Menu
Region Poodří
ObecBartošovice

Historie

Historie obce Bartošovice 1945-1967

V květnu 1945 byl ustanoven první národní výbor. Veškerou správu již od prvních dnů svobody převzali noví a staronoví obyvatelé. Dne 14.září byl doplněn národní výbor na počet 25 členů a volby do něj se během příštích měsíců několikrát opakovaly. Změny nastávaly na základě výsledků paritního zastoupení politických stran v ústavodárných orgánech. Pro školní rok 1945-46 byla obecná škola organizována jako pětitřídní. V budově mateřské školy byla otevřena poradna pro matky a děti, do níž 2 x měsíčně docházel lékař. 1.1.1948 bylo v sále Národního domu otevřeno státní kino "Beseda" s kapacitou 270 míst, promítalo se 3 x týdně. V roce 1950 byl v obci zřízen svépomocí rozhlas. Bylo založeno JZD. Od 1.1.1950 se stala součástí národního výboru i matrika pro Bartošovice, Sedlnice a Hukovice. Od roku 1950 bylo v obci zřízeno sídlo Učňovské školy zemědělské (do roku 1955 zaměřeno na chovatelství, od roku 1955 rozšířeno i obor pěstitelský). V roce 1958 jsou v obci dvě myslivecké honitby, organizace Sokol, Jednota, ČSPO, ČSČK, Svaz zahrádkářů, Obvodový včelařský spolek. V roce 1959 se Bartošovice poprvé ve své historii dostaly do seznamu železničních stanic v jízdním řádu. Mezi Studénkou a Sedlnicí byla zastávka Bartošovice, ovšem bez železniční budovy a bez zastavení vlaku. V této době byl přestavěn v centru obce na č.p.138 obchod na samoobsluhu. V roce 1963 byla dokončena výstavba vodovodu, realizována stavba letního kina. V roce 1966 byla ukončena činnost zemědělského odborného učiliště v zámku. V tomto roce postihla obec průtrž mračen s následnou povodní. V pátek 22. července se v dopoledních hodinách rozpoutala prudká bouře. Srážky byly tak vydatné, že během dvou hodin spadlo 90 mm vody. Z kopců, svahů a polí se valily přívaly vod, koryta se plnila kalnou bahnitou vodou. Hladina Bartošovického potoka po celé délce se během krátké chvíle zvýšila o několik metrů. Proud vody strhával všechno, co se nalézalo v jeho dosahu. Výsledek povodně byl hrůzný. 11 rodinných domů bylo ihned srovnáno se zemí, vážně bylo poškozeno 167 domů. Pojišťovna likvidovala 317 pojistných událostí. Uhynuly stovky domácích zvířat. Jen to jediné bylo dobré, nebyly ztráty na lidských životech. Řadu jednotlivých případů, ale také celou situaci popisuje publikace, která vyšla v roce 1967 s názvem "Vodě neunikneš". Povodeň určila na řadu let rozvrh práce občanů obce. Rovněž činnost organizací byla zaměřena na práce při obnově vesnice.

Historie obce Bartošovice 1968-1990

V roce 1968 bylo rozhodnuto využít prostor v zámku, byla otevřena Zámecká vinárna. Na svou dobu byl provozován exkluzivní podnik (byla nabízena teplá jídla, zmrzlina , široký sortiment vín a destilátů). Byla započata výstavba nové tělocvičny a kotelny u základní devítileté školy. K nejaktivnějším organizacím patřil Svazarm - automotoklub, který uspořádal již 9. ročník motokrosu pro jezdce Severní Moravy. Na této akci se též aktivně podílel ČSČK. V této době byly postaveny dvě samoobsluhy se smíšeným zbožím na horním a dolním konci obce. 9. května 1969 byla předána do užívání tělocvična, školní dílny, na podzim byla do provozu uvedena nová kotelna na tuhá paliva. 16.1.1970 byl v novém kině s kapacitou 100 diváků slavnostně promítnut širokoúhlý film. Opět v létě postihla obec obdobná pohroma jako v roce 1966. Po vydatných deštích se 4. srpna poprvé v tomto roce vylila z břehů Odra, Bartošovický potok zaplavil část obce. 10. srpna v ranních hodinách nastala průtrž mračen, během hodiny se zvedla hladina potoka o 2 metry. Kalné vody zatopily 45 domů, 23 občanů muselo být evakuováno. Obec apelovala na slib představitelů státu regulovat Bartošovický potok a vystavět další protipovodňové hráze. 1.9.1970 byl zahájen provoz v rekonstruované mateřské škole. V roce 1971 byla otevřena "panelárna" JZD, která vyráběla prefabrikáty silážních věží, byla ukončena stavba protipovodňové hráze na Hukovickém potoku, inovovány obřadní místnosti v zámku. Nutno zmínit velice dobré výsledky TJ Sokol v kopané. Žáci postoupili do nejvyšší soutěže v republice a jejich soupeři se stali i takové kluby jako Baník Ostrava, VŽKG Ostrava a další. Po dva roky naši nejmladší reprezentanti psali historii republikové kopané. V roce 1972 byl regulován potok, ZDŠ byla napojena na vodovod, opravovány byly byty starého zámku, přestavěny 4 hotelové pokoje. Farní budova byla církví předána do užívání Vlastivědného ústavu Nový Jičín. S rozvojem místní dopravy byly vybudovány autobusové zastávky na horní konec obce.K 1.1.1973 byl uskutečněn převod připojení JZD k Vysoké škole veterinární v Brně, došlo ke sloučení v jeden celek. 20.7. byla zahájena přístavba oddělení jeslí při mateřské škole. V kopané muži obsadili 2. místo okresního přeboru, dorost pokračoval úspěšně v krajské soutěži I A třídy.V roce 1974 ukončena výstavba kuchyně a jídelny v zámku a předána ŠZP VŠV, byly postaveny nové hygienické prostory na sále Osvětové besedy. V roce 1975 byla provedena přeložka potoka ve středu obce v délce 300 metrů a potok se dostal přibližně do původního koryta. 21.1.1975 bylo otevřeno oddělení jeslí v mateřské škole a byl tak předán celý objekt s plným vybavením,včetně prádelny. Začal pracovat ženský pěvecký soubor Oktet a v září byl založen tenisový oddíl "Bates".První leden 1976 byl počátečním dnem integrace obcí Bartošovic a Hukovic. Celkový počet obyvatel 1643, z toho v Hukovicích 328. Do konce roku byla ukončena hrubá stavba přístavby základní devítileté školy. V únoru 1978 byla stavba ukončena a předána do užívání. Od roku 1978 se součástí ŠZP VŠV stala kovodílna, byla subdodavatelem VŽKG Ostrava. Vyráběla šnekové přihrnovače a hrabicové dopravníky pro senážní věže. Zároveň prováděla jejich montáž po celé republice. Součástí podniku byla i dřevodílna. V roce 1978 prováděl Svazarm opravy v pískovně, a tak se zde mohly konat "Kontrolní závody československých reprezentantů" v motokrosu. V tomto roce se v pískovně pořádal ještě krajský terénní motokrosový závod.23.2.1980 byla slavnostně předána po generální přestavbě ZDŠ, byly provedeny přesuny pošty a MNV v budově č. p.135. V 80. letech narůstá aktivita v oblasti sportu a tělovýchovy. Aktivně pracuje ZRTV TJ Sokol, Svazarm. (kynologové pořádali II.celostátní přebor ve výkonu služebních psů). Svazarm byl nadále nájemcem pískovny a další motokrosové závody nesly od roku 1983 název "Písková rokle". Žáci školy postoupili do celostátního kola Poháru rozhlasu, v Běhu deníku Práce, družstvo chlapců zvítězilo v krajském finále a 5 žáků školy se stalo přeborníky okresu v lehké atletice. Organizace pořádaly řadu kulturních a společenských akcí. 12.6.1983 byla zahájena výstavba zdravotního střediska a do konce roku byla ukončena hrubá stavba. Na hřbitově byla adaptována smuteční místnost.28.10.1983 byla otevřena Stanice pro záchranu sov a dravců. Zpočátku měla stanice k dispozici 15 voliér o rozměrech 3 x 3 x 3 metrů, zahradní domek s přípravnou krmení, místnost pro chov laboratorních zvířat.Hlavním úkolem v roce 1984 zůstala výstavba zdravotního střediska, opravovalo se schodiště v zámku, bouraly se stavby hospodářských budov u mlýna na Odře. ZDŠ připravila pro občany soutěž generací - 1. ročník štafetového běhu 100 x 1000 metrů. Celkem se běhu, který trval 8,5 hodiny, zúčastnilo 236 běžců. Nejstarším účastníkům bylo přes 60 let, nejmladší nechodil ještě do školy. V samotném závodě zvítězili dospělí, ale zvítězili všichni, kteří se zapojili.V roce 1984 dobudoval ŠZP VŠV velkokapacitní teletník pto 850 kusů zvířat. V závěru roku 1985 byl zahájen provoz internátní školy pro 56 dětí a 7 vychovatelů z Namibie v zámku a základní škole. V roce 1986 byla po 40 měsících dokončena výstavba zdravotního střediska v celkové hodnotě 2 359 000 Kč. V roce 1987 byla zahájena výstavba sportovišť základní školy,travnaté hřiště pro kopanou, víceúčelové hřiště s běžeckou dráhou. Dále byla provedena rekonstrukce elektroinstalace v zámku a v sále Osvětové besedy, regulace části Bartošovického potoka.V roce 1988 byla provedena úprava potoka směrem k zámku a na horní konec.Byla ukončena výstavba sportovišť. Děti z Namíbie opouštějí obec,stěhují se do Prachatic.Výborné výsledky dále získali žáci školy ve sportu. Zdatné děti - soutěž 5. tříd, žáci zvítězili v okrese, v republice obsadili 19.místo.V roce 1990 pokračovaly práce na regulaci potoka, byla provedena úprava a výsadba zeleně na hřbitově. Proběhla demolice "panské " sýpky z 2. pol. 18. století na Zámeckém dvoře. Kamenný erb Podstatských z Prusinovic byl odvezen do Vlastivědného muzea v Novém Jičíně.

Historie obce Bartošovice 1991-1998

V roce 1991 se obec přihlásila k programu "Obnova vesnice". K 30.6. bylo zrušeno oddělení jeslí v mateřské škole. Byla zahájena privatizace provozoven Jednoty (potraviny, textil, restaurace). Soukromé podnikání se rozšířilo na 27 zařízení (především v oboru služeb). Byla dokončena 4. etapa regulace potoka. V dubnu roku 1992 prodal obecní úřad "Národní dům" a po rekonstrukci objektu byla v listopadu téhož roku uvedena do provozu pekárna. Základní škola na základě projektu byla přijata mezi 22 škol České republiky, které byly zařazeny do projektu "Zdravá škola". Ve škole vzniká nové Fit centrum - jako první zařízení tohoto druhu na školách okresu. Z kulturních akcí se konal I. ročník "Srazu nerodáků" s pouťovou zábavou. Tato úspěšná akce se stala prvním krokem k založení nové tradice "Setkání padesátníků" konané každoročně v době konání bartošovické pouti. Osvětová beseda začala vydávat "Bartošovický občasník", který se po čase stal pravidelným měsíčním periodikem s názvem "Zpravodaj Bartošovic". ŠZP vrátil v rámci restitucí 530 ha půdy. Nově byla vybudována linka k údržbě traktorů s mazací a mycí linkou s uzavřeným oběhem vody. Na byty byla rekonstruována budova bývalé STS. V roce 1993 byla provedena rekonstrukce obecních bytů v kolonii a vybudována čistička odpadních vod. Bylo započato s rekonstrukcí kabin na hřišti. Školní sportovní klub začal samostatně organizovat odpolední a večerní sportovní činnost v tělocvičně a posilovně. Kino a knihovna přešlo pod správu obce. Velký úspěch měl první obecní bál s předtančením profesionálních tanečních párů i tanečního souboru žáků školy. K poslechu a tanci hrála skupina Pavla Nováka. Změny nastaly v Mysliveckém sdružení 14. prosince 1993 bylo Myslivecké sdružení Bartošovice samostatně registrováno. 29.března 1994 soudním rozhodnutím zůstal zámek definitivně v majetku obce. Stromy v zámeckém parku byly napadeny chorobou a tak muselo být vykáceno 35 vzrostlých jilmů. Další práce pokračovaly na rekonstrukci kabin, byla vybudována místnost bufetu a sociální zařízení. Občané měli v obci k dispozici pobočku České spořitelny, bylo otevřeno řeznictví v části přestavěné hasičské zbrojnice. V pískovně na horním konci obce se začal opět těžit písek. Od školního roku 1993-94 začaly všechny děti z Nové Horky opět navštěvovat naši základní školu. Podařilo se zajistit výuku hry na hudební nástroje v základní škole, aby žáci nemuseli dojíždět. V soutěži Zdatné děti získali žáci 5. třídy opět přední umístění v republice, skončili na 6. místě. V roce 1995 probíhala přestavba obecního domu č.p. 320, generální oprava vodovodu v domě č.p. 138. Na opravu střechy a fasády zámku bylo v tomto roce vydáno 792 151,- Kč. Po 40 letech se přestěhovala školní jídelna do zámku a budova č.p. 148 i se školními dílnami a částí přístavby kotelny byla vrácena v restituci. Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce 1995 přestěhován vojenský raketový útvar do Frýdku-Místku (z Hukovic - Lapače). V roce 1996 pokračovaly práce na opravě fasády zámku. V domě č.p. 320 bylo adaptováno 5 obecních bytů s čističkou odpadních vod. Na základě velkého zájmu obyvatel obce bylo rozhodnuto o plošné plynofikaci obce. Byl zpracován projekt. Soutěž Zdatné děti se z 5. třídy základních škol přesunula do 6. třídy a v tomto roce naši žáci získali opět vynikající umístění v rámci republiky skončili na 2. místě. V roce 1997 se hlavní akcí roku stala oprava omítek dvou stran a střechy zámku. Náklad vzrostl na 1 400 000,- Kč. Pokračovala plynofikace obce. Nákladem 3 350 000,- Kč byla vybudována vysokotlaká přípojka plynu, včetně regulační stanice. Byla zahájena I.etapa výkopu středotlakých rozvodů na dolním konci obce nákladem 5 950 000,- Kč. Nezapomenutelným, nejen pro občany naší obce, zůstane červenec roku 1997, kdy území celé republiky postihly rozsáhlé povodně. Svůj účel splnily vystavěné hráze a regulované části Bartošovického i Hukovického potoka. Podle odhadů zachytila hráz na horním konci obce více než 1 000 000 kubíků vody. Hráz mezi naší obcí a Sedlnicí se naplnila po okraj. Tato hráz, které se v předcházejícím období nepřikládal význam, chránila obec obrovskou měrou před pohromou. Zadržela 350 000 kubíků vody. Hráze nápor vody vydržely. Na dolním konci obce byly zatopeny rodinné domy vodou z řeky Odry a poškozených hrází rybníků. Na horním konci obce, kde nebyla provedena regulace potoka, zatopila voda několik rodinných domů. Katastrofické záplavy na Severní Moravě byly označeny za stoletou vodu. Na Lysé hoře je překonán stoletý srážkový rekord, 6.7. spadlo na metr čtvereční 234 litrů vody. Povodní byly způsobeny velké škody na majetku obce, občanů a zemědělských porostech. V lednu 1999 byla zahájena II. etapa plynofikace ze středu obce směrem na horní konec. Akce byla předána včetně oprav komunikací v měsíci srpnu. V průběhu roku byla opravena Meinertova hrobka. V zámeckém parku byly vybudovány chodníky v délce 1,5 km.

1999 - výročí založení obce - 600 let Bartošovice

3. červenec 1999 se stal významným dnem pro naši obec. V rámci oslav 600. výročí založení obce uspořádala TJ Sokol I. ročník fotbalového turnaje starých gard "O pohár starostky obce", na sále OB vystoupila Borovanka a lidový vypravěč. Oslavy 600.výročí založení obce vyvrcholily vysvěcením obecních symbolů v kostele sv. Petra a Pavla. Poté následovalo slavnostní setkání představitelů obce, zástupců spolků a organizací, starostů okolních obcí v prostorách zámku. Téhož dne proběhlo setkání "padesátníků" a pouťová zábava v prostorách zámku. Při příležitosti 600. výročí založení obce byla vydána publikace o historii obce, vlaječky, samolepky a další propagační materiály. V tomto roce byla provedena oprava kostelních hodin, na kterou přispěli občané formou veřejné sbírky. Po několika desítkách let byly kostelní hodiny opět zprovozněny. V závěru roku se obec Bartošovice stala členem sdružení obcí - Region Poodří. Byla zpracována strategie rozvoje obcí se zaměřením na cestovní ruch a turistiku. 18.12.1999 se konal v místním kostele vánoční koncert dětského pěveckého souboru Ondrášek z Nového Jičína. V roce 2000 byla zahájena III. etapa plynofikace, čímž byla ukončena plynofikace celé obce. Bylo vybudováno dílo v hodnotě téměř 18 mil. Kč. Zplynofikována je i většina obecních objektů a bytů. Na jaře byla zahájena rekonstrukce zámeckého parku. Stromy přestárlé a poškozené byly vykáceny, místo nich byla provedena náhradní výsadba 100 kusů stromů a 2300 keřů. Terénní úpravy a založení trávníků bude průběžně pokračovat. V zámku byla provedena oprava balkónu s položením dlažby. Na podzim byla zahájena poslední etapa regulace Bartošovického potoka pod hrází na horním konci obce. V tomto roce byl připraven projekt kulturních a sportovních akcí pod názvem: "Vraťme obci společný kulturní život a tradice, bavme se sami." Cílem projektu bylo organizačně propojit činnost současných aktivních spolků v obou částech obce a vytvořit z nich tým, který se bude podílet na organizaci akcí v obci. Vstup do Nového roku 2000 byl zahájen Silvestrovskou zábavou v Hukovicích a následovala plesová sezóna. Jarní měsíce byly věnovány akcím zaměřeným na ochranu přírody, na úklid obce. 30. duben - v dopoledních hodinách II. ročník "Bartošovických okruhů" v délce 5, 10, 15 km. Trasy jsou určeny pro všechny věkové kategorie a jsou vedeny po okolí obou částí obce. Ve večerních hodinách byl uspořádán v areálu ve středu obce I. ročník "Sletu čarodějnic" a stavění máje. Akce s nebývalým úspěchem a účastí. 24.června se konaly "Hry bez venkovských hranic", účastní se obce Regionu Poodří - Bílov, Kujavy, Pustějov, Hukovice a Bartošovice. Soutěžilo se v netradičních disciplínách - hod řepou, válení sudů, lovení kaprů, dojení, stavění stohu slámy a hod syrovými vejci. I přes nepřízeň počasí velice zdařilá akce. 1.7. tradiční setkání "Padesátníků" s pouťovou zábavou v zámku. 5.7. II. ročník v kopané starých gard "O pohár starostky obce". Ve dnech 20. - 22. 10. proběhla výstava ovoce a zeleniny, spojené se soutěží o "Jablko vesnice". Vystavovalo se ovoce, zelenina a ostatní výpěstky a produkty našich občanů. Ženy z obou částí obce napekly tradiční koláče (pecáky). 28. 10. proběhl Den otevřených dveří ve Stanici pro záchranu živočichů s otevřením nových prostor. Rovněž v těchto dnech probíhal tradiční výlov rybníka. Byly připraveny rybí speciality a občerstvení přímo u rybníka nebo v reprezentativních prostorách zámku.

Historie obce Bílov

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896-1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Historie obce Bravantice

Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370. Roku 1478 se stal spolumajitelem Bravantic polský šlechtic Jan z Chobran, který držel tvrz a panství bravantské až do roku 1602. Mezi pozdějšími držiteli panství jsou uváděni hrabata z Vrbna (1651-1722), svobodní páni Řeplínští z Berečka v letech 1722-1797 a od roku 1835 Blucherové z Wahlsttatu. Velkostatek byl roku 1926 zčásti zredukován pozemkovou reformou, kdy z něho vznikl bravantský a zbyslavský zbytkový statek. V roce 1945 byl zkonfiskován. Po zrušení vrchnostenské správy byla obec součásti okresů Opava (1850-1855, 1868-1896), Klimkovice (1855-1868), Bílovec (1896-1960) a od roku 1960 okresu Nový Jičín. V letech 1850-1899 podléhala okresnímu soudu v Klimkovicích, pak soudu v Bílovci a v Novém Jičíně. Za první republiky byly v Bravanticích dvě samostatné německé školy a česká menšinová škola Bravantice byly až do osdunu Němců roku 1945-46 německé. V obci žilo od vzniku ČSR asi 15 rodin českých zemědělských dělníků. Po osvobození byly Bravantice postupně osídleny českým obyvatelstvem z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších míst a z Volyně. V roce 1979 se obec Bravantice stala místní části města Bílovce. V roce 1998 bylo v obci referendum, které rozhodlo, že k 1. 1. 1999 se obec Bravantice znovu osamostatnila.

Ze života obce Bravantice

Úvodem  bych si nejprve dovolil čtenáře seznámit s historií obce Bravantice, neboť se domnívám, že málokdo ví něco o jejím vzniku. Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370.  Již v létech 1270 až 1280 zde přivedl jistý HANKE pocházející z Porýní-Vestfálska celkem 32 rodin a založil po obou stranách vodního hradu, (jedná se o budovu, ve které sídlilo vedení Státního statku) jehož vznik se datuje k 9. století, BROFANSDORF, později BROSDORF, což znamená Bravantice. Bravantický zámek byl vystavěn k ochraně severojižní obchodní cesty proti loupežným přepadením. Úkolem hradního pána a posádky bylo dbát na pořádek a bezpečnost.
Do roku 1945 se na zámku vystřídali různé šlechtické rody, z nichž nejznámější je rod Blucherů. V obci bydlelo celkem 1.187 obyvatel.
Na jihozápadním okraji se vybudovala umělá vodní nádrž pro hospodářské účely. V roce 1949 se v obci založilo JZD, které se později stalo součástí Státního statku Bílovec. V roce 1979 se staly Bravantice místní částí města Bílovce. V roce 1998 se v obci uskutečnilo referendum, které rozhodlo, že se obec Bravantice k 1.1.1999 znovu osamostatnila. Výsledek referenda byl jasným znamením o necitlivém postoji města Bílovce. Nechci hodnotit období 20-ti let, protože si myslím, že mimo dvou akcí ve prospěch Bravantic není ani co hodnotit. Jedna akce byla nedokončená výstavba nákupního střediska v roce 1988 a druhá v roce 1998, kdy u příležitosti výročí 100 let založení základní školy byla opravena fasáda. Nejvíce se na obci projevily záplavy v roce 1997, neboť ještě v současnosti se občané potýkají s jejími následky.
Od roku 1999, kdy se obec Bravantice osamostatnila, se máme čím chlubit. Ještě ve stejném roce se rozjely přípravy k plošné plynofikaci celé obce. Následovalo alespoň částečné vybavení Sboru dobrovolných hasičů, kterým se v prvé řadě zakoupilo hasičské vozidlo, které splňuje požadavky jak na technický stav tak i na vybavenost. Zde je nutno podotknout, že mimo zabezpečení výjezdu k požáru či živelným pohromám se tato organizace stará i o různé kulturní vyžití z nichž nejznámější je tradiční zábava ?Pochování basy?. Dále zde působí myslivecké sdružení Sezina, Svaz českých rybářů, Sokol a další drobné zájmové skupiny, které rovněž pořádají kulturní akce. Jinými slovy bych si dovolil vyjádřit svou spokojenost nad tím, když se nám daří. Je to známka toho, že začínáme žít a zvedat hlavu. Existuje již veliká řada akcí, kterými se můžeme pochlubit. Jen ve stručnosti uvádím, že jsme pro děti vybudovali nové školní hřiště, zplynofikovali ZŠ a MŠ, je vybudována  kompletní plošná plynofikace a další.
V letošním roce, tedy v roce 2002, máme před sebou dva veliké cíle. Jeden je ten, že připravujeme prostor pro slavnostní odhalení pamětní desky  bývalému rodákovi  Bravantic, Antonu HANKEMU, který jako významný člen speleologické společnosti v Terstu objevil rozsáhlé podzemní jeskyně na rozhraní hranic mezi Itálií a Slovinskem. Jedná se o oblast ŠKOCJANSKÝCH jeskyní, která byla zanesena do seznamu světového  dědictví UNESCA. Slovinská republika kvůli mimořádným přírodním a kulturním hodnotám prohlásila v roce 1996 oblast Škocjanských jeskyní za oblastní park. Také hrob Antona Hanke je podle článku 6. tohoto zákona prohlášen za kulturní památku.
Druhý cíl je započatí s generální opravou místní komunikace na malé straně. Je to jen částečný výčet akcí, které jsou připravované a průběžně řešené. Do dalšího období máme záměr na využití celého zámeckého areálu. Bude se především jednat o vybudování Domu s pečovatelskou službou, vybudování bytů ze stávajících objektů, kompletní vyčištění zámeckého parku tak, aby mohl sloužit široké veřejnosti, vybudování turistické ubytovny, propojení cyklostezky s okolními obcemi a mnoho dalších záměrů tak, aby se do obce Bravantice vrátilo kulturní a veřejné dění. Je to mnoho práce, ale jestliže jsme v průběhu 3 let dokázali, že to jde, myslím, že postupně se nám splní vše.
Starosta obce Bravantice Ivo Kočíš

Emauzy - historie

Emauzy vznikly parcelací vrchnostenského dvora v r. 1786. Založil je kníže Karel Lichnovský. Do r. 1848 patřily k oderskému panství. Od r. 1850 se staly částí obce Vražné. Dnes má osada podél silnice I/47 v k.ú. Vražné u Oder přibližně 45 obyvatel.

Historie Hukovic

Od roku 1411 jsou Hukovice uváděny jako součást štramberského panství. V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím odúmrť. Jako první držitelka se uvádí Kateřina z Rýzmburka. Od roku 1411 spolu s Bartošovicemi vlastnil i Hukovice rytíř Drslav z Ochab. V roce 1466 jeho synové Jan a Jindřich z Ochab vešli ve spolek. Janův syn Jonáš Zochas se psal z Hukovic. Hukovice přešly v roce 1480 na Václava Belka z Čeplu. Janův syn Jan prodal panství v roce 1522 Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Od roku 1550 byly Hukovice biskupským lénem (vyměněny za Žatčany). V držení Sedlnických z Choltic byly Hukovice do roku 1608, kdy je vlastnil Bernard Sedlnický z Choltic. Zůstal svobodný, bez dědiců. Po jeho smrti přechází Hukovice jako odumrlé léno na olomoucké biskupství. Držitelem Hukovic byl ustanoven hrabě Maxmilián z Dietrichsteina, po něm v roce 1618 získal panství Jiří Berg z Bergu, po jeho smrti jeho zeť Jan Orlík z Lažiska. V roce 1651 nabyl statek Jan Mikuláš Reier z Hornberka, vrchní správce statků biskupských a velitel na Hukvaldech. Po něm v roce 1670 jeho synovec Jan Bedřich Reiter z Hornberka. Ten je zanechal svému synovi Ferdinandu Mikulášovi. Ten statek prodal v roce 1679 Janu Tetzlernovi. Po jeho smrti Hukovice zdědil v roce 1727 Jiří Antonín Karel, v roce 1737 bratři Jan Bedřich a Josef. Josef přenechal svůj podíl Janovi. V roce 1789 dědil panství Leopold z Tetzlernu. Po jeho smrti v roce 1792 přešly Hukovice opět jako odumrlé léno na olomoucké arcibiskupství. Toto je prodalo velkoobchodnické rodině Čejkům z Badenfeldu. V roce 1877 přecházejí Hukovice z držení Karla Čejka z Badenfeldu sňatkem dcery Leonie do držení rodiny Skrbenských z Hříště. 12. ledna 1863 se na panském sídle v Hukovicích narodil Lev Skrbenský z Hříště, který se stal arcibiskupem pražským, pak arcibiskupem a kardinálem olomouckým. Ten pomohl majitelům panství a farníkům k obnovení samostatné katolické fary v Hukovicích. Roku 1911 byly Hukovice propuštěny z bartošovické farnosti. Byla postavena nová farní budova. Po roce 1918 kardinál Lev Skrbenský z Hříště abdikoval. Jeho rezidencí do jeho smrti v roce 1934 byl zámek v Horní Dlouhé Loučce u Uničova. V roce 1877 koupil od Skrbenských statek Josef Heissig. Po jeho smrti v roce 1888 Richard a po jeho smrti od roku 1921 jeho syn Reinhold. V této době měl statek 110 hektarů, patřil k němu zámeček, dvůr a lihovar. V roce 1652 se uvádí kostel dříve zcela dřevěný polorozpadlý. V roce 1659 nechala kostel obnovit a rozšířit z pevného materiálu (kámen) manželka Mikuláše z Hornberka Regina. V roce 1765 byl z církevních peněz v barokním slohu kostel zcela nově postaven. Stojí na vyvýšenině uprostřed hřbitova. Chrám je prostorný s připojenou věží, byl se dvěma zvony. V roce 1826 byly do kostela zabudovány nové varhany. V roce 1839 byl kostel od základu zrestaurován. Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se živilo zemědělstvím. Řemeslníci, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla válkami a morem. V roce 1704 byla původní tvrz přestavěna na šlechtické sídlo z pevného materiálu. Jednopatrová budova měla sedm pokojů. U sídla byl krásný dvůr s dobrým chovem krav a také ovčín s ušlechtilým stádem. V obci byl pivovar, palírna kořalky a dva větrné mlýny. V řemeslech tu byli obuvníci, krejčí, zedníci. V roce 1805 po bitvě u Slavkova bylo přikázáno umístit v obci raněné vojáky. Ve šlechtickém sídle nebylo pro raněné dostatek místa, byli umístěni také v selských domech. Ve vesnici se od nakažených vojáků rozšířila epidemie tyfu. Uvádí se, že v Hukovicích následkem epidemie nezůstal muž ve věku nad 40 let. Na hranici vesnice, na místě zvaném Lapač, u cesty z Moravské Ostravy do Nového Jičína stál prostorný hostinec. Byla tam dobře zařízená kuchyň a sklep, o nedělích tam chodilo mnoho výletníků z okolí za zábavou. Obecní pečeť pocházela z roku 1749.

