Marie Walburga hraběnka z Truchsess - Waldburg - Zeilu (1762 - 1828)
Dcera Františka Xavera hraběte Harracha a Marie Rebeky hraběnky z Hohenemsu, od roku 1779 manželka Klementa Aloise hraběte z Truchsess - Waldburg - Zeilu a od roku 1781 majitelka zámku Kunín - https://www.kunin.cz/. Jednalo se o mimořádně krásnou a nevšední ženu, proslulou svým vzděláním a sečtělostí. Hovořilo se o ní jako o jedné z nejvzdělanějších žen celé rakouské monarchie, byla to však také žena velmi temperamentní, horkokrevná a bravurní jezdkyně. Následek pádu z koně při jedné z divokých nočních projížděk v mládí se projevil až v jejím stáří, kdy zcela ochrnula na nohu a musela být proto nosena.
Úmrtí tří malých dětí však přivedl mladou ženu až k úvahám o dobrovolném odchodu z tohoto světa a rozpadu manželství. Manžel se odstěhoval do zámku Zeilu v Porýní, kam sebou odvedl také posledního nadějného syna. Také on však zemřel a jeho matka žila odloučena od rodiny na zámku v Kuníně. Celý svůj život potom věnovala vzdělávání a výchově chudých a talentovaných dětí ze svého panství, na zámku založila moderní filantropický ústav. V roce 1781 zdědila kunvaldské panství, na kterém uplatňovala své pokrokové zásady. Na místě rozsáhlé bažiny vybudovala velikou zelinářskou zahradu, ovocnářskou školku a zavedla chov osvědčeného skotu. Hraběnka byla velmi nakloněna novým výchovným metodám. V roce 1783 obnovila v Kunvaldě školu, která zde byla již v 16. století, ale v době třicetileté války zanikla. V roce 1792 školu rozšířila na dvojtřídní a přestěhovala ji do zámku. Na zámku založila moderní filantropický ústav - vznikl Výchovný vzdělávací ústav, který měl ráz nadačního ústavu. Z vlastních prostředků pak vydržovala učitele a sama pomáhala při vyučování. Po napoleonských válkách v roce 1814 byla škola nařízením Moravského gubernia v Brně uzavřena jako příliš svobodomyslný ústav. Celý svůj život věnovala vzdělávání a výchově chudých a talentovaných dětí ze svého panství. Hraběnka zemřela 25.5.1828 v Kunvaldě.