírat a zapisovat lidové písně v  původním nářečí (v tehdejším kravařsko-německém nářečí). Po smrti životní družky hraběnky Josefíny Pachtové (6. prosince 1833 v Bartošovicích), jako výraz věrné lásky, nechal Josef Jiří Meinert, který zemřel o 11 let později, postavit hrobku a na jaře příštího roku vysadit u zámku před oknem své pracovny strom dovezený z Anglie. Jednalo se o platan javorolistý. Byl stejně vzácný a nevšední, jako Josefínina osobnost. Bartošovický platan je dnes nejmohutnější a nejstarší evidovaný platan u nás. Dnem 27. října 2001 byl přejmenován na Josefínin. V hrobce Meinertů byl později pochován také syn Josefíny Pachtové a Josefa Meinerta Hugo Meinert. Hrobka Meinertů je datovaná z 1. pol. 19. stol.. Tato romantická stavba je postavena podle knížecí hrobky J. W. Goetha ve Výmaru. Na hrobce je vyobrazen nápis  "Die Liebe Höret Nimmer auf", ve volném překladu "Láska nikdy nepomine". Stavba je dnes chráněnou kulturní památkou.    

Zdroj: Bartošovice – 600 let, Marie Hrabovská, Josef Golda, Nový Jičín 1999 Bartošovice – Kostel sv. Petra a Pavla, vydala obec Bartošovice fotogalerie