Kostel Navštívení Panny Marie, Hukovice1.leden 1976 byl počátečním dnem integrace obcí Bartošovic a Hukovic. Celkový počet obyvatel k tomuto dni činil 1643, z toho 328 v Hukovicích. Dodnes tvoří místní část obce Bartošovice.

Hynčice - historie

Původně samostatná obec Hynčice ( Heinzendorf ) se poprvé v historických pramenech připomíná kolem r. 1374. V Hynčicích se narodil nejvýznamnější rodák mikroregionu Odersko i celého Moravského Kravařska,  světoznámý vědec v oboru dědičnosti Johann Gregor Mendel (1822-1884). Jeho rodný dům č.p. 69 se zachoval, v současnosti je majetkem nadačního fondu Rodný dům Johanna Mendela, který realizoval v letech 2002 - 2007 celkovou rekonstrukci objektu pro kulturní a společenské účely jako " Návštěvnické centrum venkovského regionu Moravského Kravařska " . V plném provozu je od turistické sezóny 2008.

Stručné dějiny farnosti Kujavy - únor 1968

Stručné dějiny farnosti Kujavy - únor 1968

Farnost je velmi stará. Původně ji tvořily dvě osady. Starší, založená na slovanském právu: Kugiawa a blízko ní – na německém právu kol r. 1293 vzniklá „Ves Klementova“ (Clementis villa), již založil nepochybně téhož roku připomínaný tamnější fojt Clemens. Později splynuly obě osady v jednu obec, při čemž česká část se poněmčila a obec nesla jméno Clemendorf, Clementendorf, z toho pak Klantendorf. V listinách je poprvé jmenována r. 1337.

První známý farář kujavský je Matěj okolo r. 1510. Bernhard ze Žerotína, protestantský majitel tamních statků ho odstranil. Zdá se, že na nějakou dobu zůstala kuracie neobsazená. R. 1588 dosadil sem protestantský pán Jan Skrbenský Hřiště pastora Šimona Prokopa. R. 1594 na zákrok biskupa Stanislava Pavlovského byl vystřídán katolickým farářem Jiří Sokolem, ale jen do r. 1619, kdy byl od protestantů vypuzen. Za 30-ti leté války a po ní byl nedostatek far a tehdy od r. 1623 byla duchovní správa z Kujav rozšířena vedle stále spravovaných Hl. Životic a Pustějova i na Suchdol a Butovice. Když za války byla zbořena i kujavská fara, byla farnost spravována od kněží augustiniánů z Fulneka od r. 1625 – 1666. Jedním z administrátorů byl Pavel Brossmann, pozdější probošt ( † 1672).

Ke konci války přešel patronát od „povstaleckých“ pánů na olomouckého arcibiskupa. Po znovupostavení fakry (1666 ?) byl v Kujavách opět ustanoven duchovní pro správu Kujav, Hl. Životic a Pustějova; do r. 1689 byli to kněží z august. kláštera z Fulneku. Jeden z nich, Ignác Gebel, přestavil dřevěnou faru a postavil nynější kostel v Hl. Životicích r. 1686.

Roku 1784 se Hladké Životice a Pustějov stávají lokaliemi, když před tím byly z Kujav spravovány asi 160 let. Na místo toho byly Kujavám přiděleny Pohořílky. Od r. 1789 převzala patronát Náboženská matice.

Jmenný seznam kněží:

1337 Thilo (? neví se, zda to byl kněz nebo soudce)
1510 Matouš; do 1588 farnost patrně bez duchovní správy
1588 – 1594 pastor protestantský Šimon Prokop
1594 - 1619 Jiří Sokol, kněz katol., od protest. vypuzen
1525 – 1666 farnost administrována z august. kláštera fulneckého.

Po znovupostavení fary r. 1666 jsou na ní administrátory ještě kněží z ful. kláštera:
1666 – 1671 Karaninský kanovník
1671 – 1672 Jeroným Smišek
1672 – 1675 Augustin Richter
1675 – 1681 Jan Wolný
1681 – 1683 Franz Krumpholz
1683 – 1689 Jan Ignác Gebel ( † 1694 jako probošt)

Jím končí řada kněží augustiniánů a nastupují na kuj. faru kněží světští:
1689 – 1690 Šimon Doležel
1690 – 1701 Jan Valentin Brauner
1701 – 1725 Karel Josef Gerth
1726 – 1740 Ondřej Ferdinand Jedek
1740 – 1747 Matin Bauherr
1747 – 1750 Řehoř Vilém Zeno Eques von Dennhof
1751 – 1763 Antonín Schwanzer
1764 – 1768 Antonín František Freyheit
1768 – 1778 Berhard Aug. Wach, byl velmi oblíbený
1778 – 1781 Josef Kinauer, byl před tím prefektem kněžského semináře v Olomouci, učený, odstraňoval zlozvyky a pověry ve farnosti, ale reformoval i liturgii (četl německy epišt. a evangelium při mši svaté pozměnil si obřady svatební aj.), až nakonec byl obžalován u ordináře a suspendován.
1781 – 1783 farnost administrována kooperátory Demel a Mück
1783 – 1785 dosazen zase Kinauer
1785 – 1793 kooperátoři Mück, Olbrich, Brossmann
1793 – 1830 Josef Friedel
1831 – 1856 Jan Grün
1856 – 1871 Ferd. Kuhn
1871 – 1885 Josef Jakusch
1885 – 1895 František Jüstel
1896 – 1906 Jan Hückel
1907 – 1913 František Olenek
1913 – 1928 Alois Kowař
1929 – 1946 Heinrich Illichmann
Po jeho odsunutí do Německa konal zde bohoslužby do r. 1948 Mikuláš Šindelář
1948 – 1959 excurrendo z Hladkých Životic Robert Chovanec
1959 – 1962 Antonín Dominik
1962 – 1965 František Navrátil
1966 – 2009 Hubert Šula
2009 Martin Sudora (pocházející ze Slovenska)

Farní kostel sv. Michaela Archanděla v Kujavách.
Původní kostel (datum postavení není znám) vyhořel r.1713. Podle historika Wolného byl kamenný s kamennou klenbou a s věží nahoře rovnou na způsob cimbuří. Po znovu vybudování kostela byl strop v lodi rovný z prken. Hlavní oltář sv. Michaela, boční P. Marie a sv. Anny. Křtitelnice stála uprostřed lodi. Na věži byly 2 zvony z r.1713 a umíráček, v sanktusové věžičce zvon z r.1768. Dva větší zvony byly původně již v kostele před vyhořením z datem 1490. Ale při požáru byly zničeny a byly přelity r.1713. Všechny tyto zvony byly přeneseny do nynějšího kostela.

Nynější farní kostel:
Farář Friedel usiloval od r.1797 o stavbu nového kostela. Napoleonské války ho zdržely (po bitvě u Slavkova 2.12.1805 táhlo přes Kujavy ruské vojsko a tyfem byli kujavští nakaženi tak, že během 81 dnů bylo 74 pohřbů). Přesto dosáhl toho, že ještě dva dny před svou smrtí († 9.9.1830) byl položen základní kámen k nynějšímu kostelu. Za jeho nástupce faráře Jana Grüna byl rozebrán starý, chatrný kostel a postaven nový r.1833.

Je ve slohu pozdně románském (v současnosti ho památkáři nazývají „empírový“). Loď i kněžiště je půdorysu obdélníkového rozměru 34x14,50m. Krytina je z pálených tašek, čtyřhranná věž má nízkou plechem krytou střechu. Kostel je opatřen 2 hromosvody. Do kostela vedou 2 vchody: Hlavní a vedlejší, t.č.nepoužívaný. Jiný vchod vede do sakristie.

V předsíni kostela hned u hlavních dveří na podlaze je velká kamenná deska označující patrně místo, kde jsou uloženy tělesné pozůstatky některých kněží. Po pravé straně předsíně vede schodiště na kůr, po levé je místnost-depositář, kde je též uskladněn pěkný "betlém". Interiér kostela udivuje svou velebnou jednoduchostí, prostorou a výškou, která je znásobena mohutnou půlkulovou cihlovou klenbou nad celou chrámovou lodí. V lodi jsou dvě velká půlkruhová okna s obyčejného skla, zdobená křížem s modrého skla a menším vyobrazením sv. Jana Boska a v druhém okně sv.Teresie od Ježíška. V lodi je 32 pevných, pohodlných dubových lavic (na třetí z leva je vyrytý rok pořízení 1833). Dva boční oltáře: na levé straně s obrazem Růžencové P. Marie, na pravé sv. Josefa. Dále je na levé straně kazatelna, na pravé tvoří protějšek sousoší sv. Jan Křtitele se křtem Páně. Nad ním je mramorová křtitelnice. Vedle křížové cesty je tu ještě na bočních stěnách socha sv. Alžběty a sv.Antonína, vzadu pak socha Krista, přítele mládeže. Vzadu ve výklenku, který vznikl ze zrušeného bočního vchodu je oltářík s P .Marií Lurdskou, na protilehlé straně ve stávajícím bočním vchodu je podobný oltářík B.Srdce Páně. - Na kúru jsou víc jak 100 let staré varhany, několikrát přestavované a opravované (naposled v r.1960), ale toho času (1968) jsou z provozu vyřazeny načisto. Dále je tam skříň "farní archiv". Za varhanami na průčelní stěně kostela je půlkulaté okno. Při pohledu z venku tvoří spolu s hlavním vchodem a fasádou jednotný celek.

Kněžiště má po stranách dvě okna a pod nimi je obraz B.Srdce Páně a Srdce P.Marie. Hlavní oltář je dřevěný. Nad svatostánkem (je dolní a horní) je dřevěná zlacená soška P.Marie s Děťátkem. Pozadí oltáře s velkým titulním obrazem sv. Michaela (od Jana Krištofa Handkeho z r. 1751) a sochy sv. Petra a Pavla tvoří dominantu kostela. Prostorná sakristie se starou skříní na paramenta je na levé straně kněžiště. Vchod do sakristie z venku vede přes malou předsíňku.

Na věži byly 3 zvony ze starého kostela a zvonek v sanktusové vížce. Za l.svět.války byly pro válečné účely odvezeny 2 zvony (prostřední a umíráček). V r. 1922 pořízen nový zvon Matky Boží 252 kg, v r. 1932 pořízen umíráček "sv. Barbora“. Tyto dva nové zvony byly však odvezeny za 2.světové války, takže nyní zůstal jen větší zvon sv. Michaela z r.1713 a zvonek v sanktusové vížce z r.1768.

Věžní hodiny byly zakoupeny v r. 1867 (z radnice v Odrách). Je to muzeální stroj, který jež po léta nejde (renovovaný 1885).

R. 1902 věnoval místní rodák Ing.Freisler kostelu novu dlažbu i dřevěnou pod lavicemi. R.1912 dal postavit 48 kamenných schodů od cvičiště ke kostelu. Celý kostel byl naposledy z venku i uvnitř vymalován v r.1960.

Před hřbitovní branou stojí po jedné straně kamenný kříž (1853), po druhé straně Mariánský nevysoký sloup (1900). Božítělová kaplička je jedna. Farní budova je od r.1947 pronajata MNV pro účely školky.

Při slučování obcí byla v r.1960 ke Kujavám připojena obec Pohořílky (Pohořelky, Pohořálky, něm. podle vůdce osadníků Schimmel-a Schimmelsdorf). Církevně jsou Pohořílky spravovány z Kujav již od 1784. Za 30-tileté války byl v Pohořílkách jednoposchoďový zámeček. Při jeho zbourání 1756 našel se tam dveřní kámen s datem 1323, což by mohlo svědčit o velkém stáří osady. Původně byly Pohořílky spravovány ze Slatiny u Bílovce, od 1652-1784 z Bílova (r.1756 nalezl rychtář při kopání studny na své zahradě cínovou nádobu s datem 1551 s papežskými groši. Třetinu použil na pořízení kalicha pro bílovský kostel.) V osadě se nacházela od 1844 kaple ke cti andělů strážných (na místě dřívější věže-zvonice, která pojala 20-30 lidí). Ve vížce byl zvon z r.1756 (68,5kg). R.1917 byl odebraný. R.1918 pořízen nový, ocelový. Na kapličce byla mramorová deska se jmény 6 padlých vojínů z l.svět.války. Po r.1929 bylo povoleno sloužit v této kapli mši sv. asi 5x do roka. Kaple byla zbourána po r.1960, zvon je nyní na hasičské zbrojnici. Dále na místě starého dřevěného kříže postaven 1895 kamenný kříž. R.1962 byl povalen, ale téhož r. znovu postaven (vlastní kříž a korpus není původní). R.1920 postavena ještě kaplička ke cti Nejsv. Trojice a sv. Anny (dnes rozpadlá). Počet obyvatel je v celé obci (i s Pohořílkami) 695, vesměs katolíků (nyní velmi vlažných) a asi 17 čsl, pravoslavných a bez vyznání.

Významné letopočty z historie obce Kunín

1288 -1311

  • majitelem zboží kunvaldského Blud III.

1370

  • rok, ke kterému se vztahovaly oslavy 600- stého založení obce, majitel pán z Kravař, Vok 1369 -1380

1382

  • nejstarší písemná zmínka o obci Kunvald (do roku 1947 název obce Kunvald, později Kunín)

14. - 15. stol

  • náleží ponejvíce ke zboží Starojickému, někdy byl od něj odloučen, jako např. roku 1380 (Ignác ze Žampach)

1464

  • Anna z Michalovic (rod z Cimburka a Jičína)

1497 - 1515

  • Kunvald přísluší ke zboží Jickému

16. stol.

  • Kunvald patří ke zboží Fulneckému

1584

  • vznik kunvaldského statku oddělením od fulneckého panství

1584 - 1621

  • majitelé Estera a Jan Cetryšové z Kyšperka

1592

  • vznik samostatného malého kunvaldského panství

1598

  • soupis moravských pivovarů, na něm uveden i rytířský pivovar v Kunvaldu

1621 - 1653

  • dědictví po Cetryších, majitelem se stává sestra Judita a synové

1653

  • prodej zboží Kunvaldského Gabrielovi hraběti Serényimu, zemskému komořímu za 65.000 zl.
    5. května 1653 - na popud hraběte přesídleno do Skoronic 23 rodin z Kunvaldu

1654

  • postaven u statku Martina Schneidra č. 87 výminkářský dům, zde byly tajně vyučovány děti v bratrské víře

1660

  • velké mrazy natropily mnoho škod

1664

  • majitel syn František, tou dobou čítá zboží kunvaldské 78 36/64 lánu a 237 osídlených domů od konce 17.stol. - náboženská rekatolizace, utužení poddanských povinností

31. března 1691

  • smlouva po smrti Františka hr. Serényiho o rozdělení majetku, statek Kunvald obdržel syn František (brzy umírá), majetek tedy drží vdova Marie Magdalena, rozená hraběnka Thunova, zemřela 1703

1703

  • zboží kunvaldské patří sestře Eleonoře Barboře

1707

  • robotní smlouva, avšak utiskování ze strany správce Dittricha je tak zlé, že poddaní utíkají do Lužic

1714 - 1715

  • řádění moru

1723

  • majitelka Eleonora hraběnka Harrachová, týden po sv. Jakubovi přichází na místa panství tajný kazatel Kristián David, Moravský bratr

1724

  • pokračování tajných schůzek u Davida Nitschmanna

1724 - 1781

  • hromadný útěk poddaných z kunvaldského panství do hornolužického Ochranova

1726 - 1734

  • stavba barokního zámku na místě staré tvrze

1729

  • neznámý olomoucký sochař dodal šest dekorativních soch pro balustrádu

1757

  • Marie Eleonora zůstavila v závěti zboží kunvaldské synovi Františku Xaverovi hraběti Harrachovi

1759

  • ustaven kaplan na řešení situace v Kunvaldě (hromadné útěky poddaných)

1760

  • povodeň

1779

  • povodeň

1781

  • panství přebírá Walburga Harachová, hraběnka Truchsess Zeill - Waldburgová jako dědictví

1783

  • obnovení školy, která byla v Kunvaldě již v 16. století a zanikla v době třicetileté války

1786

  • hrabě Klement Truchsess Zeil, který se zabýval vzduchoplavbou, vypustil svůj balón o tři roky dříve než bratři Mongolfiérové z Francie

1792

  • rozšíření školy na dvojtřídní, přeměna na Výchovně vzdělávací ústav, umístěný na zámku

1797

  • vznik dědičného fojtství

1805

  • řádění tyfu

1807 - 1809

  • ústav v Kunvaldě navštěvuje Palacký

1810

  • F. Biela přijat na Fulnecké panství jako stavitel

1810 - 1811

  • postavení kostela Vyzdvižení sv. Kříže v Kunvaldě

14. září 1812

  • kostel posvěcen

1813

  • ustanovení vlastního kunvaldského faráře

1814

  • uzavření Výchovně vzdělávacího ústavu nařízením Moravského gubernia v Brně. Obnovení německé obecné školy

1816

  • panství mělo 1.634 obyvatel

1829

  • dědické řízení , panství Kunvaldské připadá Bedřichu Emilu Schindlerovi, po jeho smrti roku 1867 se stává jeho nástupcem syn Friedrich Georg Schindler, ten náhle umírá roku 1870

2.pol. 19. stol.

  • založení dvou cihelen a mlékárny v Kunvaldě

1866

  • cholera

1869

  • přistavěny věže ke kostelu stavitelem Chytilem

1872

  • dědicové prodávají panství lankraběti Ernstu Egonovi z Fürstenberka

srpen 1880

  • povodeň

1880

  • 257 domů, 2.105 obyvatel (30 Čechů)

1895

  • zadlužený majitel prodává panství Viktoru rytíři Bauerovi

červen 1896

  • krupobití

1911

  • majitelé Marie, Petr a Viktor Bauerovi, na zámku nejčastěji pobývá Dr. V. Bauer

1920

  • vznik německé měšťanské školy

1. 5. 1921

  • zahájeno vyučování v české menšinové škole

1929

  • elektrifikace obce

1938

  • zřízen obecní vodovod

1942

  • věže oloupeny o všechny zvony

1945

  • blížící se fronta nutí vdovu Bauerovou k odchodu, po odjezdu zůstává zámek zanechán svému osudu

5. května 1945

  • osvobození Kunvaldu

1946

  • odsunuto 1.132 osob do Německa

1951

  • založení JZD v Kuníně

1953

  • počet obyvatel v obci 1.434, kroniku obce píše pan Klement Musil, ředitel ZŠ

1956

  • první televizor v obci si pořídil Richter František

1956

  • oprava zámku, dne 20. 9. 1956 zbořen dřevěný přechod, který spojoval 1. poschodí zámku s místností nad sakristií kostela

1958

  • největší povodeň v dějinách Kunína, pokračovatelem ve psaní kroniky se stává pan Bohuslav Horák

1961

  • ukončení pálení surového lihu v místním lihovaře

10. června 1961

  • otevřeno širokoúhlé kino

22. 7. 1966

  • povodeň

22. 10. 1967

  • slavnostní poklep na základní kámen nové školy (kámen pochází ze Žulové)

1968

  • sloučení JZD se Semenářským státním statkem v Novém Jičíně

1970

  • začlenění Státního statku do školního podniku VŠV Brno

13. září 1970

  • otevření nové základní školy

1970

  • oslavy 600-stého výročí založení obce, navázání družby s obcí Skoronice

1972

  • poslední údaje v první kronice

1975

  • sloučení Kunína s Novým Jičínem, od té doby nebyla samostatná kronika vedena

1980

  • počet obyvatel 1.721

1983

  • pořízeny dva nové zvony do kostela ( 98 kg - tón Fis, 220 kg - tón D)

1986

  • dokončení oplocení obory o výměře 200 ha

1987

  • pořízen třetí zvon (490 kg - tón A), brzy praskl a po roztavení byl znovu ulit

17. 11. 1989

  • klidný průběh revoluce

24. 11. 1990

  • volby do obecního zastupitelstva

6. 12. 1990

  • veřejné zasedání obecního zastupitelstva, starostou zvolen pan František Kojetinský, místostarostkou ing. Milada Mahďáková

1. 1. 1991

  • osamostatnění obce

15. 2. 1991

  • první obecní bál

1991

  • počet obyvatel 1.802, zřízena Chráněná krajinná oblast Poodří, oslava 70. výročí založení české školy v Kuníně, opět začala být vedena kunínská kronika panem Bohumilem Horákem, pamětní knihu daroval obci podnikatel pan Lubomír Merenda

16. 11. 1991

  • první vítání občánků

11. 12. 1992

  • schválen znak a prapor heraldickou komisí ČNR

1. 1. 1993

  • vznik České republiky

15. 7. 1993

  • přiznání znaku a praporu obci Kunín

28. 11. 1993

  • posvěcen prapor místním farářem p. Konrádem Schaffartzikem

26. 8. 1993

  • obecní úřad přemístěn do budovy č. 69 (bývalá horní MŠ)

1993

  • započata plynofikace obce

31. 12. 1994

  • počet obyvatel 1.827

18. - 19. 11. 1994

  • druhé volby do obecního zastupitelstva, starostou znovu zvolen pan František Kojetinský, místostarostkou ing. Milada Mahďáková

1994

  • započata výstavba kanalizace, rok před tím dokončena kanalizace na Suchdolské ulici

jaro 1995

  • dokončena plynofikace obce

květen - říjen 1995

  • výstava obrazů a nábytku pocházejících z kunínského zámku v Okresním vlastivědném muzeu v Novém Jičíně, vydána brožura - Perla moravské barokní architektury"

1995

  • výstavba benzínové čerpací stanice v obci

8. 12. 1996

  • posvěcení rekonstruovaných varhan biskupem p. Františkem Václavem Lobkowiczem

1997

  • vybudována kanalizace se dvěma čistírnami odpadních vod 

17. 5. 1997

  • vysvěcení kaple Fürstenberků

prosinec 1997

  • první otevření hrobky Schindlerů na hřbitově za účelem provedení průzkumu ostatků hraběnky, organizované Okresním vlastivědným muzeem v NJ

31. 12. 1997

  • počet obyvatel 1838

24. 5. 1998

  • pietní akt – mše v kostele k 170. výročí úmrtí hraběnky Marie Walburgy a 200. výročí narození Františka Palackého, odhalení pamětní desky na hřbitově krajany z Leimenu

28. 5. 1998

  • vernisáž výstavy „Mezi srdcem a rozumem – Kunínský vzdělávací ústav“ v Novojičínském zámku 

1. 8. 1998

  • otevření cyklotrasy „Moravská brána“ 

listopad 1998

  • třetí volby do obecního zastupitelstva, starostou zvolen František Kojetinský, místostarostkou Dagmar Novosadová

31. 12. 1998

  • počet obyvatel 1847

10. 7. 1999

  • 1. zámecká slavnost v areálu zámku se slavnostním průvodem kostýmovaných účinkujících, za účelem zviditelnění a upozornění na havarijní stav budovy zámku

21. 7. 1999

  • zámek Kunín byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy převeden do vlastnictví obce

29. 9 1999

  • zastupitelstvem schváleno členství obce v Regionu Poodří

31. 12. 1999

  • na počest nového tisíciletí jsou na pomezí obcí Kunín a Šenov vysazeny stromy (Kunín – vrba, Šenov – jabloň)

31. 12. 1999

  • počet obyvatel 1872

27. 5. 2000

  • slavnostní uložení ostatků hraběnky Marie Walburgy do hrobky na hřbitově, ostatky hraběnky při slavnostní mši v kostele vystaveny v prosklené rakvi, mši sloužil František Lobkowicz

1. 7. 2000

  • 2. zámecká slavnost pojatá jako benefice na záchranu zámku

31. 12. 2001

  • počet obyvatel 1845

1. 2. 2002

  • po rekonstrukci zahájena výroba v cihelně Cidem
  • v průběhu roku 2002zahájen přesun technologií mlékárny do provozu v Ostravě-Martinově

29. 6. 2002

  • v rámci IV. zámecké slavnosti veřejnosti zpřístupněno 1. patro zámku po rekonstrukci

13. 11. 2002

  • volby, starostkou zvolena Dagmar Novosadová, místostarostkou Ing. Milada Turská

22. 11. 2002

  • odhalení pamětní desky u původní obecné školy školnímu inspektorovi a badateli Aloisu Hausotterovi

31. 12. 2002

  • počet obyvatel 1823

28. 6. 2003

  • 1. svatební obřad ve Velkém sále zámku, snoubenci Pavla Šablaturová a Vladimír Vymětal

26. 9. 2003

  • kolaudace zámku po rekonstrukci

31. 12. 2003

  • počet obyvatel 1814

2004

  • ukončení provozu Mlékárny Kunín, výroba přesunuta do Ostravy-Martinova

27. 5. 2004

  • slavnostní otevření zámku, poděkování za obnovu zámku v kostele, za účasti Jeho Osvícenosti Franze-Josefa z Walburg-Zeilu

listopad 2004

  • veřejná sbírka na opravu sochy Panny Marie na kostele, vybráno 83 337 Kč

31. 12. 2004

  • počet obyvatel 1825

1. 12. 2005

  • ukončení provozu cihelny Wienerberger

31. 12. 2005

  • počet obyvatel 1838 

červen-září 2003

  1. rekonstrukce základní školy 

7. 9. 2006

  • založen Klub seniorů

1. 11. 2006

  • volby, starostka Dagmar Novosadová, místostarosta Miroslav Vlček

11. 12. 2006

  • odstřel dvou komínů, bourání starých budov v areálu bývalé cihelny

31. 12. 2006

  • počet obyvatel 1844

červenec-srpen 2007

  • rekonstrukce mateřské školy

31. 12. 2007

  • počet obyvatel 1842

17. 3. 2008

  • schváleno členství v Mikroregionu Odersko

14. 12. 2008

  • návštěva ze Skoronic, vystoupení dětí ze Sokronic pod vedením Marie Holcmanové

31. 12. 2008

  • počet obyvatel 1846

2008-2009

  • zateplení budov základní a mateřské školy

24. 6. 2009

  • ničivá blesková povodeň, zaplavena velká část obce, velké škody na soukromém i obecním majetku (zatopeno cca 250 domů, 15 demolic) 

2009

  • dokončen Dům se sociálními byty, č. p. 33 – 12 bytových jednotek 

2009

  • výstavba povodňových domků, č. p. 461 – 468 a výstavba povodňového bytového domu se 4 byty, č. p. 75

31. 12. 2009

  • počet obyvatel 1890

28. 6. 2010

  • uděleno čestné občanství paní Anni Friedrichové, rodačce z Kunína žijící v SRN

16. - 19. 9. 2010

  • návštěva partnerského města Leimen

31. 10. 2012

  • počet obyvatel 1902

2009-2011

  • obnova obecního majetku postiženého povodní – komunikace, mosty, mateřská škola, zámek a zámecký park, hřiště a šatny TJ, zdravotní středisko, kanalizace, výstavba nových ČOV, chodníky

31. 12. 2011

  • počet obyvatel 1894

14. 9. 2012

  • slavnostní otevření expozice Kunínského muzea na zámku

14. - 16. 9. 2012

  • oslavy 250. výročí narození hraběnky Marie Walburgy a 200. výročí vysvěcení kostela Povýšení svatého Kříže

31. 12. 2012

  • počet obyvatel 1891
  • od 7. 1. 2013knihovna přemístěna do zrekonstruované místnosti na obecním úřadě

Mlékarna Kunín

mlékárnamlékárna

Mlékárna založena v 2. pol 19. st.

