Velké Albrechtice

Jižní hranice katastru obce kopíruje historickou hranici Moravy a Slezska. Svůj název obec nese údajně po Albrechtovi, který v době Přemysla II. byl olomouckým biskupem baronem ze Schaumburkaa Helsteinu vyslán osídlit válkami zničenou osadu a doplnit zbytky slovanského obyvatelstva. Doložit datum založení obce nelze. Území obce bylo součástí majetku pánů z Kravař, větve rodu Benešoviců, spolu se sousedním Bílovcem. Mezi památky obce patří pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 15. století, nově zaklenutý roku 1820. Dále ohradní zeď z lomového kamene, vymezující obvod hřbitova při kostele sv. Jana Křtitele. Zeď pochází v jádru ze 16. století, místy dosahuje výšky až 3 m. Návštěvník přijíždějící do Velkých Albrechtic od Studénky si jistě povšimne nenápadného rybníčku se zarostlým ostrůvkem uprostřed. Toto místo je svědkem dávné historie obce. Jedná se o archeologickou lokalitu, která je zapsána v seznamu kulturních památek. Stávala zde vodní tvrz a rybník je pozůstatkem obranného vodního příkopu. Kdo a kdy tvrz postavil není známo, ale datuje se do 13. až 14. století. Postavena byla zřejmě k obraně obchodní cesty vedoucí údolím Bílovky a zanikla koncem 15. století. Existenci potvrzují archeologické nálezy ing. Gustava Stumpfaz roku 1921, a to středověké keramiky a kachlů. Místo je zapsáno ve státním seznamu kulturních památek. Poloha obce a okolní terén zve k cyklistickýma turistickým výletům i vyjížďkám na koních. Obcí prochází cyklotrasy: č. 6011,č. 6190 a okruh Kravařsko. Z kopců nad obcí je překrásný výhled na Beskydy. V zimě je okolní terén ideální pro běžkaře. Zdejší toky Jamník a Bílovka a pstruhový revír Setina nabízejí ty nejlepší podmínky pro rybolov. Jako chovné sádky slouží rybníky Českého rybářského svazu Bílovec.