Pustějov

První písemná zmínka o obci je v latinské listině z roku 1324. Území kolem obce bylo s velkou pravděpodobností osídleno již v době železné, kdy tudy vedla jedna z tras jantarové stezky z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. století př.n.l. nalezený u obce v letech 1880 – 1881. Kulturní památkou obce je kostel sv. Máří Magdalény, založený v roce 1678 jako filiálnía v letech 1889 – 1890 byl zcela přestavěn v novogotickém stylu. Dalšími pamětihodnostmi v obci jsou Boží muka, kaple a kříže. Původní zástavba rodinných domů vynikala zdobností a barevností fasád. Významnou osobností obce je Maximilián Pracný z Hlubočce u Opavy, který byl řídícím základní školy a aktivně se podílel na rozvoji obce a života v ní. Vybudoval místní knihovnu a stal se prvním kronikářem obce. Ke kulturnímu vyžití v obci slouží víceúčelové zařízení sokolovna, kde se pořádají obecní zábavy, plesy a různé společenské akce. Tradicí se stal obecní den spojený s olympiádou smíšených dvojic v netradičních disciplínách o „Nejlepšího Puštějovjáka“ zakončený večerním karnevalem. Každoročně se zde v červenci na svátek sv. Magdalény koná tradiční krmáš – oslava církevního svátku provázená pouti a karnevalem. Venkovní asfaltové hřiště slouží především oddílu národní házené, který zde pořádá své turnaje v národní házené, původní české míčové hře. Obec spadá do Chráněné krajinné oblasti Poodří a na jejím katastru se nachází mnohá dosud nepoznaná zákoutí s výskytem různých zajímavých druhů živočichů a rostlinstva. Řeka Odra, která protéká touto lokalitou, svým korytem tvoří nejen hranici katastru obce, ale je pro ni typický přirozeně meandrující tok s mnoha romantickými zákoutími. Nachází se zde pustějovské jezero „Kaménka“, které umožňuje sportovní rybolov.