Historie zámku v Kuníně

Zámek v Kuníně náleží mezi nejcennější barokní zámky celé severní Moravy a Slezska. Na místě staré jednopatrové tvrze zde v letech 1726 - 1734 nechala hrabata z Harachu vybudovat malý venkovský zámek. Ne velké rezidenční sídlo, ale spíše místo odpočinku členů rodu, který byl svými úřady spojen s metropolemi tehdejší Evropy. Architektem zámku byl věhlasný Johann Lucas von Hildebrandt (autor slavného zámku Belveder prince Evžena Savojského ve Vídni), který celých třicet let působil rovněž ve službách hraběcího rodu Harachů. Pro strýce stavitele, salcburského arcibiskupa Františka Antonína Harracha přebudoval také lezní rezidenci arcibiskupů - známý palác Mirabell. Zahradní průčelí kunínského zámku nápadně připomíná slavnou salcburskou rezidenci. Ne náhodou jí rakouští turisté nazývají také jako "malý moravský Mirabell".

Zámek, kde studoval Palacký


Stavebníky zámku hraběte Friedricha Augusta Harracha a jeho manželku princeznu Eleonoru z Liechtensteinu dodnes v průčelí připomíná nádherný alianční znak manželů. Doba největší slávy však přišla až za vnučky stavitelů Marie Walburgy hraběnky z Waldburg-Zeilu (1762 - 1828). Jedna z největších a nejpozoruhodnějších osobností moravského osvícenství prožila na zámku tragický osud. Již v mládí jí zemřely tři malé děti, rozpadlo se manželství, poslední syn byl otcem odvezen do dalekého Švábska a zahynul ve věku 18 let. Do života nešťastné ženy vstoupili brněnští svobodní zednáři a tajní ilumináti, kteří hraběnku získali pro myšlenky filantropie. Hraběnka na svém zámku zakládá po vzoru Německa vzdělávací a výchovný ústav - filantropinum, který se stane ohniskem vzdělávání v této části Moravy. V ústavu panoval mimořádný duch tolerance. Vedle sebe zde studovaly děti všech sociálních tříd: děti poddaných, sirotkové, děti měšťanů, úředníků, ale i šlechticů, katolíci, evangelíci, židé, chlapci i děvčata ve věku od 5 do 15 let, češi i němci. Je úžasné vědět, že právě zde v bývalém německém Kunvaldu (název vesnice je novodobý, obec byla po 2. světové válce násilně přejmenována na Kunín) získal vynikající základy svého vzdělávání pozdější Otec českého národa a rodák z nedalekých Hodslavic historik František Palacký. Později napsal, že léta strávená na zámecké škole byl "krásný jarní čas života mého".
Výuka na zámecké škole byla však neobyčejně přísná. Začínala již v pět hodin ráno a končila v 19 hodin večer. Učilo se od pondělí do soboty všem předmětům: matematice, přírodním vědám, jazykům, historii, vlastivědě, hudbě, kreslení. Poprvé byla na Moravě zavedena do vyučování gymnastika. Výuka probíhala často v přírodě, byly podnikány výlety na Helfštýn, Radhošť, Lysou Horu. Zde děti stanovaly pod širým nebem, učily se poznávat okolní přírodu a krajinu. Byla zde uplatňována pravidla dietetiky: zdravá výživa, otužování. Na svém panství provedla hraběnka první veřejné očkování dětí na Moravě. Snažila se učinit lidi ve svém okolí šťastnými, hovoří se o alchymii štěstí, sama však své rodinné štěstí nikdy nezažila. Antropologický průzkum ostatků hraběnky ukázal, že žena trpěla krutou Pagetovou chorobou, přinášející nevýslovnou bolest. Posledních deset let svého života byla hraběnka nehybná na dolní končetiny, byl pro ni vyroben velký proutěný koš, ve kterém byla přenášena. Po její smrti ji nenazval nikdo jinak, než "naše dobrá hraběnka".

Další osudy zámku
V závěru svého života se Marie Walburga upnula na syna svého tajemníka malého Friedricha Emila Schindlera . Vychovala jej jako svého nástupce, adoptovala jej a odkázala mu kunínský zámek. Emil Schindler pokračoval ve stopách své příznivkyně, věnoval se lidumilství. Na místě hrobu hraběnky nechal postavit pro svou rodinu zajímavou empírovou hrobku ve stylu otevřené sloupové síně. Tři roky po jeho smrti v roce 1870 prodaly jeho děti zámek a rodina se odstěhovala do dalekých Korutan. Zde nyní žijí poslední dvě ženské členky rodu, povýšeného do šlechtické stavu s titulem Schindler von Kunewald.

Novými majiteli zámku se stala landkrabata z Fürstenberga z rakouské terciogenitury rodu. Pro landkraběte Ernsta Egona(1816 - 1889) zámek koupil jeho bratr, slavný olomoucký arcibiskup a kardinál Friedrich Egon. Zámek nyní sloužil jako letní sídlo členů rodiny, která přes zimu pobývala ve Vídni. Ernst Egon, podobně jako řada jeho příbuzných, byl znamenitým národohospodářem.Jako první člen rodu však uzavřel morganatický sňatek s příslušnicí občanského rodu. Ještě před sňatkem se narodil také jeho syn Josef Friedrich (1860 - 1906) , zvaný Fritz. Ten obdržel jméno landkraběte z Fürstenberga až po dodatečném uzavření manželství rodičů. V rodině však nikdy nebyl považován za rovnoprávného rodem. Fritz, který měl zalíbení pro koně, patřil mezi nejlepší závodní jezdce v rakouské armádě, koně se mu však staly osudnými. Pro dluhy musel zámek roku 1895 odprodat. Krátce poté se oženil s krásnou dcerou podkováře z Kateřinek u Opavy Marií Sdražilovou. Ta svého manžela přežila o mnoho let a zemřela u svých příbuzných na Opavsku v roce 1941. U praneteří landkraběnky byla nedávno nalezena unikání pozůstalost této ženy: osobní předměty, textilie, vybavení jídelny, nábytek, ale také fotografie z majetku kunínských Fürstenbergů, vše pietně uchovávané na půdě jejich domu. Pozůstalost, která zaplnila dva nákladní automobily, byla získána do sbírek zámku v Kuníně, kam se vrátila po 110 letech...
Zámek v Kuníně landkrabětem odprodal podnikatelské rodině rytířů Bauerů z Brna. Také pro ně byl spíše letním a prázdninovým sídlem. Poslední majitel zámku Dr. Victor Bauer(1876 - 1939) zemřel v Kuníně v srpnu roku 1939. Jednalo se o mimořádně zajímavou osobnost. Zaobíral se myšlenkami sjednocené Evropy, udržoval vztahy s Adolfem Loosem (významným rakouským architektem), který měl pro něj vytvořit novou instalaci zařízení na zámku v Kuníně , postavil pro něj slavnou vilu v Hrušovanech u Brna a provedl úpravy jeho sídla na zámečku v areálu brněnského výstaviště (pozemky výstaviště byly v majetku rodu do r.1918). Řadu kunínských sbírek rodina Bauerů přemístila na svůj další zámek ve Spálově na Novojičínku a do brněnského hlavního sídla. Do zámku v Kuníně se nyní navracejí také tyto původní sbírky.

Zámek v devastaci
Na konci války zámek navštívili sovětští vojáci. Na koních jezdili po hlavním schodišti až do nejvyššího patra zámku,obrazy rozbodávali bajonety, nábytek vyhazovali z oken, štípali, pálili, vzácné knihy zámecké knihovny používali jako toaletní papír. Následovaly nájezdy lidí z okolí, kteří v nechráněném objektu vylupovali zámecký mobiliář. Zbytek zubožených sbírek byl soustředěn do místnosti prvního patra, na který se zřítily stropy. Musela být proto povolána armáda, která vytahovala obrazy ze sutin a ty byly rozváženy do depozitářů hradů a zámků. Sbírky ztratily na dlouhou dobu kontakt nejen se zámkem ale s celou oblastí. Zámek sloužil jako ubytovna statku, vývařovna, sklad léků. V 70. letech minulého století měl být přebudován na ubytovnu pro studenty. Na počátku 90. let ale vypadal jako stavební zřícenina, nechybělo málo a zámek byl srovnán se zemí. Zázraky se ale dějí. V roce 1999 se stal zámek vlastnictvím obce Kunín, která se postarala o záchranu této památky. Zámek povstal jako Fénix z popela. V září roku 2001 z Ameriky přicestovali příslušníci rodu Bauerů, kteří poskytli fotografické záběry dokumentující zařízení všech pokojů zámku před válkou... V květnu roku 2004 se Jeho Osvícenost Franz-Joseph hrabě Waldburg-Zeil spolu s vnuky posledního majitele zámku a příslušníky dalších starých rodů zúčastnil velké mše v kunínském kostele Povýšení svatého kříže. Ostravsko-opavský biskup František Václav princ Lobkowicz zde sloužil velké Te deum za obnovu zámku. Zámek otevřel své brány návštěvníkům.

Zámek v Kuníně od roku 1999 až do dnešní doby

Zámek Kunín prošel rozsáhlou rekonstrukcí a postupně se do něj vracejí původní sbírky. Je zde umístěna muzejní zámecká expozice, zřízena letní galerie, informační centrum a restaurační zařízení.

Zámecké slavnosti
V roce 1999 začala Obec, Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně a Historický pěší pluk číslo 7 s tradicí Zámeckých slavností v Kuníně, které se pořádají na upomínku vzletu balónu v zámeckém parku v Kuníně roku 1786, s beneficí, věnovanou obnově a záchraně zámku v Kuníně. Slavnost se každoročně odehrává v areálu zámku, zámeckého parku, přilehlého kostela Povýšení Svatého Kříže a místního hřbitova na přelomu června a července..
Slavnosti se zúčastnilo na tři tisíce návštěvníků, pro které byl připraven celodenní a celovečerní program: návštěvnické vstupy do zámku, parku a na hřbitov s průvodci, historický jarmark v areálu zámeckého parku, ukázky historických řemesel, vystoupení skupin dobové hudby, , vojenské ležení, účast historických vojenských pluků a kostýmovaných účinkujících, zámecká jízdárna,... Samozřejmě nechybělo ani občerstvení.
Atmosféru dne a večera Vám přiblíží alespoň několik fotografií.

Lihovar Kunín

Historické fotografie

LihovarLihovarLihovar LihovarLihovarLihovar

Rok 2012 rokem hraběnky Marie Walburgy

Letošní rok je pro nás z hlediska kuturních akcí a dění v obci velice významný. V tomto roce uplyne 250 let od narození nejdůležitější osobnosti, která kdy v Kuníně žila a působila - hraběnky Marie Walburgy z Truchsess-Waldburg-Zeilu. Toto významé výročí je spojeno s dalšími významnými jubiley, jako je například 200. výročí od vysvěcení kostela Povýšení svatého Kříže, který hraběnka nechala postavit. Zámek si připomene 400 let od nástupu knížete arcibiskupa Marka Sittika z Hohenemsu na salcburský trůn a rovněž 300 let vlády knížecího rodu Liechtensteinů nad Vaduzem - také tato výročí jsou úzce propojena se zámkem.

Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s Muzeem Novojičínska - Správou zámku Kunín a dalšími subjekty a partnery připravit bohatý kulturní program na zámku a v zámeckém parku, který bude celoročně připomínat tato významná výročí. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program koncertů, výstav a slavností, které navštíví zajímavé a významné osobnosti.

Pro realizaci těchto akcí se nám podařilo získat finanční příspěvky Moravskoslezského kraje a Nadace OKD, bez nichž by nebylo možné všechny tyto akce uskutečnit.

V letošním roce se můžete těšit na:

Velikonoční koncert                                                                                     

Neděle 8. dubna v 18.00 hodin - Virtuozní díla Ludwiga van Beethovena pro "nesmrtelnou lásku" – matku zámecké paní z nedalekého Fulneka - v hvězdném podání violoncelisty Jana Škrdlíka.             

Co se jinak o zámku nedozvíte                                                                     

Neděle 22. dubna v 10.00 a 15.00 hodin - Specielní prohlídky zámku s kastelánem pro milovníky památek a historie k Mezinárodnímu dni památek. Letošní téma: hraběnka Walburga. Ptát se můžete prakticky na všechno....                                                           

Písně Nibelungů                                                                                            

Sobota 5. května od 14.00 do 22.00 hodin - V zámeckém parku ožijí hrdinské činy a líté bitvy za svitu ohňů z legendárních eposů, jejichž rukopisy byly po staletí uchovávány v knihovně předků hraběnky Walburgy.                                                                                       

Noc Kostelů                                                                                                  

Pátek 1. června 19.00 do 24.00 hodin - Na Noc kostelů se otevřou kostely na bývalém kunínském panství a také kostel v Kuníně – na památku zakladatelky hraběnky Walburgy. Letos má kostel 200 let. Otevřeny budou i hrobky majitelů panství a část zámku v Kuníně.                                                                                  

Děti provádějí děti                                                                                       

Neděle 3. června od 10.00 do 17.00 hodin - Na Mezinárodní den dětí zve hraběnka Walburga děti na zámek. Dospělé průvodce nahradí děti a provedou své vrstevníky zámkem. Děti dostanou malé dárky a navíc mají vstup zdarma.                                                            

XIV. Zámecká slavnost                                                                                 

Sobota 23. června - Historická freska se spoustou kostýmovaných účinkujících, kejklířů, dobovou hudbou a historickým jarmarkem - zámek se vrátí o staletí zpět a určitě zde potkáte i hraběnku Walburgu....                                                   

Zámecký kinematograf                                                                                 

Čtvrtek 23. srpna - neděle 26. srpna od 20.30 hodin - České a zahraniční filmy v neopakovatelné atmosféře zámeckého parku.                                   

Paní hraběnka slaví narozeniny                                                                    

Sobota 15. září od 10.00 hodin až neděle 16. září od 9.00 hodin - Slavíme 250. narozeniny naší dobré hraběnky Walburgy. Na zámku, v parku, v kostele Povýšení svatého Kříže. Potkáte představitele šlechtických rodů od nás i ze zahraničí, ale především si určitě vyberete z pestré nabídky, kterou Vám nabídneme. Čekají na Vás výstavy, slavnosti růží, jiřinek, kulturní vystoupení a navíc máme pouť !!!

Znamenitá paní hraběnka                                                                             

Sobota 15. září od 10.00 hodin - Vernisáž reprezentativní výstavy, dokumentující život nejslavnější zámecké paní v pokojích 2. patra zámku. Na výstavě se mimo Muzea Novojičínska budou podílet Národní muzeum Praha, Národní památkový ústav, Městské muzeum a galerie Polička, Zemský slezský archiv Opava a Okresní státní archiv v Novém Jičíně.                              

Slavnosti růží                                                                                               

Sobota 15. září od 11.00 hodin a neděle 16. září od 9.00 hodin - Slavnost růží na počest dobré hraběnky Walburgy. Aranžmá růží v zámeckých pokojích v podání předního českého floristy Slávka Rabušice, známého svými skvostnými vazbami a aranžmá květin ze všech velkých hradů a zámků ČR.                                      

Slavnosti jiřinek                                                                                           

Sobota 15. září od 9.00 hodin a neděle 16. září od 11.30 hodin - Výstava a aranžmá jiřinek v kostele Povýšení svatého Kříže k 200. výročí kostela a na památku prvního šiřitele jiřinek v českých zemích a prvního kunínského faráře P. Josefa Turka - letos v provedení zahradníka Jaroslava Kubálka.                                                               

Kunínská pouť                                                                                              

Neděle 16. září od 10.00 hodin - Velkou mši v kostele Povýšení svatého Kříže k 200. výročí kostela a 250. výročí narození hraběnky Walburgy bude celebrovat Jeho Jasnost František Václav princ Lobkowicz, ostravsko-opavský biskup.                                                                                      

Svatováclavská vyjížďka

Pátek 28. září od 13.00 hodin - Pohodová vyjížďka historických automobilů a motocyklů vyrobených do roku 1971 po hradech a zámcích Novojičínska se zastávkou v zámeckém parku v Kuníně. Vyhodnocení nejstaršího a nejkrásnějšího vozidla.

Svatoštěpánský koncert                                                                               

Středa 26. prosince v 18.00 hodin - Tradiční vánoční koncert z děl starých barokních mistrů za svitu svíček na svátek svatého Štěpána.

Více informací o připravovaných akcí hledejte na webových stránkách zámku www.zamek.kunin.cz a facebookovém profilu zámku www.facebook.com/zamekkunin

Historie obce Jistebník

Obec Jistebník vznikla na terase oderské nivy v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století. I když ve svém historickém vývoji prošla složitým obdobím, rybníkářství zůstalo její stálou dominantou. Jistebník leží v blízkosti Ostravy a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase. Malebná krajina, v níž se zrcadlí hladina rybníků, láká nejen k procházkám, ale i cestám za poznáním. Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy se svými porosty rákosu a malými ostrůvky jsou rájem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří. Snadná dostupnost, krása přírody a všestranné služby řadí Jistebník mezi nejnavštěvovanější místa v Poodří.
Jistebník (Stiebnig), Okres Nový Jičín

Samostatná obec rozkládající se v rovině oderské nivy v severovýchodní části okresu při železniční trati Přerov-Bohumín. První písemná zmínka je z roku 1373. Původně náležel Jistebník k panství bíloveckému, pánů z Kravař, později za pobělohorských konfiskací byl zvláštním samostatným statkem. V držení se zde vystřídalo několik rodů - Pražmové z Bílkova, Vilémovští z Kojkovic, Vanečtí z Jemničky, Želečtí z Počenic, Larisch-Mônichové a v 19. století Blücherové z Washlstattu. K rybnikářství se pojí zasvěcení farního kostela ze 16. století sv. Petru a Pavlu, patronům rybářského cechu. Obyvatelstvo se poněmčilo v 17. století v době rekatolizace, německá škola se poprvé uvádí k roku 1660. Vedle německé školy vznikly po první světové válce dvě menšinové školy v letech 1923-1926, obecná a měšťanská.

V meziválečném období se obec proslavila činností jednoho z nejlepších dětských pěveckých sborů v republice "Jistebnických zpěváčků", pod vedením sbormistra a učitele této školy Františka Lýska. V roce 1924 založen místní odbor Matice opavské, řídící české ochotnické divadlo. Jistebník se svým okolím je častým cílem stále většího počtu pěších turistů i cyklistů. NOvě zřízená cykloturistická trasa umožňuje detailnější poznání míst v chráněné krajinné oblasti Poodří, především mezi jistebnickými rybníky, jež se rozkládají od Studénky až po Ostravu a tvoří nádherné lužní háje, které právem lákají nejen návštěvníky, ale také inspirují již několik generací umělců.

Pomník padlým rudoarmějcům
Pamětní deska padlým rudoarmějcům je odhalena 6. května 1950, a to u příležitosti oslav 5. výročí konce 2. světové války. Deska je umístěna na bludném balvanu pod svahem hřbitova, proti úřadovně bývalého MNV (místního národního výboru). Obec byla osvobozena 2. května 1945. Původně byla na bludném balvanu umístěna pamětní deska Hanze Kudlicha, bojovníka za zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku. V červenci 1848 jako slezský poslanec v říšském sněmu ve Vídni předkládá návrh na zrušení roboty. Po dlouhosáhých diskuzích nakonec říšský sněm (31. 8. 1848) jeho návrh přijímá.

Pomník obětem fašismu
Původně pomník obětem 1. světové války odhalen v roce 1922 na počest padlým místním občanům v této válce (1914-1918). Pomník stál na návrší naproti hřbitovnímu vchodu. V roce 1961 byl z něj pořízen pomník obětem fašismu. Byl umístěn do parku proti hostinci ve vesnici (v místě dnešního prostranství před prodejnou Jednoty). Od roku 1975 je přemístěn do areálu zahrady smuteční obřadní síně.

Pomník T. G. Masaryka
Pomník s pamětní deskou "T. G. Masaryk čestný občan obce Jistebníka", připomíná historickou událost roku 1935.
6. března 1935, v předvečer 85. narozenin prezidenta republiky, obecní zastupitelstvo rozhodlo o jmenování T. G. Masaryka čestným občanem obce.
Autorem pomníku, který je od října 1994 umístěn před budovou obecního úřadu, je akademický sochař Miroslav Rybička.
Se jménem prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka je obec spjata ještě těmito událostmi:
V roce 1930, u příležitosti slavnostního otevření, tehdy nově postavené budovy české školy v obci, Výnosem Kabinetu Kanceláře prezidenta Čsl. republiky (ze dne 6. 6. 1930 čís. d./5411/30) a Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty (ze dne 26. 6. 1930 čís. 89224/30-I), se dostává české škole čestného pojmenování "Obecní a měšťanská škola T. G. Masaryka". V prosinci roku 1933, tehdy již po celé republice známý dětský sbor "Jistebničtí zpěváčci" , je prezidentem republiky pozván a přijat v audienční síni na Hradě v Praze. Pěvecký sbor na české škole v Jistebníku zakládá v roce 1929 František Lýsek.

Pomník Petra Bezruče
Dílo akademického sochaře Miroslava Rybičky.
Slavnostně odhalen 23. června 1973 při oslavách 50. výročí české školy v obci.
Petr Bezruč (slezský básník, vlastním jménem Vladimír Vašek), 21. září 1947 Jistebník navštěvuje, a to u příležitosti svého několikadenního pobytu v sousední obci Košatce n. Odrou. V té době slaví své 80. narozeniny. K narozeninám mu zasílá gratulaci tehdejší obecní zastupitelstvo a zároveň jej žádá o svolení, aby jeho jménem mohla být označena nádražní část obce "osada P. Bezruče". Bezruč k tomuto svolení dává. Dodnes se názvu "Bezručova osada" v obci používá, ale zcela neoficiálně. Nikdo nikdy ze zástupců státní správy v obci o oficiální povolení k užívání názvu příslušnou státní instituci nepožádal.

Pamětní deska ZŠ T. G. Masaryka
28. září 1993 byl u příležitosti 70. výročí české školy v obci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (čj. 761/93-SM-28) propůjčen základní škole čestný název "Základní škola T. G. Masaryka". Mramorová deska s tímto označením je na budově školy umístěna od 29. srpna 1996. Autorem desky je akademický sochař Miroslav Rybička.

Kronika obce Jistebník - 2006

Do roku 2006 vstupuje naše obec Jistebník s 1 485 obyvateli, z nichž je 734 mužů a 751 žen. Ti všichni žijí ve 436 domech. Starostou obce je pan Josef Voral.

Na začátku tohoto roku je nejaktuálněji vnímána letošní zima. Oproti řadě posledních zim je už nyní dlouhá - trvá nepřetržitě už od listopadu 2005 se sněhem a náledím, s teplotami okolo -5° C a s často se opakujícími přívaly sněhu. S nimi v obci úspěšně bojuje obecním úřadem letos nově zakoupený traktor s pluhem, jenž trvale uvolňuje a činí průjezdnými místní komunikace. Vždyť sníh je nahrnut až do výšky plotů.

Plesová sezona
Ani letošní mimořádná zima nemůže zabránit pořádání plesů. Letošní plesová sezona je zahájena 21. ledna 2006 plesem chovatelů a pokračuje 28. ledna plesem sportovců TJ Jistebník, pak 4. února obecním bálem. Dne 11. února je dětský maškarní ples a 18. února hasičský ples. Plesová sezona je ukončena 4. března pochováváním basy. Je možno říci, že letošní plesy se vydařily a byly hojně navštěvovány.

Obecní knihovna
I když si mnozí lidé knihy kupují, jsou také ti, kdož si je i pravidelně půjčují, a to i v obecní knihovně. Zde je k začátku roku 2006 registrováno 82 čtenářů, mezi nimi 30 dětí do 15 let. Tito čtenáři knihovnu navštívili 678 krát a vypůjčili si 2.881 knih a časopisů. Z toho bylo 997 naučné literatury pro dospělé a 952 beletrie pro dospělé. Dětští čtenáři si vypůjčili v roce 2005 celkem 365 knih naučných a 567 beletristických. Čtenáři využívají také služeb dosud ještě bezplatného internetu.

V obecní knihovně je v současné době 5.231 svazků, z toho 1.596 naučné literatury a 3.635 svazků beletrie. Kromě toho knihovna půjčuje z okresního regionálního knižního fondu, které se každý rok obměňují. V roce 2005 to bylo 210 knih. Z uvedených údajů vyplývá, že obecní knihovna je v naší obci živou kulturní institucí, účinně sloužící vzdělávacím a kulturním potřebám občanů.
Vedoucí knihovny je v současné době paní Jana Majerová.

Z obecního zastupitelstva
Dne 27. února 2006 se konalo 15. řádné zasedání zastupitelstva obce. Na tomto zasedání byl PhDr. Jaroslav Pleskot jmenován novým kronikářem obce. Zastupitelstvo také schválilo: Dodatek ke zřizovací listině Základní školy T. G. Masaryka v Jistebníku. Dále prodej parcely č. 467 panu Jaroslavu Mamulovi, Jistebník 167. - Směnu části pozemku parc. č. 649/1 v majetku manželů Čopových, Jistebník 453 za část pozemku parc. č. 1323 v majetku obce Jistebník. - Změnu termínu přestavby kuchyně v Základní škole TGM, posunutí na rok 2007. - Návrh investičních akcí na rok 2006: rekonstrukce větší části veřejného osvětlení, dokončení rekonstrukce osvětlení v Základní škole TGM - garáž pod kulturním domem - rekonstrukce jedné opětné zdi pod kostelem - rekonstrukce šaten a sociálního zařízení Tělovýchovné jednoty do výše 400 000 Kč - oprava komunikací v obci - vybudování dvou dětských hřišť.

Letošní zima
Letošní zima je ve srovnání s řadou minulých zim neúměrně dlouhá. Poslední dny letošní zimy jsou v Jistebníku jistou nadějí ke změně počasí směrem k jaru. To však přichází jen velmi pomalu. Ve dnech 18. - 20. března je přes den oteplení až na +5° C, takže sněhu poměrně rychle ubývá, ale ne tak, že by u nás hrozily nějaké záplavy, jak se děje v jiných místech země. Nadále ještě zůstávají - byť zmenšující se - hromady sněhu, nahrnutého dříve při plužení traktorem a dosud zledovatělého. První jarní den letos nastává už 20.března v 19,24 hodin s teplotou 5 - 6° C.

Poslední dny měsíce března a několik velmi teplých dnů po nich a potom deště způsobují rychlé a intenzivní tání sněhu také na horách a zvednutí hladin mnohých řek v celé republice. Pokud jde u nás o Odru, opakuje se situace z let 1997 a 2002. Také letos Odra vystoupila z břehů v Košatce na lukách, škody však nevznikly. Ale je to v uplynulých 9 letech už čtvrtá povodeň. Nicméně po několika teplejších dnech a slunečním svitu začalo ještě 6. dubna vydatně sněžit při teplotě +1/+2° C a napadlo 2 - 3 cm sněhu, že vznikla kompaktní nová sněhová pokrývka. Ale na druhý den, 7. dubna, opět zase roztála. Letošní zima je nejdelší za posledních 60 let.

Zápis do mateřské školy
Ve dnech 3. až 7. dubna se konal zápis dětí pro školní rok 2006/2007. Celkem bylo do naší mateřské školy zapsáno 46 dětí, z nichž 6 dětí nebylo přijato z důvodu naplnění kapacity mateřské školy.

CC Jistebník mistrem České republiky
Žádná z předcházejících 13 ligových sezon nedopadla pro tým CC LKW R Mrožek Jistebník tak úspěšně, jako ta právě skončená. Do sezony vstoupil A tým CC Jistebník s novou trenérskou dvojicí Rostislav Brož - Radek Korený, kteří byli v této roli nováčky, a s dvěma hráči zaniknuvšího celku MEGASu Frenštát Ivanem Maruchničem a Michalem Bučkem. Do vyřazovací části nastoupil CC Jistebník jako lídr soutěže a jeden z velkých favoritů na celkové prvenství. V navazující části play-off dokázali jistebničtí pěti vítězstvími v základní hrací době a šestým ve finále dne 7. května zdolat všechny překážky a získat tak titul mistra České republiky pro sezonu 2005 - 2006.

Jaký tým se o tento úspěch zasloužil? Petr Krayzel (foto č. 1) a Pavel Myška, Michal Buček, Tomáš Hvolka, Jan Janovský, Ondřej Jelínek, Dušan Kašický, Vítězslav Komar, Oldřich Malý, Ivan Maruchnič, Tomáš Sluka, Marcel Žiga, Pavel Fejerčák, Jakub Bílek, Milan Čavera, Jaroslav Chalupka, Radim Jelínek, Tomáš Kratochvíl, Martin Pliska, Václav Potůček a Marek Šumník. Trenéři Rostislav Brož a Marek Korený, vedoucí mužstva Pavel Němec a Pavel Brož, lékař MUDr. Václav Kameníček, masér Jaroslav Kolář a prezident klubu Martin Pučok.

CC má v Jistebníku velmi dobré zázemí. Obec před lety vzala futsalový tým CC Jistebník pod svá "křídla" a finančně jej dostatečně podporuje v jeho potřebách. Ale také občané Jistebníku dojíždějí na každé domácí utkání do sportovní haly do Bílovce.

Jarní koncert
Oproti tradiční době konání jarního koncertu Dechového orchestru mladých (DOM) v měsíci dubnu, konal se letos za příjemného jarního počasí dne 13. května. Tentokrát byl pojat jako kytička maminkám k jejich svátku - ke Dni matek. Ten jsme u nás oslavili následující neděli, tj. druhou neděli v květnu - 14. května .

Žákovská soutěž
V období od 2. do 18. května se uskutečnil 3. ročník dětské výtvarné soutěže pořádané Obvodním oddělením Policie České republiky Bílovec. Stalo se již oblíbenou tradicí, že než se děti odeberou na prázdniny, zopakují si nenásilnou formou základní zásady bezpečnosti. Soutěž je zaměřena na děti základních škol ve správním obvodu Bílovec a má část individuální a skupinovou. Zadáním pro skupiny bylo vytvořit přechod pro chodce, reflexní doplňky pro chodce, semafor a dopravní hřiště. Díla byla vyhodnocena spolu s učitelkou Základní umělecké školy v Bílovci Ladou Majerovou a sociální pracovnicí Městského úřadu v Bílovci Evou Gebauerovou. Vítězem ve skupinové části soutěže se stal 5. ročník Základní školy TGM v Jistebníku. Děti přivezly diplomy a dárky od sponzorů za účasti starosty obce pana Josefa Vorala a zástupkyně ředitele školy paní Naděždy Richtárové. Rádi zaznamenáváme vítěze za Základní školy v Jistebníku: Lada Mariášová, Kateřina Štivarová, Markéta Suchá, Tereza Wojciková, Eliška Vilišová, Jan Bachořík, Jakub Dustor, Vítězslav Kalman, Daniel Fiala, Daniel Hořelica, Daniel Andrys, Miroslav Mikula, jenž je také vítězem individuální části soutěže.

Žákovské divadlo
Dne 20. května se po delší sobě uskutečnilo na jevišti kulturního domu divadelní představení žáků naší základní školy, a to pohádkové hry "O chytré Zdeničce". Režie hry se ujala paní učitelka Hana Sýkorová, hudební doprovod obstarala paní učitelka Alena Myšková a žákyně Hana Veselá. Při přípravě a studiu hry se ukázalo, kolik hereckých talentů máme na naší škole, ale také, jak významná je dramatická výchova a aktivita - vedle výchovy hudební a výtvarné, pro rozvoj estetického cítění a kultivovanosti života mladého člověka.
Do dramatického kroužku na škole se přihlásilo více než dvacet žáků a žákyň, převážně ze II. stupně školy.

Zasedání obecního zastupitelstva
Dne 29. května se konalo řádné 16. zasedání obecního zastupitelstva. Hlavní jeho náplní bylo projednání výsledků přezkoumání hospodaření obce Jistebník v roce 2005, rozpočet obce na rok 2006. Audit hospodaření obce prováděl Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě, odbor kontroly. Konečný závěr tohoto auditu byl, že při přezkoumání hospodaření obce nebyly zjištěny chyby a nedostatky, jež by ovlivnily konečný výsledek hospodaření. Tímto auditem byl schválen závěrečný účet hospodaření za rok 2005 v tomto rozsahu:
- příjmy celkem (v tisících Kč): 12 062; skutečnost: 12 081
- výdaje celkem: 12 220; skutečnost 12 189
- ztráta: 158; skutečnost 108.
V rozpočtu obce pro rok 2005 byla plánovaná ztráta 108 tisíc Kč, takže konečný hospodářský výsledek ve srovnání s rozpočtem byl lepší o 50 000 Kč.
Na rok 2006 byl obecním zastupitelstvem schválen tento rozpočet (v tisících Kč):
- příjmy celkem: 11 625
- výdaje celkem: 11 625.
Pro letošní rok je tedy plánovaný rozpočet vyrovnaný. V případě, že obecní rozpočet bude naplněn jak v oblasti příjmů, tak i výdajů, bude zůstatek na běžném účtu 2 607 tisíc Kč.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Ve dnech 2. a 3. června se v České republice konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Takové jsou výsledky voleb v naší obci:
- počet osob zapsaných do seznamu voličů: 1 182
- počet voličů, jimž byly vydány úřední obálky: 805
- počet odevzdaných platných hlasů: 804

Pro jednotlivé strany voliči hlasovali v naší obci takto:

  • ČSSD 369 hlasů
  • ODS 173 hlasů
  • KSČM 143 hlasů
  • KDU-ČSL 36 hlasů
  • Strana zelených 33 hlasů
  • Nezávislí 16 hlasů
  • SNK - Evropští demokraté 11 hlasů
  • Právo a spravedlnost 5 hlasů
  • Nezávislí demokraté 4 hlasy
  • Unie svobody - demokratická unie 3 hlasy
  • Strana zdravého rozumu 2 hlasy
  • Pravý blok 2 hlasy
  • 4 VIZE 2 hlasy
  • Česká pravice 1 hlas
  • Helax - Ostrava se baví 1 hlas
  • Moravané 1 hlas
  • Koalice pro Českou republiku 1 hlas
  • Národní strana 1 hlas


Na horách v noci mrzne
O několik měsíců zpátky, do dob tuhé zimy, se vrátilo v noci na 2. června počasí v horských oblastech republiky. Zaznamenávám jako zvláštnost a historickou pozoruhodnost. Tak například obec Boží Dar v Krušných Horách se probudila do nefalšované zimy. Místo jarní zeleně pokrývala zem více než pěticentimetrová vrstva sněhu. Něco takového tu nebylo desítky let. Na Karlovarsku naměřili v pěticentimetrové výšce nad zemí osmistupňový mráz a ještě ve výšce dva metry naměřili teplotu -4,9° C, v Chebu zaznamenali přízemní mráz -6° C, na Labské boudě v Krkonoších klesla teplota na -3,4° C.

Počasí odpovídá spíše dubnu nebo říjnu
Počasí je pro svůj extrémní charakter trvale v popředí pozornosti. Počasí, jež provází první dny června rozhodně neodpovídá datu na kalendáři. Průměrné denní teploty se okolo 6. června u nás pohybují v rozmezí od 4 až do 7° C pod dlouhodobým průměrem a odpovídají spíše polovině dubna nebo října. Maximální teploty sotva dosahují 15° C.

Včelstva
Pro dlouhou letošní zimu a také choroby uhynulo celkově asi 18 % z 550 000 včelstev v České republice, jež chovatelé zazimovali. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde jsou ztráty v průměru čtvrtinové. Ztráty včelstev za zimní období 2005 - 2006 v Jistebníku činí podle statistiky základní organizace Českého svazu včelařů ke 3. červnu 60 včelstev. Z toho 12 včelstev uhynulo z důvodu ztráty matek, 41 proto, že se včelstva nepřesunula na další zásoby v úlech, 3 včelstva uhynula z důvodu varroázy, 2 včelstva z důvodu sušení myšmi a u dvou včelstev nebyl zjištěn důvod úhynu.

Osvětlení kostela
Dne 12. června rádi zaznamenáváme příjemnou událost v obci - od tohoto dne bývá každý večer osvětlen kostel. Je to pěkný příspěvek k dalšímu zkulturnění naší obce, zejména jeho estetickým působením.

3. ročník festivalu "Poodří Františka Lýska"
V sobotu 17. června žil Jistebník opět dětským sborovým zpěvem při 3. ročníku festivalu "Poodří Františka Lýska". Letos se ho zúčastňují tři dětské, resp. mládežnické pěvecké sbory. A to Pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové z Ostravy -Poruby, dále pěvecký sbor Kantiléna při Filharmonii Brno a konečně žákovský sbor Základní školy TGM v Jistebníku. Ten také festival zahájil za řízení Mgr. Jiřiny Matějové řadou písňových skladeb Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Součástí jistebnického programu bylo i vystoupení taneční skupiny Základní školy TGM v Jistebníku, již vede Mgr. Irena Ryšálková.

Dále se v Jistebníku představil pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové pod vedením Mgr. Olgy Blažkové. Zazpíval několik úprav lidových písní a několik skladeb Bedřicha Smetany a Johanna Sebastiana Bacha.

Závěr letošního festivalového programu patřil brněnskému pěveckému sboru Kantiléna za vedení Jakuba Kleckera a Zuzany Pirnerové. Tento přísně výběrový sbor čítající okolo 60 zpěváků, se zaměřuje na duchovní a vánoční tvorbu klasických českých i zahraničních skladatelů. Několik z nich také v Jistebníku předvedli. Mezi nimi mile působily skladby původního repertoáru "Jistebnických zpěváčků", jako byly tři ženské sbory Bedřicha Smetany (Má hvězda, Vyletěly vlaštovičky ...) a lidové písně v úpravě Františka Lýska (Rožnovské hodiny, V tym proskovskym černym lese, Už je jatelinka). Pozorně a s dojetím je sledovali dva dosud žijící "Jistebničtí zpěváčci" jako vzácní hosté letošního ročníku festivalu - Mařenka Blahetová-Richterová a Alois Hýl.

70 let tělovýchovy v Jistebníku
V sobotu 24. června se v areálu Tělovýchovné jednoty uskutečnily vzpomínkové oslavy sedmdesáti let trvání organizované tělesné výchovy v Jistebníku, tedy nejdříve Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a také 55 let kopané v Jistebníku. Slavnostní zahájení provedl současný předseda Tělovýchovné jednoty Jiří Novobilský, jenž zhodnotil sportovní činnost v obci a připomněl její bohatou historii. Všechny účastníky, hosty, sportovce přivítal starosta obce. Za krásného letního počasí byla sehrána na hřišti fotbalová utkání hráčů všech věkových kategorií. Průběh oslav doplnilo vystoupení gymnastek z VOKD a Vítkovic. Přemety, salta či cvičení na kladině nebývají v Jistebníku často k vidění, a tak diváci odměňovali jejich vystoupení zaslouženým potleskem.

Této sportovní slavnosti se zúčastnili i někteří významní sportovci, velmi příjemné bylo pro účastníky oslav setkání s olympioniky: Jiřím Raškou, olympijským vítězem ve skocích na lyžích v Grenoblu 1968 a účastníkem olympiády v Sapporu 1972, Adolfinou Tačovou, olympioničkou v Římě 1960 a v Tokiu 1964, kde získala stříbrnou medaili ve sportovní gymnastice, Ladislavem Madrym, účastníkem olympiády v Mnichově 1972 v parkurovém skákání a Josefem Mikolášem, reprezentačním hokejovým brankářem, účastníkem olympiády ve Squaw Walley 1960, s Milanem Syrým, bývalým hráčem Baníku Ostrava.

Sportovní atmosféru provázela dechová hudba Jistebnická 13 a hudební skupina MANGGO ze základní umělecké školy v Bílovci. Večer pak program oslav pokračoval karnevalem a slavnostním ohňostrojem.

Odcizení busty Petra Bezruče
Na přelomu června a července došlo v Jistebníku k politováníhodné události, k odcizení bronzové busty Petra Bezruče z pomníku před Základní školou TGM. Byl to jeden z nejzdařilejších portrétů básníkových, dílo akademického sochaře Miroslava Rybičky. Podle policejních zdrojů došlo k činu v době od 30. června do 5. července. Tento vandalský čin vzbudil oprávněné pohoršení v obci - vždyť tu busta přetrvávala déle než čtvrt století, aniž někoho něco podobného napadlo.

Zemřel Jiří Halata
Dne 20. července 2006 zemřel ve Fakultní nemocnici v Ostravě Jiří Halata. Narodil se 15. března 1938 ve Frýdlantě nad Ostravicí v hudebně nadané rodině jako nejmladší ze tří sourozenců. Základní devítiletou školu navštěvoval nejdříve v roce 1944/45 ve Frýdlantě nad Ostravicí a potom v letech 1945 - 1953 v Jistebníku. Potom následovalo v letech 1953 - 1957 studium na Střední průmyslové škole v Kopřivnici a po základní vojenské službě začal Jiří Halata pracovat ve Vagónce Tatra Studénka.

V mládí byl aktivním činitelem ve sportu nejen jako aktivní hráč, ale i jako organizátor. Byl členem výboru TJ Sokol Jistebník, zakládajícím členem oddílu ledního hokeje Sokol Jistebník, a také předsedou TJ Sokol Jistebník. Velmi významná byla jeho aktivita jako organizátora výstavby kluziště, jeho osvětlení, vybudování vodovodní přípojky k postřikování kluziště, jakož i zhotovení mantinelů a dalších prací na hřišti TJ Sokol, například výstavby šaten.

Nicméně jeho největší zálibou a láskou byla muzika. V roce 1971 je při Základní škole v Jistebníku založen panem učitelem Františkem Šustkem žákovský dechový orchestr. Po odchodu Františka Šustka do penze v roce 1980 přebírá jeho taktovku neméně zanícený muzikant a dirigent jako umělecký vedoucí orchestru Jiří Halata. V době působení Františka Šustka se každým rokem složení orchestru měnilo. Někteří členové orchestru s opuštěním školy odcházeli, jiní, noví, přicházeli a opět se začínali učit hrát. Byl to soubor vpravdě dětský. Za vedení Jiřího Halaty je tomu sice také tak, ale někteří členové orchestru zůstávají i po opuštění školy a věnují se hraní a hudbě dál.

Ale činnost Jiřího Halaty v orchestru nespočívala jen v dirigování - tedy v nastudování skladby. Jiří Halata učí nově příchozí umění hry snad na všechny dechové nástroje, žesťové, dřevěné, a to zdarma. Původně ryze dětský orchestr se s věkem jeho členů postupně mění na orchestr mládežnický, rozšiřuje se početně až do velikosti orchestru středního až velkého. S tím se ovšem i repertoár stává stále náročnější, a tím se orchestr staví po bok renomovaným orchestrům na festivalech a přehlídkách, jako byly Zlatá trumpetka v Jistebníku, či festivaly v Pavlovicích u Přerova, v Dolním Benešově, v Havlíčkově Brodě, v Bechyni... Svým kvalitativním vývojem orchestr dosahuje uplatnění také na mezinárodním poli, když hraje v zahraničí, například v polském městě Swidnik spolu s dalšími orchestry z Polska, Maďarska, Ukrajiny. Hodnocení jistebnického orchestru tu vyznívá velmi dobře, když je označen jako "orchestr dechowy symfoničny". Jeho umělecké kvality způsobují, že je zván do Polska, na Ukrajinu i do Maďarska. A tam všude zaznívá jméno Jistebník. To vše umožnilo, že orchestr mohl v Jistebníku založit tradici mezinárodních festivalů mládežnických dechových orchestrů za účasti předních orchestrů domácích i zahraničních. A o to vše se za svého života zasloužil Jiří Halata.

Počasí v červenci
Počasí je i v červenci stále v popředí pozornosti. Je to dáno jeho letošní extrémní podobou, jak v období zimním, tak i jarním a letním. V kalendáři je datum 9. července a Česko zažívá první ze série tropických dnů. Skoro tři týdny se republika i blízké okolí praží ve vlně veder a teploměry ukazují na mnohých místech i přes 38° C. Nicméně při pohledu do statistik u nás zatím ještě nikde nepadl teplotní rekord. Ten drží Praha - Uhřiněves, kde 27. července 1983 naměřili 40,2° C. Ale byla letos překonána nepřetržitá řada tropických dnů za posledních 45 let. Letošní červenec patří vedle roků 1994 a 2003 k nejteplejším za několik uplynulých desetiletí. A počet tropických dnů s teplotou n ad 30 stupňů překročil patnáctku. Tak i v Jistebníku jsme měli od 10. července nepřetržitou řadu 15 tropických dnů a dlouhé trvání veder. Tím se léto trochu podobá uplynulé zimě, ta byla také neobvyklá co do své délky a doby, kdy ležel sníh, ale extrémní mrazy nebyly.

Práce v obci
Za horkého počasí letošního července intenzivně pokračují práce v obci. V této době se pracuje na rekonstrukci veřejného osvětlení v obci - výměn všech osvětlovacích těles, doplnění světel tam, kde ještě chybějí, jako například osvětlení chodníku ke kostelu či na ulici kolem TESA a k nádraží a už dříve osvětlení kostela. Také opravy rozvodových skříní. Dokončena byla také rekonstrukce jedné šatny a sociálního zařízení v areálu Tělovýchovné jednoty. Dále začíná oprava střech na přísálí kulturního domu a na zadní části smuteční síně. - Byla také zahájena rekonstrukce jedné opěrné zdi pod kostelem. - Na návsi bylo vybudováno dětské hřiště. A děti ho hned začaly využívat. V prázdninových dnech pokračuje stavba dětského hřiště také v areálu školního hřiště. - V areálu Tělovýchovné jednoty se připravuje stavba zpevněné plochy pro skatepark a pro zimní bruslení. K této stavbě dochází z iniciativy studentů, z nichž někteří dokončili základní školní docházku v roce 2005. Zaznamenáváme jako potěšující skutečnost v obci.

Také v srpnu
pokračují práce na rekonstrukci veřejného osvětlení v obci, započaté v měsíci červenci. Byla také dokončena rekonstrukce první opěrné zdi pod kostelem, včetně schodů, odvodnění a veřejného osvětlení.

Nyní si děti už mohou hrát na dvou dětských hřištích, a to na hřišti na návsi a na školním hřišti u základní školy. V této době zbývá udělat ještě slíbenou plochu v areálu Tělovýchovné jednoty, jež by měla sloužit jako skatepark i jako kluziště.

V současnosti se zpracovává studie penzionu pro seniory, projekt chodníků a autobusového zálivu na silnici od nádraží ke hřišti.


Výstava mláďat
Ve dnech 26. a 27. srpna se uskutečnila na hřišti u Základní školy TGM okresní výstava mláďat králíků a drobného zvířectva. Ke zdárnému průběhu i vysoké úrovni této akce přispěli také mnozí sponzoři.

Počasí v srpnu
Po tropickém červenci a části června přichází ochlazení a deště. První polovina letošního srpna je teplotně podprůměrná, ve dnech 7. až 12. srpna se denní teploty pohybují jen mezi 19 až 22 stupni. Přichází totiž studená fronta, jež přináší výrazně podprůměrné denní teploty. Zažíváme tak nejchladnější srpen za 45 let. Po tropickém červenci je polovina letošního srpna teplotně podprůměrná. Tato část srpna je šestá nejchladnější v porovnání se stejným obdobím za posledních 45 let. Průměrná teplota ve dne je podle Českého meteorologického ústavu dokonce nejchladnější od roku 1961.

Letní slavnost obce
4. Mezinárodní festival dechových orchestrů "Jistebník - Studénka"

Slavnost obce spolu s Festivalem dechových orchestrů se proti dřívějšku letos koná až 9. září na Návsi Jistebnických zpěváčků. V průběhu slavnosti byla otevřena ve spolupráci s L. a J. Mariášovými expozice firmy AMATI, vyrábějící hudební nástroje. Také bylo slavnostně otevřeno dětské hřiště, vybudované v červenci a srpnu, zasazena byla také mladá lípa.

Letní slavnost měla pak i svou večerní část, kdy k tanci a poslechu hrály dechové hudby Děrničanka, Swingový orchestr B. Pukovce z Příbora a Jistebnická 13. Slovem pak provázel Pavel Handl.

V rámci slavnosti se konal také 4. mezinárodní festival dechových orchestrů za účasti těchto hudeb:
- Dechový orchestr mladých (DOM) Němčice nad Hanou s mažoretkami
- DOM Prešov s mažoretkami
- Dechový orchestr města Štramberk
- DOM Vimperk
- DOM GODBA GLORIE - Slovinsko
- DOM Jistebník s mažoretkami

Festival pak pokračoval následující den 10. září ve Studénce a vyzněl jako odraz současných trendů, jimiž se ubírá dechová hudba ve skladbách i v reprodukci a prokazuje, že dnešní velké dechové orchestry, které úspěšně hrají repertoár od skladeb filharmonických až po moderní skladby, už nelze chápat jako "dechovku" z minulosti.

Zahájení školního roku 2006/2007
Byl zahájen 4. září. Počet zapsaných žáků ve škole oproti loňskému roku klesl ze 147 na 139 žáků. Škola je nyní organizována jako osmitřídní s devíti ročníky. Na I. stupni se žáci 3. a 4. ročníku vyučují ve společné třídě.

100 let varhan v jistebnickém kostele

V letošním roce 2006 uplynulo sto let od doby, kdy byly do kostela pořízeny na naléhání varhaníka a obecního tajemníka, nadučitele Vincence Bayera a za faráře Münstera velké kostelní varhany, neboť až do té doby se při obřadech hrálo pouze na harmonium. Varhany byly dodány varhanářskou firmou bratří Riegrových v Krnově. Varhany mají pět metrů velkou píšťalovou stěnu bohatě zdobenou "muzicírujícími" anděly. Potřebné peníze na pořízení varhan byly získány ponejvíce sbírkami, zbytek byl pokryt půjčkou u spořitelny, jejímž pokladníkem byl varhaník. Do té doby používané harmonium bylo dáno k dispozici varhaníkovi.


Počasí v září
Po chladnějším a deštivějším srpnu jsou u nás v prvních dvou týdnech září krásné a teplé slunečné dny s čistou oblohou a denními teplotami 21 až 25° C. Typické "babí léto". Stejné počasí trvá i v dalších dnech září až do konce měsíce. Podle zjištění meteorologů je letošní září nejsušší měsíc za posledních 45 let, od roku 1961.

Zájmové kroužky v Základní škole TGM
Počátkem října byla ve škole zahájena činnost zájmových kroužků. Největší zájem ze strany dětí je o kroužky výtvarných činností, proto byly zřízeny dva, a to pro žáky 1. - 6. ročníku. Žáci 1. - 5.ročníku mají dále možnost navštěvovat kroužek sportovní, žáci 6. - 9. ročníku kroužek dramatický (divadelní), dále kroužek ekologické výchovy a kroužek sportovních her. Žáci 4. ročníku mohou navštěvovat kroužek dopravní výchovy, žáci 8. a 9.ročníku pak kurz společenské (taneční) výchovy.


Kabaret
Komise pro občanské záležitosti (KPOZ) v Jistebníku uspořádala dne 14. října v sále kulturního domu tradiční setkání našich občanů s uměleckým pořadem "Evropský kabaret jede s vámi". Vystoupili v něm sólisté divadel, zpěváci, tanečníci. Byla to líbivá kabaretní procházka Evropou.

Komunální volby
Ve dnech 20. - 21. října se konaly v České republice komunální volby do obecních zastupitelstev. V Jistebníku se voleb zúčastnilo ze 1 202 zapsaných voličů 776 oprávněných voličů, což je 64,56 %.

Kandidáti, kteří byli zvolení do zastupitelstva obce, obdrželi hlasy takto:
1. Josef Voral 571 Sdružení nezávislých kandidátů
2. Mgr. Šárka Storzerová 521 - " -
3. Ing. Tomáš Mariáš 474 - " -
4. Mgr. Alena Myšková 473 - " -
5. Petr Habernal 421 - " -
6. Mgr. Alena Lipinová 420 - " -
7. Mgr. Hana Sýkorová 385 - " -
8. Vlastimil Němec 369 - " -
9. Miloslav Šelong 360 - " -

1. Vlasta Krayzlová 421 KSČM
2. Libuše Korpasová 338 KSČM
3. Ing. Petr Sládeček 271 KSČM
4. Ing. Michal Vörös 270 KSČM
5. Jana Čopová 171 KSČM

1. Ing. Tomáš Pleskot 165 ODS

Náhradníky za Sdružení nezávislých kandidátů - Za další rozvoj Jistebníku byli zvoleni:
1. Ing. Martin Halata
2. Mgr. Ludmila Veselá
3. Zdeněk Höpp
4. Vlastimil Vágner
5. Ing. Jaromír Lubojacký
6. Ladislav Majer

Náhradníky za Komunistickou stranu Čech a Moravy byli zvoleni:
1. Ing. Josef Bučko
2. Petr Krayzel
3. Vladimír Mamula
4. JUDr. Anna Nguyenová
5. Roman Konečný
6. Rostislav Straka
7. Mgr. Karin Schestagová
8. Iveta Tomášková
9. Radek Šichor
10. Josef Mácha

Náhradníky za Občanskou demokratickou stranu byli zvoleni:
1. Ing. Aneta Uhlová
2. Jaromír Rašek
3. Miroslav Sládeček
4. Jaroslav Tilscher st.
5. Růžena Mikesková
6. Ing. Simona Zegzulková
7. Jiří Vaněk
8. Jaroslav Tilscher ml.
9. Vratislav Stiller
10. Martin Pasker
11. Michal Volný

Zastupitelstvo obce Jistebník bylo zvoleno ve složení:
Sdružení nezávislých kandidátů 9 mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 5 mandátů
Občanská demokratická strana 1 mandát


Počasí v říjnu
Po neobvykle krásném CELÉM září v podstatě ještě letního charakteru, je mu podobný také říjen. Za zaznamenání snad stojí skutečnost, že v druhém říjnovém týdnu rozkvetl před Základní školou TGM tzv. "zlatý déšť" a v trávě podél cest se objevily kvetoucí pampelišky. - Pěkné slunečné počasí trvá i nadále s denními teplotami od 13 do 17° C, i když ranní teploty jsou už nižší, 3 - 5° C. Pokračování "babího léta"? Zřejmě ano, neboť až do konce měsíce, do 27. října, je u nás skoro jasno, slunečno, s denními teplotami 10 - 20° C. Skutečně krásný podzim, jaký u nás v obci už dlouho nebyl, stojí za zaznamenání.


Chodníky
Od samého začátku měsíce listopadu je započato s rekonstrukcí chodníků v Bezručově osadě, a to od nádraží až k domu rodiny Folgovy. Zatím jsou vyměňovány a pokládány obrubníky. Postupně jsou vyměňovány staré cementové dlaždice za nové, a se závěrem měsíce listopadu je celá rekonstrukce chodníku zcela dokončena. Chodník, podobně jako na jiných místech, je kvalitní, ale také pěkný.

Výlov
Téměř po celý říjen byly loveny všechny rybníky zdejšího podniku Chov ryb Jistebník, s.r.o. Ale vyvrcholením byl tradiční výlov pro veřejnost rybníků Bezruč a Křivý, k němuž letos došlo ve dnech 3. - 5. listopadu za velké účasti návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí. Hlavní parkoviště automobilů na ploše skladiště železniční stanice bylo vskutku přeplněno automobily z nejrůznějších míst. Návštěvníci si mohli pochutnat na různých úpravách ryb, a to nejen přímo na hrázi, ale také v restauracích Oáza či U Matěje. Tento výlov se vydařil ke spokojenosti návštěvníků i pořádajícího podniku Chov ryb Jistebník, s.r.o.

Ustavující zasedání obecního zastupitelstva

Dne 6. listopadu se konalo ustavující zasedání zastupitelstva obce Jistebník po komunálních volbách 20. a 21. října 2006.

1. Zasedání ověřilo platnost volby členů zastupitelstva obce.
2. Určilo starostu obce jako jednoho uvolněného člena zastupitelstva obce Jistebník.
3. Stanovilo pro volební období 2006 - 2010 pět členů rady obce.
4. Zvolilo do funkce starosty obce pana Josefa Vorala, do funkce místostarosty pana Ing. Tomáše Mariáše, do funkcí členů rady obce paní Libuši Korpasovou, paní Mgr. Alenu Myškovou a pana Vlastimila Němce.
5. Zřídilo finanční výbor ve složení: předsedkyně: paní Libuše Korpasová; členové: pan Miloslav Šelong, pan Vlastimil Vágner.
6. Ustavilo kontrolní výbor ve složení: předseda Ing. Michal Vörös; členové Petr Habernal a Zdeněk Höpp.

Setkání Olympioniků

Dne 24. listopadu se v Jistebníku uskutečnilo setkání členů Českého klubu olympioniků - region Severní Morava.

Začalo už ve 12 hodin besedou některých olympioniků na základní škole. Zúčastnili se jí olympionici Jiří Raška, Adolfína Tačová, Josef Mikoláš, Vlastibor Konečný a dále olympionici Mácha a Radimec. Potom následovalo setkání všech olympioniků se starostou Jistebníku panem Josefem Voralem na obecním úřadě, prohlídka motocyklových veteránů u akadem. sochaře pana Rybičky a po autogramiádě pak společenský večer v kulturním domě se slavnostní večeří a volnou zábavou. Setkání v Jistebníku se zúčastnilo 26 olympioniků, organizačních prací se ujal pan Ing. Josef Bučko.

Stojí za zaznamenání, že někteří olympionici jsou letos v Jistebníku už podruhé, když se zúčastnili už oslav 70 let trvání Tělovýchovy v Jistebníku dne 24. června.

Jistebničané baví Jistebník

V neděli 26. listopadu kulturní komise uspořádala už tradiční zábavný večer tradičně nazývaný "Jistebničané baví Jistebník". V programu tentokrát účinkovalo mnohem více účinkujících, ať to byla řada ochotníků, hudebníků, ale i žáků školy, než vletech minulých. Tento, u našich občanů oblíbený, zábavný večer byl také letos hojně navštíven velmi spokojenými návštěvníky z řad našich občanů.

Počasí v listopadu
První polovina listopadu má charakter podzimu. Střídá se velká oblačnost s proměnlivou, nastaly také deště, přeháňky, někdy i vydatnějšího či trvalejšího charakteru. A jsou i trvalé a silné větry, ponejvíce jižních směrů, ale velmi chladné, občas už i sněžení a teplota ve dne je +2/ -2° C a v noci i -3/-2° C. V polovině listopadu je většinou oblačno, ale i polojasno s ranními teplotami -5/-8° C, denní teploty pak vystupují na 8/10° C, někdy i na 12° C. Ve druhé polovině měsíce dochází k výraznému oteplování - v noci až na 10° C, ve dne na 14 - 15° C, je oblačno, polojasno i jasno. Že by "Jarní týden" v listopadu? Pro zajímavost zaznamenání hodnou: dne 15. listopadu padl také teplotní rekord z roku 1926 v České republice - v Praze v Klementinu naměřili letos v tento den 16,1°C, ale také v Kladně 16° C a v Českých Budějovicích 16,4° C. Letošní denní teploty koncem listopadu jsou do 10° C.

Celkově: letošní podzim je v Česku nejteplejší od roku 1961, tedy nejteplejší za 45 let. Průměrná teplota za září - říjen - listopad byla 10,8° C , což je 2,6° C nad dlouhodobým průměrem. Dosud nejteplejší měsíce od roku 1961 byly před šesti lety, kdy, průměrná teplota se pohybovala 1,9° C nad dlouhodobým průměrem.

Mikulášská nadílka v mateřské škole
Dne 6. prosince připravila mateřská škola pro děti mikulášské překvapení. Odpoledne děti navštívil se svým doprovodem v kulturním domě Mikuláš a naděloval. Návštěva byla doprovázena také pěkným zábavným programem. A na své si mohly přijít také děti mimoškolní, pro něž byly také připraveny nadílkové balíčky. Děti měly jistě pěkné zážitky, na něž budou také pěkně vzpomínat.

Rozsvícení vánočního stromu obce
Dne 8. prosince bylo v naší obci zahájeno vánoční období s vánoční náladou tradičním rozsvícením vánočního stromu obce. Stalo se tak před kulturním domem za hudebního doprovodu dechové hudby "Jistebnická 13". Při vstupu dovnitř kulturního domu byli všichni návštěvníci počastováni z rukou žákyň naší základní školy domácími koláčky, což zajisté působilo velmi pěkným dojmem. A potom tu nacházeli mnoho různých vánočních i jiných upomínkových předmětů, jak to už každoročně bývá.

Koncert Dechového orchestru mladých - "Prosincový"
Den na to, v sobotu 9. prosince, uskutečnil v kulturním domě Dechový orchestr mladých (DOM) svůj tradiční vánoční koncert. Ale jestliže předloni to byl ještě tradiční koncert vánoční, pak v minulém roce to byl adventní a letos je to koncert nazvaný "Prosincový". V jeho programu zaznělo 15 skladeb českých i zahraničních autorů, v nichž se velmi dobře uplatnily jako sólistky na flétny Magda Maléřová, Anna Matějková, Veronika Goldová a Barbora Janošková, na klarinet Lenka Halatová, jež zároveň příjemně překvapila krásným sólovým zpěvem. Sólo na trubku hrál Martin Halata a na pozoun Jindřich Trojek. Stálým zpěvákem orchestru je Jiří Kokeš, jenž i v tomto koncertu zpíval několik skladeb. Orchestr střídavě řídili jeho současní dirigenti Petr Habernal, Martin Maléř a Jan Lubojacký.

Koncert byl také příležitostí ke křtu nového DVD orchestru.

Orchestr čítá v současné době okolo 50 členů a má téměř symfonické obsazení. Orchestr sám a jeho aktivita je důkazem, jak vedle dramatické výchovy také hudba pozitivně ovlivňuje rozvoj estetického cítění a kultivovanost života mladého člověka, v neposlední řadě i vědomí odpovědnosti vůči celku.


Půlnoční mše
Ti, kdo se mohli letos na Štědrý večer projít na "půlnoční", jistě nebyli zklamáni. Skupina mladých i starších zpěváků nacvičila celou vánoční mši a krásné vánoční písně se nesly naším chrámem. Snad ani v budoucnu tato snaha nevymizí a občané se zas budou moci těšit na krásné chvíle jímavých melodií.

Počasí v prosinci
Počasí jako v závěru listopadu je podobné i na začátku prosince. První prosincová dekáda je o trochu teplejší s nočními teplotami 5 až 8° C, ale s denními 10 - 15° C, a s oblohou nejčastěji oblačnou, občas i slunečnou. Druhá dekáda prosince začíná po rozpuštění ranních mlh až jasnou oblohou s denní teplotou 5° C, noční okolo 0° C.

Teplé počasí má vliv na zvířata i rostlinstvo. Snad nejvíce jsou zmateni ptáci, někteří z důvodu teplého počasí dokonce zmeškali odlet do teplých krajin. Zpívající kosy bylo možno slyšet v první polovině prosince také v Jistebníku. Ale nejsou to jen ptáci. Dny jsou sice krátké, ale je teplo, a tak dochází ke květu. Tak je možno vidět také u nás v prosinci o Vánocích pampelišky, kvetoucí prvosenky a samozřejmě sedmikrásky.

Sníh nepřišel ani týden po Vánocích, i když v noci teploty klesají třeba až k nule.

Takový byl v naší obci Jistebníku běh života a událostí v roce 2006, jak jsem zaznamenal.

Jaroslav Pleskot
Kronikář

Josef Voral
starosta obce

Historie - starostové obce Jistebník

Starostové obce
Po vzniku Československé republiky (28. října 1918) jsou v obcích zakládány tzv. lidové rady, které jsou tvořeny zástupci jednotlivých politických stran. V Jistebníku lidová rada vzniká pod vedením Adolfa Tramplera, učitele německé školy. První volby do obecních zastupitelstev v nové republice jsou konány na podzim roku 1919. Prvním starostou obce Jistebníku je zvolen Vincenc Auguste, majitel statku. Je zvolen za vítěznou stranu ve volbách, a to německou sociální demokratickou stranu, která získala ve volbách 15 mandátů. Dalších 9 mandátů získala německá nacionální strana.

Starostou obce je Vincenc Auguste znovuzvolen i ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1923. 12. prosince 1927 umírá. Po jeho smrti až do nových voleb, které se konají na podzim 1928, vede úřední záležitosti náměstek starosty Jan Wetscherka.

Ve volbách v roce 1928 je starostou obce zvolen Arnošt Berger. V roce 1931 ve volbách do obec. zastupitelstva je starostou obce zvolen Ernst Pasker, železničář - penzista. Ze zdravotních důvodů se úřadu vzdává, proto na 18. května 1932 jsou vypsány volby nové.

Novým starostou obec je zvolen Ernst Höpp, penzista, bývalý strojvůdce u ČSD. Je zvolen za nacionální socialistickou stranu dělnickou (Henleinova NSDAP). 25. října 1933 vláda ČSR vydává zákon č. 201, podle něhož strany a spolky, které vyvíjí činnost státu nepřátelskou, mohou býti rozpuštěny a jejich majetek zabaven. Na základě tohoto zákona byla dne 25. ledna 1934 (dekretem prezidenta republiky) NSDAP rozpuštěna a její činnost zastavena. Mandáty připadající nacionálním socialistům v obcích okresech, v zemském zastupitelstvu, v Poslanecké sněmovně a Senátě, byly jim odňaty. Mandáty pak byly rozděleny mezi strany loajální státu.

Jmenování nových členů obec. zastupitelstva, obecní rady a starosty provádí okresní úřady. Do funkce starosty v Jistebníku je jmenován Otto Niklasch, sociální demokrat. Poprvé se v té době členem obecní rady v obci stává též zástupce české menšiny, a to Josef Vavrečka, učitel. Další volby do obecního zastupitelstva jsou plánovány na podzim roku 1938. Ale... 9. října 1938 cca ve 13.00 hodin odpoledne obsazují obec německá okupační vojska. Ihned, téhož dne je do funkce starosty na místo Otty Niklasche, dosazen Ernst Berger, místní řezník. Setrvává v úřadu velmi krátce. Asi po týdnu je vystřídán Adolfem Hermannem, autodopravcem. Ani ten nevyhovuje představám německých důstojníků, je rovněž po velmi krátké době vystřídán Maxem Schönerem, železničním zaměstnancem. Do funkce starosty je jmenován 21. prosince 1938 zemskou radou (LANDRAT) v Bílovci na návrh NSDAP. Ve funkci starosty je po celou dobu okupace.

 

2. května 1945 je Jistebník osvobozen. 4. května 1945 je ustanoven 15členný MNV. Předsedou MNV je Alois Zvoník. 26. května 1946 jsou konány volby do Národního shromáždění. Na základě výsledků těchto voleb byl také ustaven MNV. Předsedou MNV je zvolen Josef Herz (KSČ). Pro nemoc se koncem roku 1947 funkce vzdává. 11. ledna 1948 je za předsedu MNV zvolen Karel Golka. 3. února 1950 se funkce předsedy vzdává, na jeho místo je prozatimně povolán Jan Kašinský. Ten počátkem roku 1952 na funkci rezignuje, ve funkci ho střídá Josef Vozák, ml. V roce 1954 (volby se konají 16. května 1954) je do funkce předsedy MNV zvolen Václav Lazecký. V roce 1957 (volby do MNV se konají 19. května 1957) je předsedou zvolen Ladislav Bula. Ten je z funkce odvolán během roku 1959, na jeho místo je zvolen člen rady Jindřich Zajíc. Ve volbách do MNV v roce 1960 je předsedou znovu zvolen Václav Lazecký. Počátkem roku 1962 se pro nemoc funkce vzdává, na jeho místo je zvolen František Janša, ml. V únoru 1963 z funkce předsedy odchází, na jeho místo je povolán Jan Světlík, tehdy tajemník. V roce 1964 (volby jsou konány v červnu 1964) je předsedou zvolen Alois Baďuřík. V letech 1970-1987 je předsedou MNV Josef Konečný. 14. října 1987 ve věku 54 let umírá. V prosinci téhož roku je na místo předsedy zvolen Miroslav Matěj. Je posledním předsedou MNV. Ve volbách, již do obecního zastupitelstva, v roce 1990 je do funkce starosty obce zvolen Ludvík Graja. Ve volbách v roce 1994 (listopad 1994) je starostou obce zvolen ing. Miloslav Kubiš, ml. Po volbách v roce 1998 je starostou obce zvolen Josef Voral.

Kronika obce Jistebník - 2007

Obyvatelstvo
K začátku roku 2007 je v naší obci v podstatě nezměněný počet obyvatel - 1 486, z nichž je 736 mužů a 750 žen. Obytných domů je 467.

Pohyb obyvatel je zřejmý z toho, že nově přihlášeno k pobytu je 39 osob a odhlášeno 29 osob. Také v minulém roce 2007 zemřelo u nás v Jistebníku více osob, než se narodilo dětí - úmrtí bylo 12 osob a nově narozených dětí bylo 10.
Také v roce 2007bylo našimi občany uzavřeno 10 sňatků.
Po loňských komunálních volbách je starostou obce opět pan Josef V o r a l.

Tříkrálové zpívání
Na letošní svátek Tří králů - 6. ledna 2007 - se sešlo 16 rádozpívajících lidí, aby v našem kostele znovu zazpívali loňskou vánoční mši, již dokázali úspěšně nastudovat za čtyři zkoušky. Rádi zaznamenáváme, že přišly některé dívenky omladit sice už "dříve narozený", ale stále dobře zpívající sbor žen. A čisté sólové hlasy A. Kneblové, Z. Vitochové, K. Zajícové či M. Raškové se velmi dobře uplatnily. Za varhanního doprovodu Aleny Myškové zněla skladba "Adéste fidéles" ze 17. století mohutně a slavnostně, podepřená mužskými hlasy A. Korpase, B. Majera a M. Málka.

Úspěch dechového orchestru mladých
Hned na začátku roku, 5. a 6. ledna, Dechový orchestr mladých (DOM) velmi dobře uspěl na Mezinárodním festivalu dechových hudeb PRAHA 2007. Umístil se ve ZLATÉM PÁSMU ve střední kategorii mezi třemi nejlepšími soubory. Zvlášť byly odbornou porotou za vedení skladatele a dirigenta Evžena Zámečníka oceněny sólistky na příčnou flétnu Alena Matějková, Magda Maléřová, Veronika Goldová a Barbora Janošková ve skladbě Eduarda Kudeláska "Con bravura"; získaly zvláštní cenu. Letošního jubilejního, desátého, ročníku se zúčastnilo patnáct domácích souborů a také orchestry z Belgie a Nizozemska.

Dětský maškarní ples
Ještě před zahájením vlastní plesové sezony se konal dne 13. ledna v kulturním domě dětský maškarní ples. K němu hrála hudba REXTON a v programu byla mimo jiné soutěž o nejlepší masku, Zlatý slavík, výtvarná soutěž Ze života zvířátek a tradiční rybolov, kolo štěstí, tombola ...

30. výročí úmrtí Františka Lýska
V úterý 16. ledna si také v Jistebníku připomínáme 30. výročí úmrtí Františka Lýska, zakladatele a dirigenta dětského pěveckého sboru "Jistebničtí zpěváčci". Sbor proslul přednesem úprav vícehlasých lidových písní, zejména ze Slezska a Lašska, ale i skladeb umělých, jichž pro sbor napsalo a jemu věnovalo několik desítek skladatelů. Přes počáteční překážky bylo pěvecké úsilí zpěváčků korunováno uměleckým i pedagogickým vítězstvím, když ministerstvo školství stanovilo Jistebnické zpěváčky v roce 1933 prvním zájmovým vícehlasým školním sborem. Tak "Jistebničtí zpěváčci" podnítili svou průkopnickou činností nejen tvorbu do té doby téměř neexistující dětské sborové literatury, ale také vznik dalších několika set pěveckých sborů.
Dnes je dětský sborový zpěv už dlouho uznávanou uměleckou oblastí koncertní, soutěžní, je partnerem sborů dospělých a jejich základnou. Ale základy tradice dětského sborového zpěvu na našich školách byly položeny v Jistebníku, kde u počátků dětského sborového zpěvu jako umění stál František Lýsek se skromnými dětmi zpěvného Lašska - Jistebnickými zpěváčky.

Plesová sezona
Letošní plesovou sezonu zahájili jistebničtí chovatelé svým společenským plesem dne 20. ledna. Plesová sezona pak pokračuje 27. ledna plesem Tělovýchovné jednoty Jistebník. Dne 3. února se koná "Výroční maškarní ples k 30. výročí postavení kulturního domu". A 10. února je pak tradiční Obecní bál, 17. února ještě ples hasičů a sezonu končí také už u nás tradiční pochovávání basy 24. února.

Jaké bylo v lednu počasí v Jistebníku
Nový rok 2007 přináší počasí ještě teplejší, než bylo v závěru roku 2006. Na začátku letošního roku se denní teploty v Jistebníku pohybují až 6º C nad normálem. Na Nový rok, 1. ledna, je zataženo a déšť, ve dne 7º C. Také v dalších dnech je podobně - proměnlivo, s teplotami okolo 5º C. Ačkoliv se zdálo, že by se po Vánocích "na blátě" mohla situace nějak změnit, přichází spíše oteplení.
V první dekádě ledna dochází k postupnému oteplování, ve dne na 5 - 8 - 12º C, většinou za oblačné, někdy i polojasné oblohy. V prvních dvou týdnech ledna vystoupila v Jistebníku denní teplota třikrát na 12 - 13º C. Také v druhé dekádě ledna počasí láme dosavadní rekordy z let 1932 a 1936. Současné denní teploty odpovídají podle meteorologického hodnocení hodnotám běžným v březnu či dubnu, zejména "aprilovým" střídáním oblohy.
V tuto dobu se na našich zahradách objevují vyrostlé klíčky sněženek, a asi okolo 17. ledna znovu rozkvetl v Jistebníku "zlatý déšť", když před tím kvetl podruhé v polovině října. A přitom je lednový průměr teploty pro tuto dobu u nás -2,5 º C.
Od 18. ledna je u nás - jako v celé Evropě - silná vichřice o rychlosti až 145 km/hod, to je síly orkánu. V noci z 18. na 19. ledna přitom byla i bouřka s plošnými blesky a silným deštěm, ale bez hřmění, jež trvala asi čtvrt hodiny při teplotě 5º C. Celorepublikově vichřice napáchala velmi značné škody třeba v lesích, ale u nás v Jistebníku žádné škody nebyly.
Ve dnech 23. a 24. ledna sněžilo, v Jistebníku napadlo 25 - 33 cm sněhu, jenž při denních teplotách -6º C leží ještě 25. a 26. ledna. Potom přichází v posledních dnech měsíce ledna výraznější oteplení, provázené výstřelky počasí - silným větrem, deštěm, proměnlivou oblohou, ale s teplotami až do 6º C.

Zápis do základní školy
Dne 7. února se konal na naší základní škole TGM zápis dětí do 1. ročníku školy na školní rok 2007/2008. Zapisovány byly děti narozené od 1. září 2000 do 31. srpna 2001, děti starší, u nichž bylo rozhodnuto o odkladu školní docházky do 31. srpna 2007, a děti narozené od 1. září 2001 do 31. prosince 2001, pokud rodiče mají zájem o předčasné umístění dítěte do školy.
Zapsáno bylo do 1. třídy naší školy 12 dětí. Je to důležitý počet pro budoucí podobu jistebnické školy.

Personální změna na obecním úřadu
Dnem 21. února odchází do penze úřednice obecního úřadu paní Dana Krupová. Na její místo nastupuje dnem 22. února po předcházejícím několikaměsíčním zapracování paní Iva Šelongová.


Ustavení letopisecké komise
V měsíci únoru je ustavena další komise obecního úřadu - komise letopisecká. Tvoří ji členky paní Olga Staňková. Danuše Lövyová, Jana Ottová a kronikář Jaroslav Pleskot.

Pochovávání basy
Plesová sezóna je tradičně ukončena "Pochováním basy". Došlo k tomu 24. února večer v našem kulturním stánku v Jistebníku za zvuků libé hudby skupiny A-Band, jak také dokládá plakát zvoucí k účasti na tuto událost.

Zima v únoru
Teplá zima pokračuje také v měsíci únoru. V první polovině února je většinou oblačno nebo i polojasno s převažujícími teplotami ráno okolo +2 º C, přes den 5º C, dne 7. února napadlo 1 cm sněhu, jenž při denní teplotě +2º C hned roztál. V polovině února je zataženo s deštěm, postupně oblačno až skoro jasno při denní teplotě 7 - 8º C, večerní okolo 4º C. Od 12. února přichází řada teplých dnů, kdy denní teploty dosahují až +10º C za oblačné i polojasné oblohy.
U nás v Jistebníku se v zahrádkách v této první polovině února objevují rozkvétající krokusy (šafrány), už pěkně vzrostlé tulipánové listy, rašící sněženky i jiné cibuloviny, jako například modřence. Také narcisy hodně povyrostly.
Teplé dny trvají i nadále, od 13. února jsou denní teploty 10 - 11º C, je oblačno i jasno.

Komise obecního úřadu
Pro volební období 2007 - 2010 byly při Obecním úřadu v Jistebníku ustaveny a pracují tyto komise a výbory:
Finanční výbor
předsedkyně: Libuše Korpasová
členové: Miloslav Šelong, Vlastimil Vágner
Kontrolní výbor:
předseda: Ing. Michal Vörös
členové: Petr Habernal, Zdeněk Höpp
Komise k projednávání přestupků:
předseda: JUDr. Petr Stanovský
členové: Jarmila Hurníková, Štefanie Mičánková, Vilém Habernal, Iva Šelongová
Kulturní komise:
předsedkyně: Mgr. Alena Myšková
členové: Iva Knapová, Danuše Lövyová, Jana Majerová, Lada Majerová, Jarmila Mariášová, Ladislav Mariáš, Mgr. Jiřina Matějová, Vlastimil Němec, Jaroslav Pleskot, Mgr. Hana Sýkorová

Jaká byla letošní zima?
Byla nejteplejší za posledních 85 let. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly tři její měsíce - prosinec, leden, únor, výrazně teplotně nadprůměrné. Letošní leden byl nejteplejší od roku 1775, kdy se v pražském Klementinu začala sledovat a měřit teplota. Lednový dlouhodobý průměr je -0,9º C. Letos se v lednu se teplota pohybovala kolem +6º C nad nulou. A mnohem teplejší než obvykle byly i prosinec a únor.

Obecní knihovna v roce 2007
V roce 2007 bylo v obecní knihovně v Jistebníku registrováno 110 stálých čtenářů, z nich 49 dětských do 15 let. Znamená to přírůstek o 28 čtenářů, převážně do 15 let. Zásluhu na tom mají společné návštěvy žáků naší školy s jejich učiteli v knihovně, v níž mnozí byli poprvé.
Čtenáři se vypůjčili v uvedeném roce 2 887 knih a zájem byl převážně o beletrii, a to jak u dospělých, tak u dětí. Počítač s internetem a tiskárnou však v uvedeném roce nebyl zdaleka tak využíván, jako v předchozích letech.
Z obecního rozpočtu bylo v roce 2007 uvolněno 12 tisíc Kč na nákup knih a časopisů. Bylo za ně nakoupeno 40 knih a desítka časopisů podle zájmu čtenářů. Dalších 200 knih má knihovna půjčeno z knihovního fondu RKF v Novém Jičíně vždy na jeden rok. Tento fond je v dvouměsíčních intervalech aktuálně doplňován novinkami. Po revizi knižního fondu a po vyřazení knih opotřebovaných, zastaralých a těch, o něž čtenáři dlouhodobě neprojevovali zájem, má obecní knihovna na počátku roku 2007 celkem 3.913 knižních svazků.

Sbor dobrovolných hasičů v roce 2007
Sbor dobrovolných hasičů v Jistebníku čítá na konci roku 2007 celkem 85 členů, z nichž je 60 mužů a 25 žen. Mimo ně je při sboru ještě kroužek "Mladý hasič", jenž čítá 18 dětí. V tomto kroužku získávají mladí hasiči přiměřené vědomosti, návyky a postupně i zručnost v hasičské činnosti. V současné době jsou to vesměs nováčci, ti nejmladší. Ale přesto si zasluhují pochvalu a uznání, neboť se několikrát umístili v pohárových soutěžích na pěkných 3. a 5. místech.
Mezi mnoha významnými soutěžemi byla také v roce 2007 uspořádána 10. září soutěž hasičských družstev mužů a žen - "Memoriál Josefa Konečného". Opět se ukázalo a potvrdilo, že tato naše soutěž je dobrá a oblíbená, neboť se k ní sjelo rekordních 61 družstev mužů a žen. V tomto 18. ročníku této naší vlastní soutěže zvítězilo jistebnické družstvo mužů.
Ale také zásahová jednotka zasahovala v roce 2007 dvakrát, a to 2. března 2007 u požáru auta pana Vratislava Stillera a 9. října u požáru v rodinném domku pana Mihuly u nádraží.
Je také hodno zaznamenání, že několik členů sboru je dobrovolnými dárci krve. Jedním z nich je i pan Marian Bednář, jenž daruje krev pravidelně a dovršil již 89 bezplatných odběrů.
V roce 2007 bylo také vyznamenáno několik členů sboru, a to medailí "Za věrnost" za deset let činnosti členové sboru Petr Hájek, Tomáš Chromec a Vendula Tomášková. Věrnostní stužku za 30 let obdržel Jaroslav Farek a Věrnostní stužku za 50 let Božena Missigová.
Činnost sboru dobrovolných hasičů v Jistebníku řídil v roce 2007 výbor ve složení: Roman Konečný, starosta, Vojtěch Sýkora, náměstek starosty, Antonín Krayzel, velitel, Marian Bednář, strojník, Jaroslav Bužek, referent prevence, Otilie Konečná, jednatelka, Jiřina Pochylová, hospodářka, Miroslav Tomášek, referent materiálně technického zabezpečení, Jiří Ertel, člen výboru, Růžena Bednářová, revizorka, Vlasta Krayzlová, revizorka.

3. zasedání obecního zastupitelstva
Dne 7. března se konalo 3. zasedání obecního zastupitelstva. Schválilo mimo jiné také prodej budovy bývalé základní školy čp. 230 ve vesnici Mgr. Gabriele Vjačkové, bytem Ludgeřovice, za cenu 3,370.000 Kč. Byly stanoveny podmínky prodeje s tím, že bylo zřízeno věcné břemeno na zachování věžních hodin, radiotelefonní mikrovlnná síť O2 a anténní stožár internetu.

Loutkové divadlo
Loutkové divadlo v Jistebníku zahajuje letošní rok pohádkovou hrou ZLATÉ VAJÍČKO. Představení zhlédlo 21 dětí a 18 dospělých.

Koncert Dechového orchestru mladých - DOM
Na odpoledne 31. března zval Dechový orchestr mladých své příznivce do kulturního domu v Jistebníku na svůj koncert "... a tuhle znáte?" konaný při příležitosti natáčení Českou televizí. Škoda jen, že pro malou publicitu v obci mnoho lidí o tomto koncertu nevědělo. Koncert pak vysílala Česká televizní stanice ČT 1 dne 21. dubna a jistě jen dále rozšířil povědomí o naší obci Jistebníku v České republice. Rádi tuto pozitivní skutečnost zaznamenáváme.

Jak bylo u nás v březnu?
Na začátku března už zimu nic nepřipomíná - je 10 º C za proměnné i slunečné oblohy, kdy denní teploty vystupují ve dnech 5. - 11. března na 11 až 18º C a překonávají tak dosavadní teplotní rekord pro tuto dobu z roku 1961, který tehdy byl téměř o 3º C nižší. V zahradách v Jistebníku se v tyto dny začínají ozývat svým zpěvem kosi. Až do 16. března jsou denní teploty od 16 do 11 stupňů při většinou jasné a slunečné obloze.
Ve dnech 17. a 18. března vane silný vítr občas o síle vichřice při denní teplotě 13º C. A po vysloveně jarních dnech přichází prudké ochlazení, a to nejen u nás, ale na celém území republiky. Od 17. března se postupně zatahuje obloha a začíná se ochlazovat. V noci ze 17. na 18. března přišel velmi silný vítr a déšť a skutečná zima přišla v první jarní den. Místo jara přichází sníh a prudký vítr, jaro přichází s chumelenicí a přináší problémy na silnicích, cestách a také nehody. Třeba však zaznamenat, že u nás v Jistebníku nic takového není. Od 20. března je zataženo se sněžením a teplotou 0/+2º C a 21. března hodinu a sedm minut po půlnoci začíná kalendářní jaro se sněhem a deštěm a teplotou +1º C. Sněhu napadlo u nás téměř 20 cm a musel být z cest odhrnován obecním traktorem. Takže první jarní den je studený a sychravý. Už od 20. března máme u nás teploty 0/+1º C se sněžením a prudkým větrem, ostatně jako na většině území republiky. V dalších jarních dnech je u nás velmi proměnlivo a polojasno i s jasnou oblohou s 22º C, ale s trvalým deštěm a s teplotou 2 - 5º C. Mohlo by se zdát, že se opravdu nezvykle ochlazuje. Ve skutečnosti se ale dostáváme do březnových teplotních průměrů. V posledním březnovém týdnu je většinou jasno a slunečno, občas oblačno a polojasno s denními teplotami 13 - 14º C. Noci jsou však chladné, často i blízko k nule, rána až mrazivá.

Velikonoční mše zpívaná
Podobně jako o vánocích, tak i na Boží hod velikonoční zněly 8. dubna naším chrámem Petra a Pavla tóny velikonoční zpívané mše. Opět se sešli naši zpěváci a nastudovali za vedení paní Olgy Staňkové velikonoční zpívanou mši. Účinně přispěla k duchovnímu povznesení a k prožití slavnostní velikonoční bohoslužby v našem kostele. Stojí jistě za zaznamenání.

Soutěž jazzových, tanečních a estrádních orchestrů základních uměleckých škol
Dne 12. dubna se konalo v kulturním domě v Jistebníku okresní kolo soutěže jazzových, tanečních a estrádních orchestrů základních uměleckých škol v okrese Nový Jičín. Pořádající školou byla Základní umělecká škola (ZUŠ) Bílovec. Soutěže se zúčastnily v kategorii tanečních orchestrů tyto orchestry:
- ZUŠ Studénka, vedoucí Mgr. Martin Maléř
- První soukromá škola ZUŠ MIS MUZIC, o.p.s., Kopřivnice, vedoucí Jan Hanibal
- ZUŠ Frenštát, Big trio beat, vedoucí Rostislav Hus
- ZUŠ Frenštát, Taneční orchestr, vedoucí Jiří Pokorný
- ZUŠ Bílovec, taneční orchestr Tomáše Hanáka, vedoucí Tomáš Hanák
- ZUŠ Frenštát, BIGPIPERS, vedoucí Rostislav Hus
Estrádní orchestry
- ZUŠ Nový Jičín, Žákovský orchestr ZUŠ, vedoucí Božena Varajová
Jazzové orchestry
- SZUŠ Studénka, MUSICALE-BAND, vedoucí Dušan Šurman a Marek Hrubý
- ZUŠ Bílovec, NEW JAZZ BAND, vedoucí Pavel Klos
- ZUŠ Frenštát, BIGBAND, vedoucí Jiří Pokorný
- První soukromá ZUŠ MIS MUSIC, o.p.s., Kopřivnice, vedoucí Pavel Písecký
Porota pracovala ve složení:
Ladislav Mariáš, ZUŠ Bílovec
Václav Ptáček, ZUŠ Nový Jičín
Petr Beseda, ZUŠ Odry
Jan Tulej, ZUŠ Studénka
Petr Suttner, První soukromá SZUŠ Kopřivnice.
I když to byl všední den, byla tato soutěž pro Jistebník nepochybně mimořádná a velmi významná událost, zajisté hodná zaznamenání.

Chodník
Od 20. dubna pokračuje výstavba chodníku v Jistebníku u nádraží. Od místa, kde se na podzim stavba zastavila, to je od domu rodiny Folgových, pokračuje stavba chodníku směrem ke škole a k první křižovatce cest. V tento den je vybrána zemina pod novou dlažbu. Chodník byl dokončen k 20. květnu.

Loutkové divadlo
V měsíci dubnu přineslo Loutkové divadlo Jistebník svým malým i velkým divákům pohádkovou hru na motivy Karla Čapka "O drvoštěpovi". Tentokrát ji vidělo 23 dětí a 14 dospělých.

Školní divadelní představení
Naše škola pokračuje v dobře započaté tradici dramatické výchovy a dramatický kroužek připravil na sobotu 28. dubna na jevišti kulturního domu další divadelní představení pohádkové hry "O učeném Lotrandovi". Také tohoto nastudování se ujala paní učitelka Hana Sýkorová. Prvním publikem byly děti naší mateřské školy a děti prvního stupně ZŠ TGM v Bílovci. Druhé představení se hrálo o hodinu později a diváky byly děti naší základní školy. V sobotu 28. dubna se na mladé herce přišli podívat rodiče a příbuzní. O hudební složku představení se postarala paní učitelka Alena Myšková a nové kulisy k představení vytvořila paní učitelka Šárka Storzerová. Mladí herci sklidili zasloužený potlesk a uznání publika a pomalu vcházejí do tajů dramatické aktivity. Lze si jen přát, aby tato aktivita nejen vydržela, ale aby se také dále rozvíjela.

Slet jistebnických čarodějnic (čarodějníků)
Měsíc duben končí třicátý den tohoto měsíce filipo-jakubskou nocí. A tuto chvíli si vybraly jistebnické čarodějnice k uspořádání historicky prvního sletu jistebnických čarodějnic (i čarodějníků). Takže v podvečer filipo-jakubské noci táhl kŕdel jistebnických čarodějnic, těch nejmenších, i těch větších a největších od kulturního domu ulicemi a cestami Jistebníku až na hřiště TJ Jistebník a zde u ohně vše vyvrcholilo. Chrastítka a rámusítka bylo slyšet dobře. Rádi zaznamenáváme jako první ročník tohoto sletu.

A jak bylo v dubnu?
V prvním týdnu dubna je u nás většinou jasno nebo polojasno se slunečním svitem, občas oblačno s denními teplotami 16 - 14º C. Do 11. dubna je oblačno, polojasno s denními teplotami 15 - 16º C. Ale už od 12. dubna denní teploty stoupají - při jasné až slunečné obloze až na 22º C. Počasí nyní ovlivňuje příliv teplého vzduchu od jihu a teploty se blíží letním. Přesto, že velmi dlouho nepršelo, situace podle hydrologů není zatím kritická. Takže tiskové zprávy mluví okolo 15. dubna, že přichází "léto".
Ale od 18. dubna dochází k výraznému ochlazení - ráno až 3 - 6º C se silným deštěm, přes den pak na 12 - 15º C při oblačné i polojasné obloze. A ve dnech 21. - 23. dubna je ráno dokonce +1/0º C, ale přes den je až do 28. dubna 20 - 24º C. Ale 29. dubna přichází další náhlé a razantní ochlazení, zejména ráno je až do 3. května teplota okolo +1º C a přes den 11 - 13º C při jasné slunečné obloze.
Duben byl srážkově hluboko podnormální a teplotně nadnormální. Pracovníci vodohospodářského dispečinku Povodí Odry uvádějí, že tak suchý duben nepamatují.

TRABANT RALLYE
V sobotu 5. května se i přes nepříznivé počasí již po dvanácté sešli trabantisté v Brušperku, aby si zazávodili na "recesistické" PVCJAGUAR RALLYE. Byl to šestikilometrový okruh a šlo spíše o vyjížďku než o závod. Na start nastoupilo 16 vozů, mezi nimi i poslední trabant z Jistebníku. Jeho posádku tvořili jistebnický občan Jan Pleskot a Katka Slováčková. Jan Pleskot také poskytl rozhovor deníku PRÁVO, v němž přiznal, že "trabant z roku 1971 se u nás dědí a nedáme na něj dopustit". Je jistě chvályhodné, že se o Jistebníku dává vědět různým způsobem, a proto i tento je hoden zaznamenání.

Loutkové divadlo
Loutkové divadlo Jistebník připravilo na neděli 20. května pohádkovou hru o tom, JAK SE HONZA UČIL LATINSKY. Vidělo ji 27 dětí a 12 dospělých. Je zřejmé, že loutkové divadlo už zapustilo v Jistebníku své kořeny, navazujíc na meziválečnou tradici v obci a že má dětem, ale i dospělým co říci.

Dětský den
Dne 26. května uspořádala zdejší Základní škola TGM u příležitosti Mezinárodního dne dětí (1. června) dětský den. Bylo to už tradičně na hřišti u školy. Jeho odpolední část spočívala ve sportovních disciplínách, večerní pak u táborového ohně v posezení spíš dospělých, hlavně z řad rodičů školních dětí. Značná účast jistebnické veřejnosti svědčí o jejím zájmu i o tuto podobu společenského života v obci.

Jaké bylo počasí v květnu?
Chladné a nevlídné počasí je i 5. a 6. května, kdy je zataženo s deštěm a teplotami ráno 6 - 8º C, přes den 12º C. Ale od 7. května je oblačno až skoro jasno se slunečním svitem a teplotami 16 - 20º C a větrno. Řada pěti větrných dnů vrcholí 11. května silným větrem o síle až vichřice a rychlosti 90 km za hodinu, ale s letní teplotou 25º C. Podstatnější škody však u nás nevznikly.
Tropy, bouřky, déšť a zima - tak ohlašuje tisk 14. května další dny. U nás je 28º C a slunečno. Ale 15. května je zataženo a 16º C s trvalým deštěm, klidným, "májovým" či "zahradnickým".Však je ho po dlouhém suchu velmi potřeba. Po něm přichází znatelné ochlazení až na 14º C, jež se v dalších dnech postupně mění až na 20 - 24ºC a dále na 26 - 27º C. Od 24. května přichází vlna na květen extrémně teplých tropických dnů s ranními teplotami okolo 20º C a denními 25 - 27 - 30º C při celodenní jasné slunečné obloze. Jsou v tyto dny svatodušní svátky. "Tropy vystřídá vítr a déšť, bouřky, krupobití, vichřice a chladno", tak vidí meteorologové počasí na 26. - 27. května a následující dny. A 28. května má pak dosavadní rekordně vysoké teploty vystřídat prudké ochlazení. U nás v Jistebníku se však nic takového neděje - 28. května, na svatodušní pondělí, je jasno s teplotou 26º C a klid. Ale na mnohých místech Moravy řádily prudké bouřky, jež vyřadily v noci na 27. května veškeré zabezpečovací zařízení na 20 kilometrovém úseku železniční tratě z Olomouce do Zábřehu. Nefungovaly přejezdy, vlaky nabíraly dlouhá zpoždění. Ale toho všeho zůstáváme u nás v Jistebníku ušetřeni. Závěr měsíce května - posledních několik dnů studených, občas i deštivých, s klesajícími teplotami z 26º C na 22º C až 15º C.

4. zasedání zastupitelstva obce
Dne 13. června se konalo 4. zasedání zastupitelstva obce, jež mimo jiné:
- schválilo rozšíření investičních akcí o opravu komunikace "Záhumení", opravu kulturního domu a znovu vytvoření bysty Petra Bezruče k ZŠ TGM, začlenění obce Jistebník jako členské obce Regionu Poodří do území MAS Region Poodří;
- zrušilo své rozhodnutí z 3. zasedání zastupitelstva obce ze dne 7. března ve věci prodeje budovy bývalé školy čp. 230 a pozemků parc. č. st. 235, 389/1 a 389/2.

Festival "Poodří Františka Lýska" 2007
Dne 16. června 2007 se konala v Jistebníku závěrečná část 4. ročníku festivalu "Poodří Františka Lýska", když předcházející části se konaly v Proskovicích a ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Festival "Poodří Františka Lýska" se koná ve spolupráci s Folklorním sdružením České republiky, pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje ing. Evžena Tošenovského a ředitele České televize studio Ostrava Ilji Racka. Na koncertu dětských pěveckých sborů se letos podílely:
- pěvecký sbor Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě za vedení sbormistryně Mgr. Olgy Blažkové,
- Štývarův pěvecký sbor z Třince, sbormistryně Alena Kostková,
- Cimbálová muzika Základní umělecké školy Z. Buriana z Kopřivnice pod vedením Mgr. Vladana Jílka,
- Komorní sbor EXIL z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě.
Spoluúčinkoval Dechový orchestr mladých Jistebník.
Vynikající výkon podala Cimbálová muzika ZUŠ Z. Buriana z Kopřivnice pod vedením Mgr. Vladana Jílka.
Festival sledoval téměř naplněný sál kulturního domu obecenstvem nejen jistebnickým, ale ve značné míře také z okolních obcí "Poodří".

Setkání jubilantů - vystoupení Ladika Mariáše
Dne 23. června se konalo v prostorách obecního úřadu tradiční setkání letošních jubilantů - občanů Jistebníku. V kulturním programu se mimo jiné představil jistebnické veřejnosti mladý nadějný jistebnický violoncellista, desetiletý žák 5. třídy zdejší základní školy, Ladik Mariáš. Hru na violoncello v současné době studuje u prof. Václava Stuchlého v Brušperku a u prof. Miroslava Doležila, emeritního filharmonika v Ostravě. Rádi zaznamenáváme jeho úspěšnou účast na 16. ročníku celostátní hudební soutěže PRAGUE JUNIOR NOTE 2007 pro sólisty do 15 let v oborech hry na klavír, violoncello dne 8. června. V této soutěži získal Ladik Mariáš II. cenu v 1. kategorii - violoncello. To je významný úspěch a my mu k němu blahopřejeme.

Rekonstrukce kuchyně v základní škole
Dne 25. června byla zahájena rekonstrukce školní kuchyně a jídelny včetně kanceláře a skladů. Jde o generální opravu téměř celého přízemí Základní školy TGM za sedm a půl milionu korun. Práce provádí firma NOSTA z Nového Jičína a má na celou akci jen dva měsíce prázdnin. Touto opravou budou splněna veškerá kriteria nových hygienických norem a dalších předpisů a vyhlášek.

A jaké je počasí v červnu?
Podobu počasí z konce května mají i první dny v červnu. Je většinou zataženo s občasným deštěm, někdy i vydatným, nebo s mrholením při teplotách 16 - 18º C, jež se postupně zvyšují na 20 - 23º C. Ráno 7. června je mlha a 18º C, zpočátku jasno, později zataženo s bouřkou a deštěm, kdy teplota je 24º C. Ale hned v dalších dnech až do 21. června se denní teploty pohybují okolo 30 - 31º C při většinou jasné a slunečné obloze. Od 22. června vedra střídají asi na týden déšť a zima. Teplota se v celé republice snižuje až o deset stupňů a u nás v Jistebníku je většinou 23º C. V závěru měsíce - 26. - 27. června je velmi silný vítr - nad Českou republikou se přehnala silná bouře, jež za sebou nechala na různých místech spoušť. Voda zaplavovala sklepy, domy i silnice, vítr lámal stromy a ničil střechy. Postiženy byly Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, kde lidé bojovali s následky bouří a krupobití zhruba ve stovce obcí. Blesky zapálily rodný dům na Klatovsku a střechu hotelu v Odrách. Můžeme však konstatovat, že u nás v Jistebníku k ničemu podobnému nedošlo. Jen rána jsou chladná, 10 - 9º C, ale ve dne je teplo při jasné obloze až 25 - 28º C.
Gymnaestráda 2007 - Dornbirn
Ve dnech 8. - 14. července se konala v rakouském městě Dornbirn pod zasněženými Alpami XIII. Světová gymnaestráda, což je největší svátek gymnastických aktivit Světové gymnastické federace. Výprava České republiky byla složena ze zástupců České asociace Sport pro všechny (ČASPV), České obce sokolské (ČOS) a Českého svazu univerzitního sportu. Výprava čítala téměř 800 cvičenců. Této gymnaestrády se zúčastnilo přes 22 tisíc cvičenců ze všech pěti kontinentů. ČASPV reprezentovalo 457 cvičenců a mezi nimi i dvě cvičenky z Jistebníku - Věra Dresslerová a Anna Juřinová. Představily se v hromadné skladbě "Pohoda" (Czech relax).

Občané Jistebníku ve významných činnostech a postaveních
V současné době zastává velmi významnou funkci a postavení ředitele společnosti Vítkovice bývalý jistebnický občan, pan Jan Světlík, jun. Být generálním ředitelem či předsedou představenstva a vyrábět různé předměty z kovů je to, co ho zcela pohlcuje. Možná až příliš. Dnes Ing. Jan Světlík vlastní polovinu strojírenské skupiny Vítkovice Holding, jejíž hodnota se pohybuje okolo patnácti miliard korun. Holding tvoří velké množství firem, jež mají v názvu Vítkovice a vlastní továrny i v zahraničí. Dne 20. července navštívili starý průmyslový areál Vítkovických železáren ministr kultury Václav Jehlička a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Ředitel Vítkovic Ing. Jan Světlík jim přiblížil ambiciózní projekt za osm až dvanáct miliard korun. V místech bývalých vysokých pecí by podle něho mělo v součinnosti s ostravskými vysokými školami vzniknout výzkumné univerzitní centrum. Dnes v opuštěných železárnách, kde se železo přestalo vyrábět v roce 1998, by se místo hutníků měli pohybovat vědci a studenti. "To, co jsem viděl, je velmi ambiciózní projekt", komentoval Světlíkovu vizi ministr Jehlička. Generální ředitel Jan Světlík nevylučuje, že na další práce přizve i jiné špičkové české i světové architekty, neboť jde o unikátní vysokoškolský areál na světě. "Nikde jinde vysoké pece přestavěné na univerzitní prostory, navíc ještě v centru města, nenajdete", upozorňuje Světlík.

Ještě k prodeji budovy školy čp. 230
Dne 7. března 2007 schválilo zastupitelstvo obce prodej budovy bývalé školy čp. 230 za částku 3,370.000 Kč. Protože však kupující po schválení prodeje částku snížil o více než jeden milion korun, a to na 2,320.000 Kč, zastupitelstvo obce své původní rozhodnutí o prodeji dne 13. června 2007 zrušilo. Je ale pozoruhodné, až kuriózní, že původní kupující opět nabídku zvýšil, a to na původní cenu 3,370.000 Kč.

A jak u nás bylo v červenci?
První červencové dny znamenají pokračování zlepšování počasí z konce června, je polojasno i jasno s denními teplotami 28 - 31º C, ale už od 3. července teploty klesají na 25 - 23 - 20º C, 4. července je oblačno až zataženo s deštěm a večerní teplotou 14º C. V dalších dnech - 5. - 7. července - je u nás většinou oblačno, občas i slunečno s denními teplotami 20 - 25º C, ale noci a rána jsou chladné - 12 - 14º C. Ve dnech 9. - 10. července je 17 - 20º C a při trvalejším dešti až 13º C. Ve dnech 11. - 13. července je velká oblačnost, střídavě až zataženo s denními teplotami 18 - 22º C. Toto počasí zatím léto nepřipomíná. Ale od 14. července se do Česka začíná valit vlna veder. Slunce nad Českou republikou sálá stejně intenzivně a silně jako například v Egyptě. Vlna tropických veder, která nyní míří do Evropy, způsobuje výrazné zeslabování ozónové vrstvy. Atmosférou proniká v tyto dny až o čtvrtinu více UV záření než obvykle a jeho intenzita dosahuje úrovně běžné v jižním Středomoří. U nás v Jistebníku je v ten den - 14. července - ráno 13 - 15º C, přes den 30º C a oblačno či slunečno. Ještě tepleji je v následujících dnech - 16. - 20. července, kdy je ráno 16 - 20º C, přes den 34 - 36º C, na slunci až 47º C. Zatím je to nejteplejší letošní den. Horký vzduch do Česka dorazil přímo ze Sahary. Meteorologové očekávají 16. července vůbec nejvyšší teplotu v historii měření, tedy od roku 1775. Tato vlna veder je podle meteorologů dána tím, že po západní straně tlakové výše, tedy od jihu, k nám proudí vzduch z Afriky a očekávají, že mohou padnout četné teplotní rekordy.
Horka trvají také v dalších červencových dnech, tedy od 21. do 27. července, kdy denní teploty dosahují trvale 30º C při většinou jasné a slunečné obloze, byť s občasnou oblačností. Od 29. července dochází k výraznému ochlazení se zataženou oblohou a s nočním deštěm a ranní teplotou 13 - 14º C, denní 18º C, také s občasným deštěm. Také poslední červencový den je chladný - ráno 13º C a oblačno, přes den pak 20º C s velkou oblačností.

Návštěva bývalých německých obyvatel Jistebníku
V letošním roce dne 3. srpna, jako už po několik let, navštívili Jistebník bývalí jeho obyvatelé z Německa (Hesensko). Při svých zájezdech do Česka vždy vyčlení jeden den k prohlídce obce a vzpomínkám. Ty se hlavně váží na dobu dětství a na ty, které tady pochovali. Za ně nechali sloužit v chrámu sv. Petra a Pavla mši svatou. Tuto službu ochotně prokazuje svinovský Dp. Larisch v jejich mateřštině. Ve své homilii tentokrát navázal na text evangelia o bohatci-chamtivci, jenž pro sebe plnil sýpky bohatou úrodou a netušil, že svého mamonu ani den neužije.
Letos přijelo více starších občanů. Mnoho z nich se tu narodilo a nacházelo své bývalé domovy jen těžko. Dotazovali se místních lidí a pak s opravdovou radostí zjišťovali, že jejich rodné domy nejen stojí, ale jsou i vkusně opraveny. Přesto by se nikdo z nich nechtěl vrátit zpět. Jejich zájezdy jsou jen návratem do dob mládí. Velice kladně hodnotí celkový vzhled naší obce oproti okolním navštíveným místům (Bítov). Při obědě v naší restauraci "Na obci" projevilo několik návštěvníkům zájem o letecký snímek naší obce (visí na stěně). Stejně se i zajímali o možné uskutečnění oslav k 200 letému výročí postavení kostela se žádostí o informování.

Prodej budovy bývalé školy čp. 230
Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 16. srpna 2007 schválilo nový prodej budovy bývalé školy čp. 230 na pozemku parc. č. st. 235 a pozemku parc. č. st. 23, parc. č. 389/1 a parc. č. 389/2 společnosti VÍTKOVICE, a.s. za cenu 3,5 milionu Kč. Zastupitelstvo na tomto zasedání schválilo smlouvu o smlouvě budoucí, jež by měla být definitivně uzavřena koncem měsíce října. Podmínky prodeje: zařízení věcného břemene na zachování věžních hodin, radiotelefonní mikrovlnné sítě O2 a anténní stožár internetu.
Akciová společnost VÍTKOVICE projevila o tuto budovu vážný zájem, a to za účelem vybudování (zřízení) v ní "Muzea strojírenských řemesel" spojených s Ostravskem. Budova by měla sloužit k uchování a propagaci strojírenské tradice regionu i k uchování a prezentaci kulturního dědictví.
Dále zastupitelstvo schválilo pokračovat v přípravách na výstavbu Domu pro seniory s pečovatelskou službou.

Ukončení rekonstrukce kuchyně v Základní škole TGM
Ke konci srpna byla dokončena rekonstrukce kuchyně a jídelny v Základní škole TGM v Jistebníku. Naše obec byla postavena před náročný úkol - do konce prázdnin provést kompletní rekonstrukci kuchyně a jídelny v naší základní škole. Přestavba byla natolik naléhavá, že k ní bylo nutné přistoupit, jinak by naše školní kuchyně nesplňovala hygienické požadavky podle Evropské unie a mohlo by dojít až k uzavření školy. Obecnímu úřadu velmi záleželo na tom, aby naše děti mohly nadále chodit do školy v naší obci. Celá tato stavební akce přišla na téměř 8 milionů Kč. Tak přestavba byla dokončena v dohodnutém termínu. Dne 27. srpna byla kolaudace kanalizace a čističky odpadních vod. K předání celé stavby došlo dne 3. září a kolaudace celé stavby se uskutečnila 6. září 2007. V rekonstruované kuchyni se začalo opět vařit pro všechny strávníky dne 10. září. Bohužel při zemních kanalizačních pracích vzala za své krásně vzrostlá magnólie, po dlouhou řadu let krásně zdobila průčelí školní budovy.

Jak bylo v Jistebníku v srpnu?
Stejné chladno trvá i v prvních dnech srpna - až do 5. srpna, zejména ráno, kdy je 9 - 13º C a většinou jasno nebo oblačno, přes den také oblačno a 20º C. První srpnové ráno v Česku mrzlo. Noční jasná obloha způsobila, že teplota někde klesala až k nule. Nejnižší teplotu naměřili tradičně v Šindelové v Krušných horách, kde bylo jen 1,8º C. V pěti centimetrech nad zemí bylo na Churáňově naměřeno -2,2º C, v Plzni-Bolevci -0,5º C a v Chebu -0,3º C. Dne 6. srpna je u nás ráno 15º C, odpoledne 25 - 30º C při zcela jasné a slunečné obloze. Stejné teploty - ráno 15º C a přes den do 30º C byly až do 11. srpna, když 12. a 13. srpna nastalo mírné ochlazení na 22 - 25º C při oblačné nebo polojasné obloze. Toto teplé období pokračuje i v dalších dnech a zesiluje se: denní teploty jsou až do 16. srpna při jasné obloze 32 - 34º C, dne 16. srpna ještě v 19 hod je 30º C. Tohoto 16. srpna vrcholí několikadenní teplé období s teplotami 30 - 34º C při většinou jasné a slunečné obloze.
Od 17. srpna je střídavě jasno a oblačno, ale chladněji - ráno 15 - 18º C, přes den 23 - 27º C. To trvá až do 27. srpna a 28. srpna přichází výrazné a citelné ochlazení; při oblačné až zatažené obloze je ráno 10 - 8º C, denní teploty se pohybují okolo 20 - 18º C. V takové situaci nastává i měsíc září.

Letní slavnost obce 2007
Letní slavnost obce se uskutečnila v sobotu 15. září na návsi, kde byl pro tuto akci připraven pro účinkující i posluchače velký stan zapůjčený z Bartošovic - centra Poodří. Ten mohl chránit přítomné před případnou nepřízní počasí a dobře sloužit i večer, byl totiž vybaven elektrickým osvětlením. V programu se vystřídala různá hudební uskupení, takže si každý mohl vybrat svůj oblíbený žánr.
Program slavnosti byl tento:
- Dechový orchestr mladých Jistebník pod taktovkou Petra Habernala a Martina Maléře
- Sranleys Dixie Street Band, dixilendová skupina učitelů ZUŠ z Novojičínska, mezi nimi hrál na trombon Jistebničan Ladislav Mariáš. Muzikanti podali velmi dobrý výkon, za nějž byli odměňováni bouřlivým potleskem.
- Mira Gipsy - romská hudební skupina, její jádro tvoří jistebnická rodina Demových, zahrála a zazpívala především romské lidové písně.
- Jistebnická 13 - malá dechová hudba - vedoucí Ladislav Mariáš, zpěvačka Lenka Halatová.
Program provázel moderátor Petr Stebnický z Ostravy.
Děti se bavily ve skákacím hradu a na průlezkách v parčíku. V 19 hodin vzplál táborový oheň a k tanci i poslechu zahrála country kapela "Cizinci" ze Štramberku.
Lze říci, že Letní slavnost 2007 i v tak pozdním termínu se vydařila.

Amatérské divadlo z Těškovic
Dne 28. září v Jistebníku pohostinsky vystoupil ochotnický divadelní soubor BERANI z Těškovic. Sehrál u nás hru J. Palouše "Rád to někdo horké". Bláznivá komedie o dvou dějstvích a deseti obrazech přenáší diváky do Spojených států 30. let 20. století, kdy dva mladí muzikanti prchají velmi neobvyklým způsobem před pomstou gangsterů.
Těškovičtí ochotníci předvedli skutečně dobré herecké výkony doplněné hudbou a tanci, jež se jistebnickým divákům opravdu líbily.

160 let trvání Severní dráhy císaře Ferdinanda
Na letošní rok připadají na Moravě dvě časově pozoruhodná výročí. Pozoruhodná proto, že to jedno je právě dvakrát tak starší, než to druhé. Jde o 80. výročí bělokarpatské trati Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom a 160. výročí zahájení provozu na Severní dráze císaře Ferdinanda. A Jistebník leží na této trati. A právě tohoto výročí bylo u nás v Jistebníku vzpomenuto 29. září slavností na nádraží v Jistebníku. Shromáždilo se tu množství občanů, kteří si sami chtěli připomenout dobu, kdy tudy denně projížděly vlaky tažené parními lokomotivami. Očekával se historický vlak z Přerova. Už před jedenáctou hodinou vyhrávala na nástupišti dechová hudba "Jistebnická 13", což nesporně podtrhlo slavnostní chvíle nejen pro stanici Jistebník, ale i pro celou trať. Přesně v jedenáct hodin vjížděl do stanice za hlasitého houkání a z komínu chrlení černého kouře zvláštní vlak v čele s parní lokomotivou řady 464.202 z lokomotivního depa Olomouc. Zejména děti, jež zřejmě takovou podívanou ještě nezažily, byly u vytržení. Když vlak zastavil, mnoho přítomných se shromáždilo okolo lokomotivy, prohlíželi si ji a naslouchali krátkému výkladu strojvedoucího a jeho odpovědím na zvídavé otázky. Několik cestujících s dětmi nastoupilo do vlaku, aby si na ostravském hlavním nádraží prohlédli výstavu modelů a provoz modelové železnice, v Bohumíně pak byla možná prohlídka depa kolejových vozidel.
Na projížďku byl oficiálně pozván starosta obce Jistebník pan Josef Voral s manželkou. Oba byli přivítání organizátory slavnosti, načež všichni nastoupili a vlak se dal znovu do pohybu. Všichni výletníci se v 15 hodin vraceli historickým vlakem domů. Kdo se přišel podívat, určitě nelitoval. Škoda jen, že právě v noci na tento slavnostní den "navštívili" stanici sprejeři a svými čmáranicemi poničili naše milé, nedávno opravené nádražní budovy. Bude i nadále patřit naše železniční stanice k nejhezčím na této trati?

Jak bylo v Jistebníku v září?
Jeho začátek je ve znamení výrazného ochlazení - ranní teploty jsou 13 - 7º C, denní 15 - 12 - 8º C při trvale zatažené obloze a trvalém dešti, provázeném silným větrem. A na horách napadl letos první sníh. Na hřebenech Krkonoš 4. září padaly srážky smíšené, ale na hřebenech Krušných hor spadl i první sníh - na Klínovci zůstala 4. září ležet sněhová pokrývka a tvořila souvislou vrstvu. Jistě letní kuriozita. Teplo a hned zima? Pro meteorology však běžný úkaz, jenž je neděsí.
Do Česka se přihnal podzim už patnáct dní před koncem léta. Je to proto, že nad Evropou je zvláštní rozložení tlakových útvarů. Velmi nízké teploty k nám jdou ze severu, zatímco deštivé počasí zase souvisí s oblastí nízkého tlaku vzduchu, jež se udržuje nad Alpami. Většina srážek pak spadla v Česku. A u nás? Týden od 3. do 7. září je chladný, ráno mezi 7 a 8º C a zataženo s deštěm, přes den 12 - 11º C s deštěm a silným větrem. Odra je plná, rozlitá po loukách na košatské straně. Od 8. září mírné oteplování - rána 10º C a zatažená nebo oblačná, přes den 15 - 17º C taktéž s oblačnou oblohou.
Dny 17. až 26. září jsou jasné, slunečné i teplé - i když noci a rána jsou chladná, přes den je téměř trvale do 22º C. Ale také závěr měsíce, dny 27. - 30. září, jsou převážně slunečné a teplé s denními teplotami okolo 20º C. Že by babí léto?

Občané Jistebníku ve významných činnostech a postaveních
Dne 18. října 2007 se v Čáslavi konaly oslavy 50. výročí vzniku stíhacího letectva v Čáslavi. Když byla v roce 1957 nově zřízená letecká základna v Čáslavi, byl tehdejší major Steva Mikeska jejím prvním velitelem a ještě téhož roku zahájil letecký výcvik 2. leteckého školního pluku (2. LŠP). Letošních oslav 50. výročí letecké základny v Čáslavi se Ing. Steva Mikeska i se svou manželkou zúčastnil už v hodnosti plukovníka. Při této příležitosti mu byl udělen "pamětní odznak" III. stupně. Ale už 8. ledna 2007 mu bylo Ministerstvem obrany České republiky uděleno osvědčení "válečný veterán".

Jak bylo u nás v říjnu?
Počátek října je ve znamení ochlazení - přibývá oblačnosti a ubývá tepla - ráno 5 - 7º C, přes den 18 - 16º C, 2. října v noci déšť, v dalších dnech zataženo nebo oblačno. Meteorologové očekávají chladný říjen, teplotně pod průměrem. Naopak srážek by mělo být více, než kolik je v tomto období v Česku obvyklé. Další dny ukáží. S nástupem podzimního počasí v polovině října přicházejí také mlhy. V prvním týdnu října jsou rána většinou mlhavá s teplotami od 7 do 12º C, přes den je polojasno, ale více oblačno i zataženo, 5. a 6. října přeháňky a dokonce se ozývalo i hřmění. Ve dnech 8. - 14. října se ranní teploty pohybují v rozmezí od 3 do 6º C, denní od 10 do 15º C většinou při oblačné, občas i jasné obloze. A 15. října je ráno - u nás poprvé - po jasné noci 0º C při jasné obloze, ale ve dne je 8 - 13º C. Takovéto jasné počasí trvá i v následujících dnech až do 17. října: tu ráno je 5º C, přes den 14 - 15º C. Dne 18. října nastává radikální změna - razantní ochlazování - ráno 5 - 3º, přes den 9 - 5º C a zataženo s deštěm nebo přeháňkami. Stejně tak je i nadále: ve dnech 22. - 24. října jsou ráno 3º C a pak po celé dny zataženo s trvalým deštěm a silným větrem. Na četných místech v Česku napadl sníh, až 10 cm - začala zima. Současný zimní charakter počasí je způsoben velmi studeným severovýchodním prouděním z Ruska. A až přes 30 cm sněhu napadlo ve třech dnech na českých a moravských horách. Od 25. do 31. října se postupně zvyšují ranní teploty na 6 až 10º při zatažené obloze s častým mrholením, denní teploty se zvyšují ze 7º C na 10 až 11º C a je většinou zataženo s občasným mrholením.

60 let od vzniku dechové hudby v Jistebníku
Kromě 160. výročí trvání Severní dráhy císaře Ferdinanda si letos připomínáme další, pro Jistebník neméně významné výročí, a to šedesát let od vzniku první dechové hudby, kapely, v Jistebníku v roce 1947. Koncert dechového orchestru mladých Jistebník v sobotu 10. listopadu byl toho jistě dobrou připomínkou. Obraťme však pohled zpět do minulosti na ty, kdo ty kapely v Jistebníku tvořili. Duší a neúnavným organizátorem a vyhledavačem muzikantů byl v Jistebníku Albín Křístek, listonoš. Po skončení druhé světové války roku 1945 přicházejí do Jistebníku noví a noví osídlenci a mezi nimi i noví muzikanti. A ne málo. Takže jak lidí přibývalo, přibývalo i muzikantů. Přirozeně, že to byli amatérští hráči různých povolání a zaměstnání. Učitel Vilém Hýl, Vít Hranický, Rudolf Hrabovský, Vladislav Korpas, František Hýl, Antonín Friedel, Václav Polášek se synem Mirkem, Pavel Helis, František Olbrich se synem Zdeňkem, Albín Křístek st., Jaromír Chvostek, učitel. Ten byl nedlouho po osvobození vyzván tehdejším ředitelem jistebnické školy, která zahájila svou činnost začátkem měsíce června, Josefem Vavrečkou, aby nastoupil na místo učitele jistebnické školy a tak po téměř tříletém totálním válečném nasazení na dole Jeremenko ve Vítkovicích Jaromír Chvostek nastoupil 7. června 1945 do učitelské služby. Už od podzimu roku 1945 probíhala ve škole výuka hry na housle a hned po vytvoření hudebního souboru v obci na jaře roku 1947 byl v řadách žáků školy proveden nábor zájemců o hru na dechové nástroje, nutných k vytvoření školního souboru a zároveň k doplnění a posílení místní kapely (hudby).
Počet přihlášených překonal očekávání a brzy se naší školou v odpoledních hodinách rozléhaly zvuky křídlovek, tenorů, trombonů, klarinetů, jejichž hráči dali postupně vzniknout základu malé školní kapely. Vyučovalo se (Jaromír Chvostek) zdarma a k podpoře této činnosti, jež nalezla plné porozumění i v řadách rodičů, byla kromě zapůjčených starších nástrojů zakoupena i nová křídlovka, nátrubky, klarinetové plátky apod.
Z mladých, vskutku zanícených hudebníků, se výrazně uplatnili, a to i v jistebnické kapele, tři sourozenci Habernalovi, tři bratři Halatovi, Adolf Korpas, Jaroslav Šrámek, Lumír Wassik, Zdeňek Olbrich, Albín Křístek a Evžen Křístek, Alois Krupa, Zdeňek Tvarůžka, Sláva Chvostek, Josef Kozák, Jarek Foltys a učitel Gelnar.
Pak měli i taneční soubor - říkali si "Do štrajchu", kde se uplatnili Antonín Havlík, Vilém David, Jan Prusák.
Úspěšná činnost jistebnické dechové hudby získávala vysoká ocenění v padesátých letech, kdy v okresních soutěžích získala několik předních umístění i v konkurenci závodních a městských hudeb.

Koncert Dechového orchestru mladých Jistebník - DOM
V rámci oslav 60. výročí dechové hudby v Jistebníku uspořádal DOM Jistebník v sobotu 10. listopadu slavnostní koncert. Dnes má tento orchestr 89 členů, z toho 83 hudebníků a 6 členů nehrajících, a to nejen z Jistebníku. Sál kulturního domu zcela zaplnilo publikum z Jistebník, ale i z okolí, jež opravdu se zájmem naslouchalo koncertnímu programu, jenž řídili dirigenti Petr Habernal, Martin Maléř, Jan Lubojacký a Michal Holub. Pěvecká sóla patřila Svatavě Novákové a Lence Halatové. Pořadem provázel Pavel Handl.
Program koncertu dokazuje a potvrzuje, že se orchestr orientuje na novou podobu hrané hudby, na hudbu moderních autorů českých i zahraničních, se vším, co tato podoba hraní potřebuje a také přináší. To se nutně muselo projevit i v nástrojovém obsazení orchestru, kde dnes nacházíme nástroje, jež v orchestru donedávna ještě nebyly - fagoty, saxofony, barytonsaxofon, nová sestava bicích... Koncert byl u publika mladšího, ale i staršího, přijat velmi příznivě a bylo by si jen přát, aby v nastoupené cestě dále pokračoval.
O uměleckém vývoji orchestru, jeho hudební dramaturgii, svědčí i program tohoto koncertu.
Jean Baptista Lully Baletto
Boris Hajdůšek Troják
Karol Pádivý Hategana
John Williams Symfonický pochod
Mancini de Meij Růžový panther
Darol Barry James Bond
Irwing Berling Alexander Rag Time
Eduard Kudelásek Con bravura
Michal David Teď královnou jsem já
Pavel Staněk Starý ruský valčík
Loyd Weber Má se mlčet
Walter Schneider Trombon dreams
Georg Douglas Jak je nádherné žít
Manfréd Schneider Viva Brazil

Výlov rybníků
Ve dnech 9. - 11. listopadu se opět uskutečnil tradiční výlov rybníků pro veřejnost. Co se týká rozsahu akce, zdá se, že výlov byl letos navštíven možná méně než v některých minulých letech. Mluvilo by proto méně aut na parkovišti na složišti železniční stanice Jistebník i počet lidí na hrázi rybníka Bezruč, centru výlovu. Také počet stánkařů na hrázi byl letos - dá se říci minimální. Je možné, že k tomu všemu přispělo i mimořádně chladné počasí s větrem. Ale výnosy z výlovů jsou velmi dobré.

Jak bylo u nás v listopadu?
Listopad přišel studený. Po studené a jasné noci je 1. listopadu ráno 3 - 4º C s oblačnou oblohou a přes den je 9º C. Stejně je tomu i 2. listopadu na "Dušičky" - charakteristický "dušičkový" den - zataženo, mlhavo i s deštěm, ale ve dne opět 9ºC. Ještě tepleji je i následujícího dne, 3. listopadu, kdy je ráno po mlze jasno, slunečno a 9º C, přes den 11º C. V dalších dnech je už teplotní zlom - 4. listopadu je zataženo se slabým deštěm a 8 - 6º C. Ochlazení pokračuje i v dalších dnech až do 10. listopadu, kdy ranní teploty jsou většinou 2 - 3º C, denní 2 - 4º C při zatažené nebo oblačné obloze, ale se silným větrem.
Na Martina, 11. listopadu, je od rána po celý den +1º C, silný mrazivý vítr a sněžení. Je to první sníh a přišel přesně na den sv. Martina "na bílém koni". Velmi pestré počasí trvá i celý další týden od 12. do 18. listopadu, kdy ranní teploty postupně klesají až na -5º C, denní se pohybují mezi +3 až +1º C, časté sněhové přeháňky, 15. listopadu sněhová vánice.
Zima udeřila nezvykle brzy, již v půli listopadu. Česko v těchto dnech zasypal sníh. Dopravní kolapsy, padající stromy, tisíce domácností bez elektrického proudu. Taková je bilance začátku letošní zimy, která trvá necelý týden. Ve dnech 16. - 19. listopadu teploty ráno i přes den u nás nevystoupily nad 0º C, pohybují se od -2º C do -5º C, 17. listopadu napadlo u nás až 40 cm sněhu, poprvé prohrnoval v obci cesty nový obecní traktor s pluhem. Ale od 20. listopadu nastává zlom - ranní teploty při většinou jasné obloze jsou +2 až 3º C, denní 5 - 8º C, 23. listopadu je ráno 7 - 10º C a jasno a slunečno, takže 23. listopadu roztály poslední zbytky sněhu. Ale 24. listopadu je po měsíční noci zataženo nízkou oblačností, mlhavo, mrholení a 6º C, stejně je i 25. listopadu, na sv. Kateřinu. Ve dnech 26. a 27. listopadu je střídavě zataženo a oblačno se silným větrem od jihu a s občasným sněžením. V posledních třech listopadových dnech je většinou jasno nebo oblačno s denní teplotou 0º C a silným větrem, 30. listopadu ráno s vydatným sněžením, přes den však s občasným slunečním svitem.

Rozsvícení vánočního stromu obce
Za vznosných zvuků fanfár obce v podání souboru "Jistebnická 13" byl dne 7. prosince večer slavnostně rozsvícen "Vánoční strom obce". Už chvíli před tím se na prostranství před kulturním domem shromažďovali ve velkém počtu občané, aby byli přítomni této pěkné chvíli. Hodně příjemných chvil čekalo návštěvníky i v prostorách kulturního domu, kde už při vstupu byli vítání mládeží, dobrými koláčky, potkávali se a zdravili známí, ale bylo možné si také koupit květiny (vánoční hvězdy či vánoční kaktusy), ale také mnoho jiných vánočních drobností, jak to ostatně bývá každým rokem. Ve středu pozornosti je letos výstava starých věcí z domácností našich občanů - tak se tam shromáždilo skutečně velké množství nejrůznějších věcí z kuchyní, domácích potřeb a domácího nářadí, jež se už nepoužívají, ale zaslouží si být vystaveny. Jsou tu věci z počátku 20. století, ale i starší z dob c.k. monarchie. Je to vskutku pozoruhodná a zajímavá výstava, již uskutečnili členové kulturní komise obce.

Loutkové divadlo
V neděli 9. prosince jsou všechny děti zvány na poslední loutkové představení v tomto roce. Naši loutkoherci zahráli pohádku "Švec a čert". Na konci představení byli odměněni nejlepší malíři z řad dětských diváků. I když už začíná předvánoční shon, byla tu účast velmi slušná - 24 dětí a 20 dospělých.

Taneční kurz - kolona
Závěrečnou kolonou byl v sobotu 15. prosince ukončen taneční kurz pro dospělé a pokročilé, pořádaný pod záštitou kulturní komise obecního úřadu. Tohoto kurzu se zúčastnilo 15 párů - většinou manželských, a zdokonalovali se v některých tancích klasických i současných moderních, jako jsou ča-ča nebo džajv. Tančící pozvali na tuto kolonu své blízké rodinné příslušníky, takže všechny stoly v sále kulturního domu byly plně obsazené. Byl to u nás zatím neobvyklý, ale nepochybně pěkný způsob společenského vyžívání jistebnických občanů.

Adventní koncert "Jistebnické 13" a jejích hostů
Hudební dechový soubor "Jistebnická 13" stále více prokazuje, že není jen účelovým zařízením pro hudební doprovody při různých akcích v obci, ale že má i vážné ambice umělecké. Výrazným důkazem toho byl i Adventní koncert "Jistebnické 13" a jejích hostů, uspořádaný v neděli 16. prosince v 17 hodin v kostele sv. Petra a Pavla v Jistebníku, a jeho program. Ten vyplňovaly jednotlivé nástrojové skupiny - žestě, dřevěné nástroje, varhany a strunné nástroje. Slovem provázel pan Pavel Šustek z Bravantic.
Žestě:
Henry Purcell Trumpet Tune
Johann Sebastian Bach Dva chorály
Jiří Ignác Linek Korunovační intrády č. 2 a 4
Klarinetový kvartet:
Wolfgang Amadeus Mozart Sonáta, Rondo
Wolfgang Amadeus Mozart Ave verum Corpus
Flétna a varhany:
Georg Friedrich Händel Sonáta g-moll (Adagio, Andante)
Flétna Danuše Němcová
Jiří Pauer Capricci
keyboard Jana Nádvorníková
Žestě:
Georg Friedrich Händel Largo
Valerius Otto Paduana I
Galliarda II
Intráda V
Klarinetový kvartet
Wolfgang Amadeus Mozart Menuet z opery Don Chuan
Clare Grundmann
Bagatelle
Capricco

Varhany:
Dietrich Buxtehude Ciacona e-moll
hrál Eduard Müller ze Slezských Pavlovic, posluchač konzervatoře v Ostravě
Violoncello - solo:
Johann Sebastian Bach Suite I - Courante
Antonio Vivaldi Largo
hrál Ladislav Mariáš ml.
Varhany:
Johan Sebastian Bach Preludium a Fuga f-moll
Žestě:
Jiří Ignác Linek Korunovační intráda č. 1
Alessandro Scarlatti Árie a Menuet
Závěr koncertu
Žestě:
Adeste Fideles
(vánoční koleda připisovaná Angličanu Johnu Francisi Wadeovi a datovaná přibližně do roku 1743; v českém znění: Přistupte věrní ...)
Je v současné době pozoruhodné, že při zahájení koncertu byly v kostele všechny lavice obsazeny, i když některé třeba ne úplně ze všech společenských skupin jistebnických obyvatel. Nicméně tato skutečnost svědčí o tom, že jistebničtí občané stále více pociťují potřebu takového svého duchovního vyžití.

Půlnoční mše
Je týden po adventním koncertu a ještě jsme plni dojmů z nádherných skladeb a už se těšíme na radostné období Vánoc. Ano, v pondělí 24. prosince je Štědrý den s tradiční půlnoční mší v našem kostele. I když podle názvu by tato bohoslužba měla být o půlnoci, koná se u nás tentokrát ve 20 hodin. To však nebylo nijak na překážku dětem, jež si nechaly ujít i pohádky vysílané v tuto dobu televizí... A to byly děti, jež byly ochotné svým zpěvem rozradostnit a zpříjemnit vánoční dobu návštěvníkům bohoslužby. To díky paní Ladě Majerové, jež vytvořila skupinu, tedy sbor čtrnácti mladých zpěváků a zpěvaček ve věku od 8 do 14 let. Po celý prosinec se jednou týdně tito mladí zpěváci scházeli ke zkouškám. Krásné české koledy se sbor naučil poměrně rychle - pravda jednohlasně, ale právě proto písně zněly zřetelně a čistě. Jako první zaznělo slavnostní ADESTE FIDELES - česky i s podporou starších zpěvaček a dvou mužských hlasů. Následovala koleda Veselé vánoční hody a po homilii o narození Krista rozechvěly všechny lidi dvě krásné koledy F. Jiříma s prosbou Ježíška o mír a lásku, v podání A. Kneblové, K. Zajícové a L. Mariášové, s varhaním doprovodem A. Myškové. Po zajímavé písni Tichá noc si děti s maminkami prohlížely jesličky a do kloboučku malého černouška házeli mince jako dar chudým zemím.
Bylo vidět, že všichni lidé byli tak nějak dojati, s jakou upřímností a s úsměvem si jeden druhému přáli dobro.

Prodej budovy školy čp. 230
Po několikerých neshodách ve věci prodeje budovy školy čp. 230 ve vesnici v průběhu tohoto roku došlo v prosinci k definitivní dohodě o prodeji budovy mezi Obecním úřadem v Jistebníku a Vítkovickými železárnami. Budova je prodána pro nadaci Machinery Fund zastoupenou firmou Vítkovice Heavy Machinery, a.s., jednající Ing. Janem Světlíkem ml., předsedou představenstva. Je zachováno zřízení věcného břemene - zachování věžních hodin, radiotelefonní síť O2 a anténní stožár internetu. Byla dohodnuta prodejní cena budovy ve výši 3,500.000 Kč.

Zemřela paní Blažena Janečková, rozená Bílková
V prosinci - 26. 12. 2007 - zemřela ve věku 91 let paní Blažena Janečková, bývalá ředitelka mateřské školy v Jistebníku - nádraží.
Narodila se v Holešově 3. února 1916 jako předposlední z jedenácti dětí rodičů Martina a Brigity Bílkových.
Tatínek pracoval jako nájemce mlýna a za pronajatými mlýny se rodina stěhovala z Pravčic do Holešova, do jistebnického Kameňáku a nakonec do Petřvaldíku, kde se paní Blažena seznámila s panem Oldřichem Janečkou, s nímž v roce 1934 uzavřela manželství a po jedenácti letech se přestěhovali do Jistebníku. V té době už vychovávali své dvě dcery. V Jistebníku se také plní velké přání paní Janečkové - a po dokončení studia začíná 15. listopadu 1947 pracovat jako učitelka mateřské školy v nádražní osadě, od r. 1950 se stává ředitelkou a v této funkci setrvává až do roku 1971, kdy odchází do důchodu.
Její pracovní kvality a dovednosti ji přivedly k činnosti odborné poradkyně v oboru "rozumová výchova a práce s literárními texty v mateřské škole". Její činnost ocenilo ministerstvo školství udělením titulu Vzorná učitelka. Řada bývalých žáků na pobyt v mateřské škole a na svou paní učitelku ráda vzpomene. A právě to bylo pro paní Janečkovou ocenění nejvyšší.
Ani při svém náročném povolání se nevyhýbala veřejné činnosti - práci v divadelním spolku, v Sokole i ve sboru pro občanské záležitosti. To vše dokázala umně skloubit s péčí o rodinu. Její život byl příkladem člověka s dobrým vztahem k rodině, spoluobčanům i obci... Měla ráda lidi a právě tato láska byla podstatou jejího dlouhého a smysluplného života.

A jak bylo u nás v prosinci?
Poslední měsíc v roce se ujal vlády se zataženou oblohou a s trvalý deštěm a teplotou ve dne +4º C, ale ráno jen +2º C. První adventní neděle 2. prosince je ve znamení oteplování - hned ráno je +5 - +7º C, zataženo po dešti a postupně se dále otepluje až na +8º

Historie obce Petřvald

Založení obce kladou historikové do doby první biskupské kolonizace koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že Petřvald byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině "Instrumentum testamenti episcopi Brenonis" z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrowicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera; napřed Němec a nešlechtic, se stává jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 9 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Počátkem 15. století jsou zprávy o Petřvaldě řídké a dobou husitskou zanikají vůbec. První zpráva o husitských válkách se objevuje až roku 1447 se jménem Petra z Petřvaldu a jeho manželky Hedviky ve spojitosti se soudní pří. Dalším jménem objevujícím se v rodokmenu je Hanuš, až po posledního z nich označeného číslem IV., který zdědil roku 1596 všechen majetek rodu. Tento Hanuš IV. byl jedním z prvních mužů tehdejšího rytířstva moravského a bedlivý obhájce svobod a privilegií šlechty moravské. Hanuš IV. zemřel roku 1622 nebo 1623. Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro "účast na rebelii". Hanuš IV. byl jedním z 30 direktorů rytířstva, kteří spravovali Země koruny české po Stavovském povstání r. 1618.

Po vestfálském míru roku 1648 odtáhli Švédové, kteří měli obsazený celý kout východní Moravy (velitelství bylo ve Fulneku). V zemi nastal mír, ale kraj byl na dlouhá léta ožebračen. I v Petřvaldě bylo devět usedlostí opuštěných, jak o tom svědčí kniha Registr (Olomouc - Kapitulní archiv) vypracovaná prvním správcem petřvaldského panství Mikulášem Heegerem v roce 1654

Roku 1623 zkonfiskované léno pánů Petřvaldských bylo v roce 1653 darováno spolu se Zábřehem biskupem Leopoldem Vilémem, arcivévodou rakouským, kapitule olomoucké, v jejímž držení bylo panství až do roku 1920, kdy následkem pozemkové reformy přešel velkostatek do vlastnictví drobných pachtýřů.
Výsledky germanizace z doby Marie Terezie a Josefa II. byly znát i na pračeském Petřvaldě. Úřední řečí panství byla němčina, zápisy v české škole byly německé.
Roku 1792 měl Petřvald 71 domovních čísel a 633 obyvatel. Není však udáno, je-li do tohoto počtu zahrnuta i osada Dvorek, která byla založena 1789 a roku 1790 měla již 24 domů a 107 obyvatel.

Po napoleonských válkách, za nichž se vlny vojska několikrát převalily i přes Petřvald, se objevily u obyvatel touhy po větší politické svobodě podle zásad volnosti a rovnosti. Státní bankrot sice mnoho rodin ožebračil, ale přece to byla doba pozvolného zotavování a klidného hospodářského vývoje.
Nastává památný rok 1848. Lid se domáhá větších práv a spolupůsobení ve státních věcech. Žádá ústavu, přeje si úplné zrušení roboty a rovnoprávnost ve školách a v úřadech. Roku 1850 jsou zrušeny úřady vrchnostenské a pro obce jsou vydány zákony obecní, jimiž jsou obcím uděleny některé funkce politické a soudní, a všechny obce se stávají sobě rovnými. Obyvatelstvo si volí své obecní zastupitelstvo (obecní výbor) a svého starostu. Prvním starostou v Petřvaldě byl od roku 1853 Václav Kudielka, majitel fojtství, a byl starostou 27 let. Byl také zvolen poslancem na Zemský sněm moravský za venkovské obce. Ačkoliv okres, za nějž byl zvolen, byl skoro výhradně český, náležel Kudielka po dobu svého poslancování v letech šedesátých a sedmdesátých jako člen německé, tzv. ústavověrné straně. V. Kudielka zemřel roku 1880.

1. světová válka zasáhla Petřvald stejně jako jiné obce. Odchodem mužů - vojáků trpěly velice mnohé domácnosti, kde všechna práce zůstala na ženách. Aby byl alespoň částečně nahrazen úbytek pracovních sil, povolují školní úřady osvobození školáků nejvyšších ročníků od pravidelné docházky v době polních prací. Na podzim roku 1916 se přistěhovalo do obce 236 uprchlíků a s jejich příchodem se vyskytl skvrnitý tyf. Neúroda v roce 1917 dále vysává již tak zbědovanou obec. Poslední válečný rok 1918 byl rokem nebývalé stagnace života hospodářského, kulturního i společenského.
Památný den převratu a vzniku samostatného svobodného státu československého, 28. říjen, byl v obci oslaven 3. listopadu. Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby, po nichž se poprvé v kostele zpívala hymna "Kde domov můj". Odpoledne se konal průvod s hudbou za účasti všech občanů. 21. prosince 1918 se konala v obci také oslava příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. V neděli 15. června 1919 byly v Petřvaldě první volby do obecního zastupitelstva podle nového volebního řádu. K volbám byly předloženy 4 kandidátní listiny a volilo 595 voličů. Volené strany: Němečtí sociální dělníci, Československá strana sociálně demokratická, Republikánská strana československého venkova a Volné sdružení středu. Starostou byl zvolen Albert Šíp za Republikánskou stranu československého venkova.

Okupace. Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i naše obec. Od 10. října byla obec okupována více než 6 let. Novým místním starostou se stal Němec Rudolf Scheuter z osady Dvorek. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisti.
V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč, rotmistr stihač, padl v roce 1940 v letecké bitvě o Anglii. Byl vyznamenán francouzským válečným křížem a čs. Válečným křížem "In Memoriam". Jeho jméno je zapsáno v kapli královského letectva ve Westminsterském opatství spolu s dalšími čs. letci, kteří padli v bojích o Londýn jako příslušníci královského anglického letectva. Štábní rotmistr letectva Oldřich Havlík odešel přes Polsko, Rumunsko, Sýrii do Francie.
Rychlý spád událostí ve Francii nedovolil, aby mohl zasáhnout účinně do boje. V Anglii je zařazen do 311. čs. bombardovací perutě a vykonal 13 nočních operačních letů na Německo a zdařilý let nad Itálii. Dne 15. dubna 1942 se nevrátil z náletu na Dortmund. Při zpáteční cestě byl jeho letoun zasažen a jeho život skončil v hořících troskách na půdě Holandska. Byl vyznamenán čs. Medailí "Za chrabrost" a čs. Válečným křížem "In Memoriam".
Ve středu 2. května 1945 vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla silně poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty.

20. května 1945 byl vytvořen Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 českoslovenští socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů. V rámci tehdejších zákonů a trendů dochází k rozvoji vesnice. Je postaveno mnoho nových budov např. zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím. Opravena je taky sokolovna a budova národního výboru.
Na podzim 1956 byla nově vystavěna jako součást obce část Harty, do které byli přestěhováni obyvatelé vesnice téhož jména, která musela ustoupit stavbě letiště.
Roky 1968-69 neprobíhaly v obci nijak bouřlivě a v období normalizace se obec vyvíjela stejně jako většina celého tehdejšího československého státu. Přibyla nová požární zbrojnice, 2 hospody, kino, fotbalový stadion s tribunou a velkými šatnami. V obci byla taky dokončena kanalizace a vodovod.
Škodu na obecním majetku způsobila demolice petřvaldského zámku v roce 1967, kterým obec ztratila největší část své historie.

Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 bylo v následujících volbách v roce 1990 zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Do něj bylo zvoleno 11 občanů zastupujících koalici Občanského fóra a Čsl. strany lidové. KSČM získala 4 křesla. Starostou obce byl zvolen Vojtěch Myška za koalici. Od té doby se v obci, stejně jako v celé republice, mnohé změnilo. Mnoho starých budov bylo opraveno. Přibyla řada nových obchodů, opravena byla i náves a vzniklo několik akciových společností a podniků.

Historie obce Sedlnice

Sedlnice patří mezi nejstarší obce na Příborsku. Již více než sedm století uplynulo od prvních písemných záznamů názvu potoka "ab aqua Zedelniz" v roce 1267 a názvu vsi "media villa Sedlicz" v roce 1359. Základ slova "seki" - "sídlo" je staroslovanského původu a potvrzuje, že tady žili Slované. Osada zde byla zřejmě už dávno před těmito letopočty, jak napovídají místní pozdější nálezy dvou kamenných sekeromlatů z mladší doby kamenné a část čelisti (zuby) pravěkého koně.
Ve 12.-14. století dochází k rozsáhlé kolonizaci. Za vlády Přemyslovců k ní přispívají i hrabata Huckeswagenů z Porýní a olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Dochází k osidlování Slezska i severovýchodní Moravy. Vznikla mnohá biskupská léna. Pod hukvaldské panství patřila i Sedlnice Manská. Na otázku, proč čeští panovníci zvali do pohraničí svého státu cizí osadníky, je snadná odpověď. Po ničivých nájezdech Tatarů v r. 1241 a nomádských kmenů z Uher v r. 1253 došlo k velkému úbytku obyvatel. Přemyslovci měli zájem o novou zemědělskou půdu, o vyšší výnosy. K tomu potřebovali pracovní síly. Tehdy, za tzv. velké německé kolonizace, přišli na Kravařsko (i do Sedlnic) němečtí vesničané.

Sedlnice byly původně dvě správně samostatné obce:
Manská Sedlnice se nacházela na východním břehu Sedlničky. Časem byla změněna na biskupské léno a dávána v manství.
Dědičná Sedlnice na západním břehu řeky zůstávala v majetku jednoho rodu, dědila se. V roce 1863 byly Dědičná i Manská Sedlnice sloučeny v jednu politickou obec.

Nejvýraznější stopu v dějinách obce zanechaly zvláště dva rody:
Sedlničtí z Choltic a Eichendorffové.
Jako majitel Dědičné Sedlnice je v knihách poprvé jmenován r. 1373 Petr z Choltic od Pardubic. Původně český rod zde zdomácněl a přijal jméno "Sedlnický". Usiloval o spravování obou částí vsi, což se jim v roce 1472 podařilo. V roce 1546 byl rod povýšen do stavu svobodných pánů. Z řady členů rodiny se významněji zapsal Jan Sedlnický z Choltic (+1573), který zastával funkci nejvyššího sudí v opavském knížectví. Renesanční náhrobky tohoto muže i jeho ženy Johany z Limberka (+1573) se nacházejí při vstupu do sedlnického kostela. Poslední majitelkou vsi ze Sedlnických byla vdova po Jiříkovi st. Sedlnickém, Kateřina Šilerová z Herdenu. V době po Bílé hoře zřejmě o své panství přišla. Není dokázáno, zda proto, že se podílela na povstání. Její příbuzní ze Sedlnických však potrestáni byli.
Náhrobní deska Jana Sedlnického z Choltic a Johanky z Limberka Po obvodu rámů náhrobních desek jsou tyto staročeské nápisy: LETHA PANIE 1573 W SOBOTV PRZED CZTWRTVA / NEDIELI W POSTIE VMRZEL GEST VROZENY PAN JAN SEDLNICZKY Z CHOLTICZ A NA POLANCZE SVDI KNIZIECZTWI / OPAWSKEHO A TVTO TIELO GEHO POCHOWANO GEST / PAN BYH RACZ DVSSI GEHO MILOSTIV BYTI DO KRALOWSTWI SWEHO SWATEHO PRZIGITY AMEN LETA PANIE 1573 W PONDIELI PRZES / SWATIMI TRZMI KRALI VMRZELA GEST VROZENA PANI YOHANKA Z LIMBERKA MANZELKA / VROZENEHO PANA JANA SEDLNICZ / KEHO Z CHOLTIC A NA POLANCE PAN BVH RACZ DVSSY JELI MILOSTIV BITI A DO KRALOWSTWI SWEHO PRZIGITY
Po častém střídání vlastníků získává panství r. 1772 hraběnka z Canalu, roz. Chotková. V r. 1784 nechala postavit barokní farní budovu, dala zbořit chatrný "zámek" Sedlnice Dědičné (1784) a na jeho místě zřídila rozlehlý panský dvůr. R.1786 darovala hraběnka Bartošovice i Dědičnou Sedlnici své dceři Josefě, provdané za hraběte Jana Pachtu. Obě panství zůstala spojena až do pozemkové reformy po 1. sv. válce. V roce 1949 byl majetek Dědičné Sedlnice zestátněn rodině Czeczoviczkové. Manská Sedlnice byla biskupským lénem (Léno = ve středověku prpůjčené pozemky, výsady uživateli, který se stává leníkem). Jedním z prvních rodů, který ji spravoval, byli páni z Kravař. Vlastnili ji do vymření jičínské větve v r. 1434. Z dalších majitelů vzpo- meňme rod Sedlnických z Choltic. Od r. 1472 do r. 1610 spravoval obě části vsi. V roce 1655 se vlastníkem stává Hartwig Erdmann z Eichendorffu. Rod pánů z Eichendorffu přišel na severní Moravu z Braniborska za třicetileté války.

Dotyky světových dějin

Život v obci byl dán poměrně dobrými přírodními podmínkami, avšak zasahovaly zde i vlivy okolního světa. Nevyhnuly se jí žádné války, které se přehnaly krajem. Zvláště hluboce se obce dotkly události 30leté války (1618-1648), napolenských válek (1804-1815) i obou světových. Plundrování statků, ničení úrody (Švédové v r. 1642 v obci) a nedostatek peněz na kontribuci (daň a dávky pro válečné účely) způsoboval, že sedláci nemohli zaplatit, dluhy narůstaly. V zoufalství proto někdy opouštěli grunty, obec chudla. Z té doby je známo 35 případů zpustlých usedlostí.
V období válek se šířily zhoubné epidemie: r. 1621 umírali v obci na španělskou chřipku, r. 1735-1737 na mor. (Jako poděkování za skončení nemoci pořizují sedlničtí sochu sv. Josefa). V roce 1866 umřelo 90 občanů na choleru, v r. 1914 se objevuje tyfus a ještě v roce 1918 pochovali 40 občanů na španělskou chřipku.

Po zrušení roboty r. 1848 se v okolních městech začíná rozvíjet průmysl. Pokrok si razí cestu i do Sedlnic. R. 1880 má obec poštovní úřad, r. 1881 je okrajem dolního konce vedena železniční odbočka Studénka - Štramberk, r. 1904 přichází první telegram, r. 1905 je zřízena železniční zastávka "Sedlnice", r. 1931 je v obci zaveden elektrický proud.

1. světová válka (1914-1918) si vyžádala životy 40 sedlnických mužů. Rakousko-Uhersko se rozpadlo a 28. 10. 1918 vznikla Československá republika, do níž bylo zahrnuto i území Sudet. V Sedlnicích převažovalo německé obyvatelstvo. Česká menšina v obci i Češi z okolí usilovali o postavení české školy. Dne 22. 5. 1938 byla slavnostně otevřena.

Po mnichovském diktátu (jednání Anglie, Francie, Německa a Itálie) v září 1938 bylo rozhodnuto "o nás bez nás" vydat pohraničí Říši. Dne 10. 10. 1938 dochází k záboru tzv. páté kolony - Sudet, tedy i Sedlnic. (Tehdy vedle vesnic s většinou německého obyvatelstva bylo k Německu připojeno i 43 ryze českých obcí.) České rodiny i ze Sedlnic musí opustit své majetky. Z 2. světové války (1939-1945) se do obce nevrátilo z fronty 106 Němců. 30. dubna 1945 byla osvobozena Moravská Ostrava. V Sedlnicích se bojovalo od 2. do 6. května. Boje byly těžké - padlo 14 sovětských vojáků, počet německých není znám. Sedm domů bylo úplně zničeno, tři stodoly a mnoho domů poškozeno tak, že některé už nebyly obnovovány. Boje probíhaly ve dvou směrech: od východu z Příbora a ze severu po silnici Butovice - Příbor. Teprve 6. května 1945 se oba oddíly sovětské armády v Borovci spojily.

V prvních dnech po osvobození byl v obci z občanů - starousedlíků ustaven národní výbor. Nejdříve byly odstraňovány válečné škody a přijímáni noví osídlenci. O odsunu Němců z našeho pohraničí bylo rozhodnuto vítěznými mocnostmi (USA, SSSR, Anglie a Francie) v Postupimi v roce 1945. V roce 1946 odešlo ze Sedlnic 952 osob německé národnosti. Mohly zůstat rodiny smíšeného manželství, antifašisté a příslušníci rakouského státu. Podle kronikáře Františka Máchy odsun ze Sedlnic proběhl klidně. Do obce přišlo 266 nových rodin, vrátilo se 10 rodin starousedlíků - Čechů. Přidělování majetků podle Dekretů prezidenta Beneše skončilo v roce 1949.

Tvář obce se v průběhu 50 let značně změnila. Přicházeli noví lidé, dnes zde již vyrůstá jejich čtvrtá generace. Zmizela blátivá cesta a řeka, která se často rozvodňovala a působila velké škody na obydlích, zahradách i úrodě, byla na dolním toku regulována (1981, 1991). Osada Dreigiebel dostala úředně v r. 1947 české jméno Borovec. Pole, obklopující Sedlnice, se vlní v šířce i délce téměř jako kdysi, ale při založení JZD v r. 1950 ztratila své meze, remízky, švestkové aleje. Vyrostly nové komplexy budov pro zemědělskou velkovýrobu. Výstavba civilního a vojenského letiště v Mošnově (1959) vzala obci okolo 500 ha nejúrodnější půdy. Tehdy byla přemístěna železniční trať a postaveno nové nádraží Sedlnice. V roce 1959 vyhověla obec žádosti občanů z části Borovce (tzv. malá Vídeň) o přičlenění k Libhošti.

V kulturním životě obce ale i okolí sehrálo svou úlohu širokoúhlé kino, jehož stavba byla dokončena v r. 1960. Mezi chráněné rostliny jako vzácná lokalita byly do seznamu II. stupně zařazeny "Sedlnické sněženky" (r. 1969) a později r. 1988 usnesením okresu mezi chráněný přírodní výtvor. Hřbitov byl rozšířen o urnový háj. V roce 1978 byla dokončena rekonstrukce školy u kostela. Pro občany dolního konce byla rozšířena vodovodní síť (1981). Výstavbou dvou nových prodejen potravin (1982, 1988) a otevřením dvou soukromých obchodů po roce 1989 se zlepšila kultura prodeje a nabídka zboží.

V zámeckém parku vybudovaný kulturní areál (1984) a sportovní stadión (1988) slouží pro využití volného času především mládeže a potřebám školní tělesné výchovy. Pod pískovnou je zřízena vodní nádrž (1985). Značnou péči a nemalé finanční prostředky si vyžaduje udržování dobrého stavu silnice, místních komunikací a mostů. Střed obce velmi získal postavením moderní budovy obecního úřadu a pošty (1986). V roce 1990 byla zahájena akce "Centrum". Součástí je nová tělocvična se saunou (1991). Provoz nového hostince s veřejným stravovacím zařízením byl zahájen v roce 1994. V plánu je dokončení sálu s jevištěm. Obec má veřejné osvětlení, místní rozhlas a obecní úřad vydává zpravodaj "Víte-nevíte" (první číslo vyšlo v r. 1992). V roce 1995 byla zahájena plošná plynofikace obce (regulační stanice a vysokotlaká přípojka - 1991).

1880 - první poštovní úřad
1904 - odeslán první telegram
1905 - zřízena železniční zastávka "Sedlnice"
1931 - zaveden elektrický proud
1938 - postavena česká menšinová škola
1960 - dokončena stavba širokoúhlého kina
1978 - dokončena generální rekonstrukce základní školy
1981 - rozšířena vodovodní síť
1982, 1988 - postaveny dvě nové prodejny potravin
1984 - v zámeckém parku vybudován kulturní areál
1985 - zřízena vodní nádrž
1988 - dokončena výstavba sportovního stadionu
1986 - postavena budova obecního úřadu a pošty
1990-1991 - zahájena stavba tělocvičny se saunou
1994 - zahájen provoz nového hostince s veřejným stravovacím zařízením - dokončena plynofikace obce
1999 - zavedeny telefonické stanice do domácností

Historie obce Skotnice

První zmínka o Skotnici je z r. 1330, kdy se obec uvádí pod názvem Chotnitz.
Byla součástí hukvaldského panství a jako léno olomouckého biskupství ji vlastnila různá vrchnost, od r. 1600 Sedlničtí z Choltic. V roce 1968 byly ke Skotnici připojeny dvě dříve samostatné obce Stikovec a Skorotín.
Bývalá obec Skorotín je velmi starého původu, připomíná se už roku 1278 jako alodní vladycký statek Zdislava ze Skorotína.
Bývalá obec Stikovec se připomíná ve 14. století. Od r. 1850 do r. 1870 byla osadou Skorotína a od r. 1870 do r. 1968 samostatnou obcí.
V roce 1980 Skotnice integrovala k Příboru, ale po změnách v roce 1989 se stala opět samostatnou obcí.

Historie obce Suchdol nad Odrou

Osada byla založena na počátku 13. století slovanskými osadníky. Postupem času však v osadě převládli osadníci němečtí. Roku 1257 se osada nazývala Suchodol nebo Suchidol. Podle latinských listin z roku 1337 se nazývala Cuchenthal, roku 1430 Zauchenthal, a roku 1597 Zauchtl. Český název Suchdol se poprvé objevuje v 15. a 16. století.
Ve 13. století spadala osada pod panství fulnecké spravované Smilem z Lichtenburka. Poté se jejími pány stali páni z Kravař. Po krátkém období, kdy patřil Suchdol pod Helfštýn, se vrátil roku 1475 zpět pod fulnecké panství, které později koupil Jan ze Žerotína. V té době zde žilo jak katolické obyvatelstvo, tak i obyvatelstvo lutherské víry, které však v 18. století odešlo do Horní Lužice. Majitelé panství, do kterého spadal Suchdol, se poměrně často střídali až do roku 1806, kdy jej zdědila Valburga Truchsess-Waldburg-Zeil, známá dobrotitelka celého okolí. Posledním majitelem panství byl rod Chlumecký-Bauer, který jej vlastnil až do roku 1918.
Za zmínku určitě stojí také to, že v letech 1618-1621 v obci kázal Jan Ámos Komenský.

latinské názvy:  
1337  
Cuchenthal
Ceuchenthal
Cuchtenthal

česká jména:  
1257
Suchodol, Suchidol

15.-.16.stol. Soudol, Sukdol

17. stol. Soudol, Suchdol

německá jména:  
1430
Zauchenthal

Zauchtenthal

1597
Zauchtl

Historie obce Šenov u Nového Jičína

Léta páně 1258 až 1293

Šenov byla v dávné minulosti vesnicí původu českého. Kdy byla založena nelze přesně zjistit. Podle historických pramenů připadá její založení do let 1258 - 1288. Další prameny řadí její založení do roku 1293, a to společně s Kunínem. Podle půdorysu je to typická lesní lánová obec.

Léta páně 1949 až 1993

Obec Šenov byla samostatnou obcí do 31. prosince 1948. Městské národní výbory obou obcí, jak MNV v Novém Jičíně na schůzi ze dne 23. prosince 1946, tak MNV v Šenově na schůzi ze dne 20. července 1948 se usnesly na sloučení. Rada Okresního národního výboru v Novém Jičíně na schůzi dne 1.září 1948 se rovněž usnesla vyslovit souhlas a doporučit sloučení uvedených obcí.
Ke dni 1. ledna 1949, byla obec Šenov sloučena s městem Nový Jičín a od té doby existovala pod názvem Nový Jičín II, a to až do 31. prosince 1993.

Již v roce 1990, kdy byla obcím zákonem dána možnost osamostatnění, začali občané Šenova usilovat o odtržení od města. V tomto roce se jim to nepodařilo, protože byl záměr na odtržení zmařen.
V roce 1993 byla ustavena v Šenově "Občanská komise" a její členové znovu začali provádět přípravy k osamostatnění obce. V červnu roku 1993 bylo občanské komisi doručeno stanovisko zastupitelstva Města Nový Jičín k rozdělení jejich obce. Zastupitelstvo Města Nový Jičín vyjádřilo nesouhlas s rozdělením. I přes nesouhlas zastupitelstva, město vyhlásilo konání místního referenda v Šenově s otázkou:
"Přejete si aby místní část Nový Jičín - Šenov na celém svém katastrálním území byla samostatnou obcí s platností od 1. 1. 1994?"
Referendum se konalo dne 7. srpna 1993. Z celkového počtu 1446 oprávněných občanů jich přišlo k referendu 861. Odevzdáno bylo 824 platných hlasů, z nichž:

  • s odpovědí ANO bylo 788 hlasovacích lístků
  • s odpovědí NE bylo 36 hlasovacích lístků

Z těchto počtů vyplývá, že 54,49 procent občanů vyslovilo své "ANO" pro oddělení Šenova od Nového Jičína.

Na základě výsledků místního referenda, podalo Město Nový Jičín dne 13. září 1993 "Návrh na oddělení části obce" včetně všech příloh na Ministerstvo vnitra České republiky.
Občanská komise v Šenově si při jednání s tehdejšími představiteli Města Nový Jičín stanovila podmínku, že veškeré materiály, které budou zaslány na MV ČR jako podklady k oddělení obce, chce mít k dispozici, aby si je před odesláním přečetla. Až v těchto materiálech se občanská komise dočetla, že část občanů Šenova a jeden podnik, zaslali městu Nový Jičín své stanovisko - nesouhlas s oddělením Šenova.
Aby na MV ČR měli informace z obou stran, občanská komise zaslala dne 22. září 1993 na MV ČR vlastní stanovisko k oddělení Šenova.
Ministr vnitra Jan Ruml podepsal "Rozhodnutí o vzniku obce Šenov" dne 18. října 1993. Proti tomuto rozhodnutí poslalo Město Nový Jičín dne 26. 11. 1993 rozklad. Dne 30. prosince 1993 podepsal ministr vnitra Jan Ruml rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 18. října 1993 o vzniku obce Šenov u Nového Jičína ke dni 1. lednu 1994. 

Život člověka je zvláštní.
Jednomu přináší radost a úspěch, druhému zase utrpení.
Je třeba hodně lásky, tolerance, porozumění, pochopení a citu,
bychom si navzájem pomáhali k lepšímu životu.

ŽIVELNÉ POHROMY

Povodeň v roce 1997 u nás
V červenci roku 1997 postihly povodně také naši obec. Tato povodeň zasáhla mnoho občanů naší obce, tím, že se jim voda dostala do bytů, sklepů a do jejich objektů. Byly postiženy i firmy na území obce. Také byla zaplavena obecní Mateřská škola, Školní 454.
Voda velmi poškodila i lávku u Toyoty a také musela být zabezpečena lávka, včetně plynového vedení před lávkou u Pošty. Před touto lávkou voda podemlela a utrhla část místní komunikace na ulici Malostranská.
V těchto dnech náročných na psychické i fyzické vypětí, jsme si vyzkoušeli, jak se lidé dovedou chovat v kritických chvílích. Našly se podniky i podnikatelé, kteří přispěli jak finančně tak svojí technikou na likvidaci následků po povodni.
Podle údajů Okresního úřadu Nový Jičín, referátu regionálního rozvoje, bylo v okrese Nový Jičín povodní postiženo celkem 49 obcí.
Proto byla dne 10. července 1997 v obci zorganizována humanitární sbírka pro občany postižených oblastí našeho okresu. Akce byla velmi úspěšná. Se svou pomocí přišlo přes 80 našich občanů. Také byla vybrána částka v hotovosti, za kterou byly nakoupeny trvanlivé potraviny. Veškeré věci ze sbírky starosta Vladimír Demeter s panem Jiřím Jurečkem odvezli dne 11. července 1997 na krizový štáb Okresního úřadu, který tuto humanitární pomoc rozděloval podle požadavků krizových míst.
V dalších dnech obec za vlastní prostředky nakoupila základní potraviny, ochranné a dezinfekční prostředky a starosta obce a místostarostka PhDr. Libuše Panáčová je osobně odvezli do nejvíce postižené obce Troubky na Přerovsku.

Povodně v roce 2002 v Čechách
V roce 2002 naše oblast na Moravě nebyla naštěstí povodněmi postižena. Přívaly sto a víceleté vody velmi postihly hlavně Čechy.
Ihned jakmile jsme se ze sdělovacích prostředků dozvěděli, že v některých obcích v Čechách byly zničeny téměř všechny domy, uspořádali jsme dne 15. a 16. srpna 2002 veřejnou sbírku věcí, které obyvatelé postižených obcí potřebovali nejvíce. Nebyly to potraviny ani oděvy, ale hlavně čistící a dezinfekční prostředky, pracovní nářadí, hadry a montérky. Této sbírky se zúčastnilo přes 75 občanů a firem, kteří přispěli věcnými i finančními příspěvky.
Již v pátek 16. srpna 2002 ráno odjíždělo pět pracovníků obce s vybranou pomocí ze sbírky do obce Tchořovice na Strakonicku. Dále do Tchořovic odjela technika, a to nákladní automobil a bagr i s jejich řidiči.
Mimořádné zastupitelstvo obce schválilo uvolnit částku ve výši sto tisíc korun, ze které bude tato humanitární pomoc uhrazena.

Povodně v roce 2009 u nás

Povodeň 2009Povodeň 2009Povodeň 2009Povodeň 2009

Povodeň 2009Povodeň 2009 Povodeň 2009Povodeň 2009

V červenci roku 2009 jinak poklidná řeka Jičínka, která protéká naší obcí, stačila během několika minut svého rozvodnění odnést téměř vše, co jí stálo v cestě a rozlít se do okolí a vyplavit domy i zahrady. Při této bleskové povodni ze dne 24.6.2009 bylo během 30 minut postiženo 130 domácností, 14 podnikatelských objektů, mateřská a základní škola, pošta, obchod, obecní byt. Dále byly postiženy objekty jako je most U Kostela, mostu u Fojství a penzionu Mc Limon, lávka u Toyoty, pošty a Arpexu, chodníky, komunikace, veřejné osvětlení, místní rozhlas a ploty. Celková škoda na obecním a soukromém majetku byla vyčíslena na 110 miliónů Kč. V rámci škod z povodní pomáhaly sbory dobrovolných hasičů, vojenských útvarů i dobrovolné organizace. Tímto bychom chtěly poděkovat za jejich pomoc a snahu zmírnit následky těchto událostí.

 

Historie obce Trnávky zachycená ve fotografiích

Koupaliště je jednou ze staveb, jež v obci vznikly společným úsilím občanů v akci "Z". Nachází se v osadě Chabičov a od roku 1974 je využíváno veřejností. V pozdějších letech zde byla postavena úpravna vody. V areálu koupaliště je umístěn velký balvan, který zde byl nalezen při výkopových pracích.

Smuteční obřadní síň, vybudovaná občany v akci "Z", byla v roce 1973 slavnostně otevřena pro veřejnost. U lesa Čaplovce, v klidném prostředí nedaleko obecního hřbitova, je důstojným místem posledního rozloučení.

130 let založení školy v Trnávce

U příležitosti 130. výročí založení byla provedena výstava dětských prací, vystavení fotografií související s historií školy, různé školní pomůcky, vysvědčení i žákovské knížky z dávných let. Výstavka se uskutečnila v budově Základní školy dne 10. a 11. 12. 2005.

Historie obce Velké Albrechtice

První písemná zmínka o obci je datována letopočtem 1414. Nelze však doložit datum založení obce. V roce 1424 se připomíná ve Velkých Albrechticích tvrz, což naznačuje možnost existence samostatného statku. Onoho roku 1424 zde zapsal majitel panství Jan z Kravař své manželce, opavské kněžně Anežce, věno. Ves je však určitě starší, což nasvědčují pozůstatky středověkého tvrziště (zapsaná kulturní památka), které je rámcově podle nalezených zlomků keramiky možné datovat do 13. - 14. století. V roce 1433 zastavil Jan z Kravař plat na Albrechticích Václavu Rúsovi z Doloplaz a Jan z Doloplaz pak postoupil r.1447 díl Albrechtic Mladotovi z Potštátu. V roce 1464 držela ves Markéta z Prusinovic, v roce 1476 Jiřík z Koválovic. Dějiny obce jsou poznamenány dědičnými spory o majetek a dluhy a obec byla mnohdy v držení několika pánů současně, posledními majiteli byl rod Sedlnitzkých z Choltic, patrně od roku 1651. Tento rod má dodnes na místním hřbitově rodinnou hrobku a jejich potomci žijí ve Švýcarsku.

Dědičné fojtství (rychta) ve Velkých Albrechticích se připomíná v roce 1520, od roku 1649 do roku 1913 jsou jmenováni dědiční rychtáři, kteří nemuseli chodit na robotu a neplatili daně. Posledním byl Josef Kober a sídlil na statku č.p.52/53, který je z velké části dodnes v původní podobě, avšak ve velmi zuboženém stavebním stavu, poznamenaném zejména hospodařením státního statku ve druhé polovině tohoto století.

Do velké míry jsou dějiny obce spjaty se sousedním Bílovcem, se kterým je územně obec propojena a který byl administrativním a hospodářským centrem území. K Bílovci a jeho panstvím ves patřila od roku 1492.
Etnicky byla obec součástí německého jazykového ostrova kolem Bílovce, odtud také německý název Gross Olbersdorf. Po 2.světové válce bylo až na výjimky původní obyvatelstvo odsunuto a samostatná obec byla osídlena českým obyvatelstvem. V roce 1976 byla obec integrována do Bílovce jako jeho místní část. Od 1.ledna 1991 je obec opět samostatná.

Podrobnější údaje o meziválečném období se nedochovaly nebo byly odvezeny původním obyvatelstvem v roce 1945.

Partneři
Obce regionu